1 | TWA hotel - Futuristický letištní terminál nebo luxusní ubytování?

V 60. letech sloužila budova společnosti Trans World Airlines k odbavování cestujících v jedné z nejmodernějších staveb zlaté éry letectví. Dnes je možné se zde, pod její střechou ubytovat a pozorovat hlučící stroje z oken hotelu, který stojí přímo u přistávací plochy. Původní budova architekta Eera Saarinena, která z výšky připomíná letícího ptáka, přestala svému účelu sloužit v roce 2001, kdy zkrachovaly aerolinky TWA. Stavba od té doby neměla žádné využití a hrozila jí demolice - obdobně jako pražskému Transgasu. Pro ten se ale (narozdíl od newyorské budovy) nová funkce nenašla. Developer Tyler Morse svou vizí proměny dokázal unikátní prostor bez pravých úhlů zachránit a udělal z obyčejné letištní haly nevšední a nadčasový objekt s názvem TWA hotel. Všimněte si původních designových prvků uzpůsobených pro potřeby hotelu!

2 | 33 Thomas Street - Mrakodrap opředený tajemstvím

170 metrů a jen 29 pater. Brutální budova z roku 1974 je dílem architektonické společnosti John Carl Warnecke & Associates. Když se na stavbu podíváte, nepřipadá vám něco zvláštní? V budově sídlila telefonická společnost. Jelikož práci strojů by mohl případný vnější vliv ohrozit, nemá stavba žádná okna, pouze větrací šachty po obvodu. Tehdejší název: “AT&T Long Lines Building” byl odvozen od jména zmíněné společnosti, která v budově již nesídlí, ale dodnes ji vlastní. Nutno zmínit, že ve své době byla výšková budova jedním z nejvýznamnějších komunikačních uzlů v USA. Mrakodrap není v noci osvětlen, takže z něj zůstává pouhý stín v ulicích Manhattanu. Pro mnoho Newyorčanů je zdrojem tajemství po celá léta. Není možné do něj vstoupit a v roce 2016 se navíc objevily informace, že je jedním z nejdůležitějších pozorovacích míst Národní bezpečnostní agentury na půdě Spojených států amerických. Zajímavostí je, že výherce československé architektonické soutěž epro studenty Superstudio Contest 2020 se zabýval právě touto budovou.

3 | National September 11 memorial - Odraz nepřítomnosti

Národní památník 11. září byl otevřen přesně v den desátého výročí tragédie. Do architektonické soutěže bylo přihlášeno 5201 projektů ze 63 zemí světa. Vítězný projekt od architekta Michaela Arada a krajinářského architekta Petera Walkera s názvem “odraz nepřítomnosti” symbolicky zviditelňuje zbylou prázdnotu. Prohlédněte si sami uklidňující vodopády, které jsou obklopeny bronzovými parapety, na nichž jsou vyryta jména 2983 obětí teroristických útoků na WTC z let 1993 a 2001. V okolí bazénů je vysázeno 400 bílých dubů, v případě tohoto prostoru byl použit princip tzv. “landscape first”. Nejprve byly vysázeny stromy a zeleň, až poté byla navržena výstavba ostatních městských prvků. O kousek dál vznikl v roce 2016 nový terminál metra od architekta Santiaga Calatravy s názvem Oculus. Jedná se o jednu z nejdražších staveb financovanou z veřejného rozpočtu. Podle architekta má evokovat pocit naděje. Působí tak na vás?

4 | Prada Epicenter - 2 100 m² prodejní plochy

Budova na Broadway sloužila před rokem 2001 muzeu Guggenheim, po zásahu architekta Rema Koolhaase se ale proměnila v nevšední nákupní místo, které názorně ukazuje luxus značky pomocí práce s prostorem. Zvenčí vypadá obchod Prady jako celkem obyčejná (i když drahá) módní prodejna. Při vstupu do přízemí se před vámi otevírá rozlehlý sál rozdělený masivní dřevěnou vlnou - rampou se schody, na které dopadá denní světlo přes průsvitné zdi. Na druhé straně se táhne 50 metrů dlouhý pás tapet, které se neustále mění, a tím přetváří i celý prostor. Oblečení tak není to jediné, co si odsud můžete odnést. Zážitek z nevšedního designu a jeho rozměrů je tady v důsledku alespoň stejně důležitý jako nejnovější módní kolekce. V Praze se o něco podobného pokusila v roce 2012 značka Puma, se svým Puma Social Store na náměstí Franze Kafky. V obchodě s kavárnou se pořádaly různé společenské akce a oblečení viselo ze stropu na řetězech.

5 | The Vessel - Vyhlídka naruby

Komplex budov rozšiřující manhattanský Financial District v sobě zahrnuje menší i větší kancelářské stavby, hotely, nákupní centra i obytné prostory. Ambiciózní soukromý projekt koncentruje na břehu řeky Hudson významné architekty a designéry, vysoké ceny nemovitostí a nájmů ale dělají z oblasti místo přístupné především bohatým newyorčanům. Aby Hudson Yards přilákaly i ostatní návštěvníky, vznikla tu netradiční vyhlídka “The Vessel”. Geometricky strukturovaná rozhledna od studia Thomase Heatherwicka stojí uprostřed komplexu mezi vysokými mrakodrapy. Jak můžete vidět, nevyrovná se svému okolí výškou, ale zato konkuruje svým sousedům netradičním tvarem. Spíše než střechy okolních domů z ní můžete pozorovat kolemjdoucí a dění v ulicích. Rozhledna, ze které “není nic vidět”, ale i tak láká davy návštěvníků. Slouží tak primárně jako marketingový tah, ovšem bravurně konstrukčně a technicky zvládnutý.

6 | Times Square - Málo aut, spousta lidí

Nejnavštěvovanější místo New Yorku. Denně tudy fyzicky projde více než 300 000 lidí. Každý rok sem zavítá 45 milionů turistů. Když se na chvíli virtuálně přenesete na slavné náměstí, uvidíte kolem sebe hodně lidí a skoro žádná auta. Za rozšířenou pěší zónu můžeme být vděčni pilotní studii Jana Gehla, architekta upřednostňujícího potřeby lidí před potřebami architektury. Studie vedla k vyhlášení architektonické soutěže v roce 2010 o celkovou renovaci Times Square. Vyhrálo ji architektonické studio Snøhetta a hlavním cílem bylo omezit dopravu v prostoru a přenechat tak náměstí pěším. To se od dokončení v roce 2017 daří. Na náměstí také přibyly 10 – 15 metrů dlouhé černé lavičky, které slouží nejen jako místo odpočinku, ale jsou napojeny na rozvody elektřiny. Mohou tak napájet všechny pořádané akce na náměstí. Přidávání laviček do veřejného prostoru není ale pouze záležitostí New Yorku. Všimli jste si u vstupu do CAMPu černých židlí a stolků? Jde o projekt Institutu plánování a rozvoje města Prahy ve spolupráci s Magistrátem hl.m. Prahy s názvem “Pražské židle”. Slouží ke zlepšování veřejných prostranství, ve kterých se nenachází dostatečné možnosti posezení či k zobytňování doposud nevyužitých míst ve veřejném prostoru. V Paříži pak například najdeme zelené lavičky a křesílka, umístěné do prostoru ze stejného důvodu.

7 | The Met Breuer - Galerie jako pevnost

Dílo architekta Marcela Breuera, jednoho z prvních žáků Bauhausu, nabízí milovníkům umění i architektury nevšední galerijní zážitek. The Met Breuer slouží od rekonstrukce, která proběhla v roce 2016, jako výstavní prostory Metropolitního muzea umění. Zastavte se na chvíli před budovou. Než vstoupíte, je nutné překonat po lávce příkop, který odděluje stavbu od ulice. Návštěvník se tak z rušného venkovního prostředí dostává do bezpečí a klidu galerie, a přitom se nad ním klene stupňovitý převis přední fasády obložené žulovými deskami. Breuerův dům navíc nemá skoro žádná okna – architekt tak vytvořil nedobytnou pevnost, která chrání umění vystavené za jejími zdmi. Nepřítomnost denního světla také umožňuje ukázat obrazy v umělém osvětlení, které dovoluje pečlivěji pracovat s jejich strukturou a barvami. Interiéry budovy jsou tak stejně jako exteriér vymyšleny do nejmenších detailů, včetně užití kvalitních materiálů, které si můžete prohlížet i při posezení v kavárně. Ta se nachází na dně příkopu pod uliční úrovní, takže kromě propracovaného vnitřního prostoru nabízí i nevšední pohled na vnější svět.

8 | Seagram building - Mrakodrap mrakodrapů

Dnešní podobu New Yorku jako města prosklených budov sahajících do nebe významným způsobem definoval Seagram building se svou fasádou. Jak si můžete všimnout – nesnaží se schovat svou ocelovou konstrukci. Architekt Ludwig Mies van der Rohe nechtěl nosnou kostru zakrýt betonem, jak bylo v padesátých letech zvykem. Aby budova odpovídala bezpečnostním standardům a protipožárním opatřením, je ocel zakryta bronzem, zůstává ale odhalena. V kombinaci se skleněnými panely tak působí celá stavba jednoduše, rozdíl mezi interiérem a exteriérem pomalu mizí. Užitím dalších kvalitních materiálů, například mramoru na obklad vnitřních stěn vstupní haly, vznikl nejdražší mrakodrap své doby. Česká stopa Seagram Building se pojí přímo s jejím architektem -  Mies van der Rohe je autorem světoznámé funkcionalistické vily Tugendhat. Principy odhalené nosné konstrukce, pečlivé práce s nejmenšími detaily nebo užití revolučních technologií i přístupu, dokázal uplatnit při stavbě rodinného domu i mrakodrapu.

9 | Ford Foundation - Zelený pracovní prostor

Budova z 60. let od architektů Kevina Roche a Johna Dinkeloo by nemohla vzniknout bez spolupráce s designérem Danem Kileym. Ten totiž stojí za atriovou zahradou, která je na budově to nejvíce unikátní. Nenechte si ji ujít! Ocelová konstrukce vyplněná obrovskými skleněnými deskami vytváří ve vnitřním dvorku skvělé podmínky pro subtropické rostliny, které mají nad sebou prostor téměř 50 metrů. Z dvanácti pater je tedy možné shlížet na organismus žijící v budově uprostřed rušného Manhattanu. Když vyjdete na 42nd Street, můžete při pohledu vzhůru obdivovat budovu tvořenou betonovými sloupy, ocelovou konstrukcí a prosklenou fasádou.

10 | Louis Kahn Roosevelt Island Memorial - Památník - park - ostrov

V říjnu roku 2012 byl veřejnosti předán památník Franklina Delano Roosevelta ve Four Freedoms Parku. Na Roosveltově ostrově vznikla protáhlá lichoběžníková zahrada, lemovaná dvojitým lipovým stromořadím a přístupná po širokém otevřeném schodišti. Prostor navržený Louisem Kahnem již v roce 1974 byl realizován až 38 let po jeho smrti. Na samém cípu ostrova se nachází čtvercový “pokoj”, jehož vstup hlídá bronzová busta prezidenta. Poznáte, co je na zadní stěně žulové desky vyryto? Jsou tam vytesány kusy slavného Rooseveltova proslovu z 6. ledna 1941, ve které stanovil čtyři zásadní svobody: projevu, vyznání, osvobození od nedostatku a osvobození od strachu. Na ostrově je mimo jiné unikátní to, že se na něj člověk může za pár dolarů dopravit lanovkou. Rooseveltův ostrov se díky památníku a lanovce stává součástí centra města. Podobnou vizi má i Magistrát hl. města Prahy, který plánuje vystavět lanovku mezi Podbabou a Bohnicemi.

Záznam přednášky Adama Gebriana