Jak se mění Nákladové nádraží Žižkov a jeho okolí? Jakým směrem se bude ubírat transformace rozsáhlého 60ti hektarového území? Čeká toto místo konečně druhý život? Odpovědi na tyto otázky přiblíží nová výstava nazvaná Žižkovské nádraží: druhý život?, která slavnostně otevře pátou sezónu CAMPu už v úterý 21. září.
Nákladové nádraží Žižkov je jedním ze tří nákladových nádraží, která dříve zásobovala centrum Prahy a jeho průmyslové areály. Stejně jako další dvě nádraží v Bubnech a na Smíchově dnes již není v provozu a bývalé drážní plochy teď čeká proměna v plnohodnotné součásti města. Nákladové nádraží Žižkov je ale místem s obrovským potenciálem. Třebaže se nachází v širším centru Prahy, jedná se o rozlehlý nevyužívaný prostor. To by se však nyní mělo změnit. Rozvoji tohoto brownfieldu totiž dříve bránila stavební uzávěra, kterou vymezil územní plán z roku 1999. Ten se ovšem nyní po 12 letech dočká úprav a začne se zde stavět. Zlomový bod nastal letos, kdy IPR připravil urbanistickou studii, kterou projednal se soukromými investory aktivními v lokalitě, politiky a především veřejností. V budoucnosti by tak zde mohla vzniknout moderní městská čtvrť nabízející až 11 000 nových bytů a domov pro 23 000 lidí, 1 170 povrchových parkovacích míst, 600 stromů v nové uliční síti, obchody, základní i mateřské školy a park s pěší promenádou a cyklostezkou ve stopě bývalých železničních kolejích, jehož podoba by měla vzejít z architektonické soutěže. A co všechno přesně se zásahem do území změní? Na to se detailně zaměří výstava nazvaná Žižkovské nádraží: druhý život?, která odstartuje už pátou sezónu CAMPu. Začíná vernisáži 21. září a potrvá až do 19. prosince.
Druhý život nádraží
Expozice představí aktuální informace o území bývalého nákladového nádraží a přilehlého okolí, kde se v současnosti plánuje nebo už probíhá realizace velkých veřejných i soukromých investic. Klíčová je samozřejmě oprava a přestavba památkově chráněné funkcionalistické budovy nádraží vyprojektované mezi lety 1930–1931 architekty Karlem Caivasem a Vladimírem Weissem, která byla v roce 2013 prohlášena nemovitou kulturní památkou a výhledově by se měla změnit na kulturní centrum. Nový domov by zde měly najít kulturní instituce v čele s Národním filmovým archivem (NFA). Dalšími výraznými veřejnými investicemi jsou vznik nové tramvajové trati, nové uliční propojení k budoucímu městskému okruhu – Jarovská třída, rekonstrukce ulic Jana Želivského a Malešická nebo výstavba dvou základních škol. Největšími soukromými investicemi jsou bytové projekty Parková čtvrť a Žižkov City spolu s dalšími developerskými záměry, jako je Rezidence nádraží Žižkov, U Staré cihelny, Nagano Park nebo Obytná čtvrť Jarov.
Přeměna takto rozsáhlé lokality pochopitelně nenastane ze dne na den a závisí především na schválení zmíněné změny územního plánu a odstranění stavební uzávěry. Během roku 2021 by měla být zahájena stavba 1. etapy projektu Parková čtvrť, pro který dnes platí výjimka ze stavební uzávěry. Přibližně do roku 2024 lze počítat s dokončením projektu Obytný soubor Vackov a se zahájením rekonstrukcí ulic Jana Želivského a Malešická. Zahájit by se měla také postupná revitalizace budovy nákladového nádraží a projekty Rezidence nádraží Žižkov, U Staré cihelny, Nagano Park či Obytná čtvrť Jarov. V letech 2024 až 2026 pak přijde na řadu výstavba nové tramvajové trati a Jarovské třídy či projekt Rezidenční areál Malešická. Ve stejných letech bude pravděpodobně zahájena realizace první části projektu Žižkov City. Další stavební projekty lze s největší pravděpodobností očekávat do roku 2040.
Jak to bylo v minulosti?
Slavnostní zahájení výstavby Nákladového nádraží Žižkov proběhlo v srpnu roku 1928 a nádražní budova byla otevřena v roce 1936. Už v druhé polovině 20. století však význam nádraží postupně upadal, například zřízením potravinového skladiště ve Strašnicích v roce 1966 nebo nárůstem kamionové dopravy. České dráhy zde ukončily provoz v roce 2002 a kontejnerové překladiště v roce 2015.
Návštěvníci výstavy se proto kromě cesty do budoucnosti, kterou nabídne velkoplošná projekce nebo velký a přehledný fyzický model území, budou moci vydat také do minulosti nádraží skrze videoesej Malá industriální elegie. Unikátní archivní záběry ze 40. a 60. let minulého století představí nádraží v dobách největší slávy. Neustálý ruch a pohyb zboží i lidí ostře kontrastuje se současným tichem a pomalým chátráním bývalé pražské industriální chlouby, která už několik desetiletí trpělivě čeká na svůj druhý život. Dočká se ho teď? To už brzy uvidíme na vlastní oči.