Z města do města
Marie Zákostelecká
Vyrážíme do Berlína! Za stavbami jednoho z nejznámějších architektů dnešní doby a laureáta Pritzkerovy ceny Davida Chipperfielda

Z urbanistického hlediska utrpěl Berlín v minulém století nesčetně šrámů. Druhá světová válka i rozdělení železnou oponou se na něm čitelně podepsaly. Po roce 1989 ale město začalo postupně ožívat. Dva světy se spojily v jeden a východ a západ najednou nabraly jiných rozměrů. Právě práce s historickými fragmenty a zničenými či chybějícími stavbami je jednou z předností jednoho z nejznámějších architektů současnosti, Davida Chipperfielda, který má v Berlíně jeden ze svých architektonických ateliérů. Objevte mezi techno kluby a blešími trhy projekty letošního laureáta Pritzkerovy ceny!

Vlastní ateliér: betonová přístavba na Joachimstraße

Okolí architektova berlínského ateliéru David Chipperfield Architects GmbH v bývalém Východním Německu čím dál víc ožívá pod návalem lokálních podniků. Jedním takovým místem je právě i Chipperfieldova Kantýna, která je sice součástí jeho pracovního komplexu, ale je čas od času přístupná veřejnosti.

Původní cihelné fasády industriální budovy kontrastují s betonovou přístavbou, velká vsazená okna naznačují prosvětlenost prostorů a z ulice se jen těžko odhaduje, co za architektonický skvost se ve dvoře za průjezdem nachází. Z bývalé továrny na piana z roku 1895 vznikl moderní pracovní prostor. Sir David Chipperfield využil zdejšího vnitrobloku a decentně, ale přitom efektivně zaplnil prázdné prostranství.

Zaměstnanci ateliéru David Chipperfield Architects GmbH berou svou kantýnu jako velkou výhodu, ještě víc ale oceňují všudypřítomnou zeleň. Ta tento pracovní prostor obklopuje od jeho dokončení v roce 2013.

Autor: Marie Zákostelecká
Autor: Marie Zákostelecká

Nakladatelství UB: povedená rekonstrukce na Friedrichstraße

Málokterá ulice v Berlíně je tak rušná jako Friedrichstraße. Jedná se v podstatě o jedno velké tepající staveniště, kolem kterého však za poslední roky vzniklo několik novostaveb. Vedle nich si člověk sotva všimne růžového řadového domu v historizujícím stylu. Bývalá chlapecká škola však skrývá mnohem víc, než co prozrazuje její průčelí. Dům z první poloviny 19. století je nejstarší středoškolskou budovou v Berlíně a vyučovalo se zde až do roku 1990. Po pár letech zanedbávání došlo na renovaci a dnes zde sídlí nakladatelství Ullstein Buchverlage.

Celá stavba, skládající ze dvou křídel oddělených dvorem, prošla citlivou rekonstrukcí, která zachovala původní vzhled, a dokonce i barevnost vzešla z důkladné analýzy. K historické části přibyla na křídlo za dvorem dvě nová patra, navazující na původní část domu jak tvaroslovím, tak materiálem. Recyklované cihly nechal architekt neomítnuté a mezi skleněné tabule umístil betonové kvádry. Nenápadná nástavba tak působí moderně a historicky zároveň a dynamicky korunuje někdejší budovu školy.

Renovace probíhala v letech 2001–2009. David Chipperfield zachoval i rozložení interiéru bývalé školy. Mohutná schodiště stále odkazují na davy studentů, ve dvou horních patrech na ně navazují schody z betonu a kamene.

Autor: Marie Zákostelecká
Autor: Marie Zákostelecká

Forum Museumsinsel: oblouková okna nad Sprévou

Řeka Spréva se vine napříč celým Berlínem a dělá město příjemnější k pobývání. Právě v jejích vodách se zrcadlí několik Chipperfieldových projektů. Ještě před pár lety se na místě dnešního Forum Museumsinsel nacházela jen oprýskaná opuštěná stavba. Jednalo se o bývalou nemocniční budovu z roku 1880, ke které přibylo ve 30. letech další křídlo inspirované hnutím Bauhaus.

Před pár lety k nim při celkové rekonstrukci přibyla v proluce na straně u řeky i novostavba s obřími obloukovými okny a výhledem na slavný muzejní ostrov. Budova zapadá do rukopisu architekta Chipperfielda, režné cihly citlivě navazují na okolí a působí moderně a industriálně zároveň. V komplexu jsou zachovány i prvky interiéru, jen namísto nemocničních lůžek tu najdete křesla advokátní kanceláře.

Na pozemku, který prošel proměnou mezi lety 2010–2016, se nachází celkem 8 památkových objektů, jež byly opraveny a doplněny. Nejstarší část je dílem architektů Martina Gropiuse a Heino Schmiedena, další křídlo ve stylu Bauhaus se vyznačuje čistotou fasády a zaobleným zakončením.

Autor: Marie Zákostelecká
Autor: Marie Zákostelecká

Chipperfieldovo #jakudělatnároží

Nárožní dům v ulici Am Kupfergraben vystupuje z původní zástavy, ale nikterak neruší souvislý dojem ulice. Nepozorní turisté či ti, co se až příliš zahledí na protější galerie a muzea, tak tuto novostavbu mohou lehce přehlédnout.

Budova svou výškou navazuje na oba sousední domy a jednotlivá patra jsou zvnějšku nastíněna bílými kamennými kvádry. Fasádě z cihelného zdiva dominují velká okna v nepravidelném rozesetí, která v interiéru společně s nastavitelnými panely určují množství denního světla. Skleněné desky jsou zvýrazněny a doplněny plochami z neošetřeného dřeva. Původní blok domů, stejně jako okolní významné kulturní stavby, zasáhlo bombardování za druhé světové války a světlá stavba v posledních letech zaplnila tehdy vzniklou proluku.

Nárožní budova dokončená v roce 2007 nejprve sloužila 12 let jako galerie. Následně jí majitelé věnovali Nadaci pruského kulturního dědictví, jež z ní dnes má vzdělávací prostory.

Autor: Marie Zákostelecká
Autor: Marie Zákostelecká

Běloskvoucí Galerie Jamese Simona

Hanlivě přezdívaná „nejdražší galerijní šatna na světě“ skýtá velkorysé prostory pro koupi vstupenek, toalety, šatnu, galerijní obchůdek a kavárnu s terasou.

Zdroj: davidchipperfield.com

Jedna z nejvýznamnějších současných staveb berlínského muzejního ostrova je jednoznačně kamenná vstupní hala Galerie Jamese Simona, pojmenovaná po mecenášovi, jenž v minulosti věnoval své umělecké a archeologické sbírky městu. Galerie je přístupná po mohutném schodišti rozšiřujícím veřejný prostor.

Díky této moderní přístavbě, která společně s archeologickou promenádou tvoří páteř nového územního plánu z roku 1999, mohla být kvalita kulturních institucí pozvednuta na novou úroveň. Nechybí totiž propojení s okolními budovami jako přímý průchod do Pergamonského muzea a v úrovni suterénu do Nového muzea, Starého muzea a Bodeho muzea. Odraz úzkých bílých sloupů ve vodě se vlní při sebemenším pohybu hladiny a člověk může díky přístupnosti sejít až téměř ke kanálu. Tam pak může porovnat rozdíl mezi historickou budovou Pergamonského muzea s Chipperfieldovou přístavbou.

Díky velkorysému pojetí je v Galerii Jamese Simona možné od roku 2018 odbavit tisíce návštěvníků denně proudících jak do těchto prostor, tak do Pergamonského muzea, Nového muzea, Bodeho muzea a Starého muzea.

Autor: Marie Zákostelecká
Autor: Marie Zákostelecká

Záchrana Nového muzea, zničeného za války

Budova muzea hned vedle Galerie Jamese Simona sice pochází už z roku 1855, polovinu své historie však zarůstala plevelem a připomínala jen bombardování za druhé světové války. Expozice se otevřely návštěvníkům až v roce 2009, a to po citlivé renovaci celé hmoty.

Renovace klade důraz na propojení starého a nového, kdy hlavním účelem není splynutí a dokonalá rekonstrukce, ale právě oddělení vrstev jednotlivých etap historie. Barevnost i použití materiálů vytváří kontrast mezi historickými zbytky zdiva, mnohdy posetými otvory po střelách, a bílými betonovými prefabrikáty či cihelnými fasádami. Vstupní hala je vzdušná a čistá, stejně jako pojetí okolního veřejného prostranství. Tomu dominuje archeologická promenáda vedoucí směrem od kanálu a Galerie Jamese Simona hlouběji do centra muzejního ostrova. Detaily na klenbách, zdech i sloupech jen potvrzují Chipperfieldovu genialitu ve volbě použitých barev, materiálů a přístupů.

Celý projekt renovace Nového muzea dokončený v roce 2009 respektuje zásady památkové péče dle Benátské charty a dělá z muzea egyptského umění prostor reflektující hodnotu uložených sbírek.

Autor: Marie Zákostelecká
Autor: Marie Zákostelecká

U Nového muzea cesta po stopách Davida Chipperfielda končí. Můžete se s chutí vydat do interiérů jednotlivých jeho staveb a zjistit, jak je architektura při prezentaci umění důležitá. Jedním z dalších nepřehlédnutelných projektů sira Chipperfielda v Berlíně je Nová národní galerie. Autorství sice patří Ludwigovi Miese van der Rohe, ale citlivou rekonstrukci celé této instituce, prezentující vzácná díla z celé historie moderního umění, provedl právě ateliér David Chipperfield Architects GmbH.

Další realizace najdete směrem na jihozápad, a to konkrétně vilu a ateliér v soukromém vlastnictví. David Chipperfield ale rozhodně těmito stavbami svou kariéru nekončí, v budoucnu je v plánu i rekonstrukce a přeměna pivovaru, stavba jednoho z nových věžáků lemující břehy Sprévy nebo masterplán zástavby a revitalizace brownfieldů.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.