Stromovku a Letenské sady dělí jen několik bloků. Cesta to ale místy není zdaleka tak příjemná, jak by mohla být. To se má změnit úpravou Korunovační ulice. Počítá se s obnovou chodníků, vysázením stromořadí a předzahrádkami, o které se po dohodě s městskou části mohou starat sami obyvatelé Prahy 7. Proměny se dočká také především okolí národních muzeí, gymnázia a ulice Nad Štolou či sportoviště na okraji Letenských sadů a prostor u oblíbeného kolotoče. Místo dnes totiž neodpovídá reprezentativnosti, kterou by si muzea republikového významu zasloužila. Vzniknout tu má nové kultivované muzejní náměstí.

Účastníci architektonické soutěže budou mít za úkol vytvořit z tohoto dosud zanedbaného a pro pěší nepohodlného prostoru novou atraktivní lokalitu. Klíčovým tématem je totiž zlepšení prostupnosti území. Celý projekt spolufinancuje hlavní město Praha s městskou částí Praha 7 a je součástí takzvaného pilotního programu koordinátorů participativního plánování. Jedná se o projekt, který městským částem ukazuje, jak k plánovaným změnám přizvat i své občany. Jeho garantem je právě IPR a CAMP o něm hostil přednášku.

Společně po Letné

Od samého začátku bylo klíčové zapojení veřejnosti. Obyvatelé Prahy 7 se mohli k současnému stavu území vyjádřit v online anketě v březnu 2021. Celkem 801 respondentů žádalo více stromů, laviček a odpadkových košů. Lépe by se zde měli v budoucnu cítit také cyklisté, bruslaři nebo procházející rodiče s kočárky. Poptávka byla i po doplnění vodního prvku jako je fontána. Chodníky a stezky by na sebe měly lépe navazovat a být přehlednější. Prostory před dvěma význačnými muzei by zase měly být reprezentativnější a daleko lépe využité. Vzniknout by mohlo také příjemné veřejné prostranství před sousedním Gymnáziem Nad Štolou. Okolí muzeí a gymnázia by se mělo dočkat lepšího propojení s parkem a přilehlými sportovišti a mělo být kompletně bezbariérové.

Na anketu nazvanou motivačně Společně po Letné, na jejíž výsledky se můžete přehledně podívat zde, navázalo červnové veřejné projednání návrhu revitalizace ulice Korunovační ve Vodárenské věži na Letné. Posledním střípkem do participativní mozaiky se stalo umístění plánovacího kontejneru v lokalitě, který využívá IPR pro získávání názorů veřejnosti před začátkem významných projektů. Podněty se stanou nedílnou součástí zadání pro architektonickou soutěž. Plánovací kontejner zakotvil před Národním technickým muzeem v říjnu, kdy zde proběhly také dvě komentované vycházky s architekty, místostarostkou Prahy 7 Lenkou Burgerovou a radním pro dopravu Ondřejem Mirovským. Společně s námi se teď můžete vydat na podobnou virtuální procházku. Ukážeme vám, že na Letné se můžete podívat do hlubin české historie hned z několika různých úhlů pohledu.

Muzeum bez domova

Velkolepá budova zemědělského muzea měla trochu smutný příběh. Instituce byla nejprve součástí Národopisného muzea. Pod názvem Zemědělské muzeum se osamostatnila až v roce 1918. Jejím prvním sídlem se stal palác Sylva-Taroucca neboli Savarin v ulici Na Příkopě, později pak letohrádek Kinských. Zásadní milník představují roky 1937–1939. Právě tehdy byla postavena nová budova pro zemědělské a technické muzeum v Praze na Letné podle projektu architekta Milana Babušky. Jakmile se dostavělo, zabrala budovu německá okupační armáda. Muzeum ji získalo zpět v roce 1945, neradovalo se však dlouho. Už v roce 1950 byl objekt zabaven pro účely Státní dislokační komise a muzem muselo přestěhovat své sbírky na zámek Konopiště a Kačina. 

Nejkrásnější výhled na Prahu

V současnosti má muzeum své pobočky v Čáslavi, na zámku Kačina, Ohrada a Valtice. Do budovy na Letné se vrátilo až v roce 1994. Objekt prošel v roce 2017 důkladnou rekonstrukcí, která měla mimo jiné za cíl budovu co nejvěrněji přiblížit právě původnímu návrhu architekta Babušky. Vedle nových moderních expozic se tehdy otevřela veřejnosti také unikátní střešní terasa nabízejí jeden z nejkrásnějších pohledů na hlavní město. Kromě tradičních expozicí představující historii traktorů, myslivost nebo fenomén rybářství, tu najdete třeba experimentální Laboratoř ticha. Jedná se o živý les vsazený do futuristické laboratoře, jehož součástí jsou interaktivní kamery, projekční plochy, mikrofony, automatizované systémy na zavlažování a klimatizace. Audiovizuální instalace od studia Full Capacity byla do Národního zemědělského muzea přemístěna z českého pavilonu Světové výstavy EXPO 2015. Nejen každý místní se pak rád skryje před ruchem velkoměsto ve venkovní expozici Malý selský dvorek s drobnými hospodářskými zvířaty, čili letenskými kohouty, slepičkami a králíky. Národní zemědělské muzeum uvažuje v rámci proměn území o tom, že by případně využilo svůj nynější zadní vstup z ulice Letohradská jako přední – právě v souvislosti se zamýšlenou proměnou zdejšího nynějšího parkoviště na přívětivý veřejný prostor. Vznikl by tak poměrně úsměvný paradox – každé ze dvou významných národních muzeí by orientovalo svůj vstup na jinou stranu.

Technika kolem nás

Sousední Národní technické muzeum (NTM) bylo založeno v roce 1908 jako Technické muzeum Království českého. První stálé expozice se v letenském objektu otevřely v roce 1949. V letech 2003–2012 prošla budova rekonstrukcí na základě projektu ateliéru AR18 Němec Žilka Architekti. Dnes zde najdete patnáct stálých expozic s tématem průmyslu, vědy a techniky. Mezi unikátní exponáty patří nejstarší automobil vyrobený u nás NW Präsident, vůz prezidenta T. G. Masaryka Tatra 80, slavná Tatra 87 cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, parní lokomotiva Kladno z roku 1855, lokomotiva 387.007, salonní vůz císaře Františka Josefa nebo  letoun Kašpar JK systém Blériot. Malý problém je však jistá nepřívětivost a nulová interaktivnost muzea, která jej posouvá zpět do 20. století. Na expozice se můžete dívat pouze s respektem a z dálky. Najdete zde ale třeba Archiv architektury a stavitelství NTM, který obsahuje přes 200 souborů dokumentujících vývoj nejen české architektury 19. a 20. století. Kromě pozůstalostí významných českých architektů – J. Schulz, J. Zítek., J. Kotěra, J. Gočár či P. Janák –  nebo stavitelů – třeba. B. Hlava nebo Vojtěch Lanna mladší – zahrnuje několik tematických sbírek k dějinám architektury a stavitelství. 

Železniční muzeum na Masarykově nádraží

Nyní chystá NTM vybudovat nové železniční muzeum v areálu bývalých výtopen Masarykova nádraží v Praze. To by mělo nabídnout na 150 historických parních lokomotiv, prvorepublikových drezín nebo vagonů z druhé světové války. Nové muzeum by mělo být veřejnosti zpřístupněno v roce 2028 a jistě bude zajímavé sledovat jeho vývoj a především návštěvnost v souvislostech s celkovou proměnou rozvojové lokality Florenc. Předmětem úvah vznikající letenské studie je vedle předprostoru Národního technického muzea také jeho parkoviště, které by teoreticky mohlo v budoucnu sloužit veřejnosti.

Praha pod zemí

Třetí výraznou budovou na pomyslném muzejním náměstí je Gymnázium nad Štolou otevřené v září 1963. Významnou vizuální charakteristikou budovy jsou bílé a modré obklady korespondující se sousedními budovami Ministerstva vnitra. Také proto se všem těmto budovám přezdívá „kachlíkárna“. Ulice Nad Štolou nese název odvozený od blízké Rudolfovy štoly, vybudované v letech 1582–1593 pro zásobování Královské obory vodou. Štola je dlouhé více než kilometr. Po rekonstrukci v roce 1991 byla při příležitosti 100. výročí Jubilejní zemské výstavy v Praze částečně zpřístupněna veřejnosti. V roce 2002 však byla pro nevyhovující technický stav opět uzavřena. Pomalými virtuálními kroky se ale konečně dostáváme do druhého největšího parku na území městské části Praha 7 – Letenských sadů. Zajímat nás tentokrát však budou především zdejší sportoviště.

Nejdelší česká tenisová tradice

Setkávali se tu Jan a Olga Masarykovi, Karel Schwarzenberg, Jiří Stanislav Guth-Jarkovský, Jaroslav Heyrovský, Otto Wichterle, Nataša Gollová, Adina Mandlová nebo Václav a Miloš Havlovi. Sportovní spolek LTC Praha (neboli Lawn Tennis Club Praha) patří k nejstarším a nejslavnějším tenisovým klubům v Čechách. Založili ho studenti právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1904. Od samého začátku působí na stejném místě v Letenských sadech. Ačkoliv se jednalo o tenisový klub, oddíl během zimní sezóny vynikal také v hokeji. Stal se sedminásobným ministrem Československa a čtyřnásobným mistrem Protektorátu. Zanikl až v roce 1964 sloučením s pražskou Slavií. Po revoluce obnovil svou právní subjektivitu a stal se pokračovatelem původní tradice. 

Klubovna čeká na záchranu

Dnes působí kvůli nedořešeným právním vztahům na čtyřech dvorcích, které si pronajímá od města. Zbylé prostory vlastní Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, s nímž se městská část snaží jednat o směně pozemků. V letech 2014 až 2019 se staral o prostor bývalé klubovny spolek Alternativa II. Projekt s názvem Výletná se snažil zachránit a oživit architektonicky cennou dřevostavbu od Bohumila Kozáka postavenou ve stylu amerického purismu v roce 1926 a proměnit místo na přívětivé sportovně společenské centrum. Pořádaly se zde dobrovolnické dny, sportovní akce a sousedská setkání. Nyní by město rádo zajistilo revitalizaci celého místa, včetně rekonstrukce památkově chráněné budovy bývalé klubovny.

Ovenecká ulice a Letenský kříž nezůstává pozadu

Aktuálně existuje také projekt revitalizace Ovenecné. Ulice, kterou kdysi vedla první elektrická tramvajová trať na území České republiky plynule navazující na bývalou letenskou lanovku, dnes tvoří asi nejčastější přirozený vstup do Letenských sadů, právě díky jisté nevlídnost a absenci lidského měřítka ulice Nad Štolou. Od příštího roku by zde pod taktovkou městské části Praha 7 a Technické správy komunikací mělo dojít mimo jiné k opravě povrchů a doplnění jedné strany stromořadí. IPR se rozvoji území věnuje dlouhodobě. Už v roce 2018 zpracoval koncepční studii rekonstrukce ulic Veletržní, Dukelských hrdinů a Strojnické, takzvaného Letenského kříže. Návrh pracuje se zvýšením bezpečnosti i prostupnosti. Zlepší se veřejná prostranství, vzniknou nové přechody pro chodce a bezbariérové zastávky. Upraví se chodníky. Vysadí se uliční stromořadí a doplní lavičky. Myšleno je na zlepšení podmínek pro umístění restauračních předzahrádek i doplnění uměleckých intervencí ve veřejném prostoru. Sami už se celé proměny této části Letné nemůžeme dočkat.