Jak se plánovala Praha v druhé polovině 20. století? Co předcházelo Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)? Jak se navrhovala pražská sídliště? Jak vzniká současná světová architektura? Jaký je architekt Norman Foster a jak funguje dánská kancelář BIG? Co všechno je město? Jak vypadá zákulisí života současného velkoměsta? A co znamená experimentální přístup k památkové péči? Nejen na tyto zvídavé otázky odpoví publikace, které letos vydává nově založené nakladatelství IPR.
Jak se plánovala Praha?
Kniha Plánování Prahy s podtitulem Historie Útvaru hlavního architekta 1961–1994 je vůbec prvním titulem, který vychází pod taktovkou nové Redakční rady IPR, v níž vedle členů institutu zasedají například ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, Jana Kostelecká z nakladatelství Jakost nebo architektka a básnířka Anna Beata Háblová.
Publikace sestavená třemi historiky architektury a urbanismu – Martinou Koukalovou, Milanem Kudynem a Evou Novotnou – s překvapivou lehkostí provádí čtenáře plánováním Prahy druhé poloviny 20. století a spletitým systémem dobových plánovacích a stavebních organizací. Především však v širším kontextu představuje dějiny Útvaru hlavního architekta – organizace, která sehrála v novodobém pražském urbanismu zásadní roli a dnes má svého pokračovatele právě v Institutu plánování a rozvoje. Autoři jsou odborníky na architekturu a urbanismus 20. století. Pražskými územně plánovacími institucemi se opakovaně zabývají v archivu IPR a připravují historické pozadí výstav v CAMPu. Martina Koukalová a Eva Novotná se dříve podílely také na výzkumném projektu Paneláci, který se pod hlavičkou UMPRUM zabýval českými (nejen) panelovými sídlišti.
Praha prošla během druhé poloviny 20. století nejradikálnější urbanistickou proměnou ve své mnohasetleté historii. Získala svou současnou podobu, která se všemi klady i zápory denně ovlivňuje život každého Pražana. Dokážeme ale říci, jak v hlavním městě probíhalo územní plánování? Kdo stál za výstavbou rozsáhlých panelových sídlišť, rozhodoval o jejich rozmístění či řešil problémy s rostoucí dopravou? Kniha Plánování Prahy je šikovným a srozumitelným rozcestníkem s bohatou obrazovou přílohou. Představuje vedle zlomových studií týkajících se bydlení a dopravy také pestrý výběr architektonických návrhů, které během své existence Útvar hlavního architekta vypracoval. Čtenáře zbytečně neunavuje, ale motivuje vysvětlujícími hesly a představením hlavních pražských architektů, jednoduchou časovou osou nebo slovníčkem územního plánování. O svižnou grafickou podobu publikace se postarala grafická designérka a ilustrátorka Anastasia Vrublevská. Autoři knihu představí a pokřtí už 26. ledna od 19.00 hodin v CAMPu.
Cesta kolem světa s českými architekty
Expati. Tak se jmenuje program, ve kterém pod moderátorským vedením Adama Gebriana o svých pracovních a životních zkušenostech už více než rok návštěvníkům CAMPu přednáší čeští architekti a architektky, kteří aktuálně působí v zahraničí. Někteří pracují na vlastní pěst, jiní ve službách věhlasných mezinárodních architektonických studií, jako jsou třeba BIG – Bjarke Ingels Group, Foster + Partners nebo Jun Aoki & Associates. Editor Eugen Liška vás vezme na cestu kolem světa přes Dánsko, Švýcarsko, Vietnam nebo Japonsko.
Dialog s architekty
Fotografka Ester Havlová a autorka Markéta Žáčková připravují knihu rozhovorů s významnými českými architekty a architektkami, kteří se řadí ke generaci dnešních sedmdesátníků či starších. Název zní jednoduše a stojí za to si ho zapamatovat – Mistři 70+. Mezi dvanácti hvězdnými zpovídanými najdeme architekta Václava Aulického, Martina Rajniše, Milana Rejchla, architektku a malířku Zdenku Marii Novákovou, architekta a urbanistu Ivo Obersteina, který byl posledním hlavním architektem Prahy do zrušení této funkce v roce 1994, urbanisty Ivana Noska, dopravního inženýra Jana Špilara, historika a teoretika architektury Petra Kratochvíla, Vladimíra Šlapetu, Oldřicha Ševčíka či teoretičku a kurátorku architektonických výstav Radomíru Sedlákovou.
Pečovat a chránit
Památková ochrana a péče bývá v České republice často spojovaná s regulací. Zacházet s historickými objekty lze ale různě. Jorge Otero-Pailos je ředitelem a profesorem památkové péče na Columbia University GSAPP v New Yorku. Jako umělec i teoretik se zaměřuje na experimentální ochranu a nebojí se klást provokativní otázky. Publikace Živé památky představuje pod editorským vedením architektky Pavly Melkové soubor jeho klíčových úvah doplněných o texty českých osobností, jako je architekt Petr Hájek, historik a teoretik architektury Rostislav Švácha nebo umělecká ředitelka Pražského Quadriennale Markéta Fantová. Ti všichni zkoumají možnosti uplatnění zahraničního přístupu v tuzemských podmínkách nebo reflektují vlastní zkušenosti s památkovou péči.
Co všechno je město?
Ve městech dnes žije více než polovina obyvatel naší planety. Dynamicky se rozrůstají a zaslouží si naší pozornosti. Kniha Co všechno je město se snaží jednoduchým, poutavým a důmyslným způsobem přiblížit dětem i dospělým taje, zákulisí a život současného velkoměsta. Vzbudit v nich zájem o své okolí, spoluobčany, krásy i neduhy města, stejně jako ukázat, že nejsou bezmocní a mohou se sami podílet na jeho rozvoji. Určena je především učitelům druhého stupně základních škol, ale může být pomůckou i pro vedoucí volnočasových zájmových kroužků nebo aktivní rodiče. Jejími autory jsou architektka Martina Kárová, učitel zeměpisu a občanské výchovy Michal Staněk, grafický designér Bohumil Vašák a autorka koncepce a editorka Jana Kostelecká.
Město pod mikroskopem
Města obvykle definujeme velikostí a velkorysostí. Snadno zapomeneme na nesčetná drobná setkání, která každodenně zažíváme. Anatomie zákoutí fungování města, tak by se dala shrnout kniha The 99% Invisible City od amerického moderátora a tvůrce oceňovaného (a se svými 450 miliony stáhnutími také extrémně populárního) podcastu o architektuře Romana Marse, jejíž překlad připravuje Tereza Pálková pod editorským dohledem Hany Lesákové z časopisu ERA21. Publikace představuje 100 věcí, na které se člověk dívá, vidí je, ale nerozumí jim. Pochopit význam každodenních zákonitostí města i jeho bohatství je nanejvýš uspokojující. Kdybychom to měli zkrátit, řekli bychom – taková Jane Jacobs 21. století, která zkoumá město pohledem běžného, ale extrémně vnímavého chodce.