Z urbanistického hlediska utrpěl Berlín v minulém století nesčetně šrámů. Druhá světová válka i rozdělení železnou oponou se na něm čitelně podepsaly. Po roce 1989 ale město začalo postupně ožívat. Dva světy se spojily v jeden a východ a západ najednou nabraly jiných rozměrů. Právě práce s historickými fragmenty a zničenými či chybějícími stavbami je jednou z předností jednoho z nejznámějších architektů současnosti, Davida Chipperfielda, který má v Berlíně jeden ze svých architektonických ateliérů. Objevte mezi techno kluby a blešími trhy projekty letošního laureáta Pritzkerovy ceny!
Vlastní ateliér: betonová přístavba na Joachimstraße
Okolí architektova berlínského ateliéru David Chipperfield Architects GmbH v bývalém Východním Německu čím dál víc ožívá pod návalem lokálních podniků. Jedním takovým místem je právě i Chipperfieldova Kantýna, která je sice součástí jeho pracovního komplexu, ale je čas od času přístupná veřejnosti.
Původní cihelné fasády industriální budovy kontrastují s betonovou přístavbou, velká vsazená okna naznačují prosvětlenost prostorů a z ulice se jen těžko odhaduje, co za architektonický skvost se ve dvoře za průjezdem nachází. Z bývalé továrny na piana z roku 1895 vznikl moderní pracovní prostor. Sir David Chipperfield využil zdejšího vnitrobloku a decentně, ale přitom efektivně zaplnil prázdné prostranství.
Nakladatelství UB: povedená rekonstrukce na Friedrichstraße
Málokterá ulice v Berlíně je tak rušná jako Friedrichstraße. Jedná se v podstatě o jedno velké tepající staveniště, kolem kterého však za poslední roky vzniklo několik novostaveb. Vedle nich si člověk sotva všimne růžového řadového domu v historizujícím stylu. Bývalá chlapecká škola však skrývá mnohem víc, než co prozrazuje její průčelí. Dům z první poloviny 19. století je nejstarší středoškolskou budovou v Berlíně a vyučovalo se zde až do roku 1990. Po pár letech zanedbávání došlo na renovaci a dnes zde sídlí nakladatelství Ullstein Buchverlage.
Celá stavba, skládající ze dvou křídel oddělených dvorem, prošla citlivou rekonstrukcí, která zachovala původní vzhled, a dokonce i barevnost vzešla z důkladné analýzy. K historické části přibyla na křídlo za dvorem dvě nová patra, navazující na původní část domu jak tvaroslovím, tak materiálem. Recyklované cihly nechal architekt neomítnuté a mezi skleněné tabule umístil betonové kvádry. Nenápadná nástavba tak působí moderně a historicky zároveň a dynamicky korunuje někdejší budovu školy.
Forum Museumsinsel: oblouková okna nad Sprévou
Řeka Spréva se vine napříč celým Berlínem a dělá město příjemnější k pobývání. Právě v jejích vodách se zrcadlí několik Chipperfieldových projektů. Ještě před pár lety se na místě dnešního Forum Museumsinsel nacházela jen oprýskaná opuštěná stavba. Jednalo se o bývalou nemocniční budovu z roku 1880, ke které přibylo ve 30. letech další křídlo inspirované hnutím Bauhaus.
Před pár lety k nim při celkové rekonstrukci přibyla v proluce na straně u řeky i novostavba s obřími obloukovými okny a výhledem na slavný muzejní ostrov. Budova zapadá do rukopisu architekta Chipperfielda, režné cihly citlivě navazují na okolí a působí moderně a industriálně zároveň. V komplexu jsou zachovány i prvky interiéru, jen namísto nemocničních lůžek tu najdete křesla advokátní kanceláře.
Chipperfieldovo #jakudělatnároží
Nárožní dům v ulici Am Kupfergraben vystupuje z původní zástavy, ale nikterak neruší souvislý dojem ulice. Nepozorní turisté či ti, co se až příliš zahledí na protější galerie a muzea, tak tuto novostavbu mohou lehce přehlédnout.
Budova svou výškou navazuje na oba sousední domy a jednotlivá patra jsou zvnějšku nastíněna bílými kamennými kvádry. Fasádě z cihelného zdiva dominují velká okna v nepravidelném rozesetí, která v interiéru společně s nastavitelnými panely určují množství denního světla. Skleněné desky jsou zvýrazněny a doplněny plochami z neošetřeného dřeva. Původní blok domů, stejně jako okolní významné kulturní stavby, zasáhlo bombardování za druhé světové války a světlá stavba v posledních letech zaplnila tehdy vzniklou proluku.
Běloskvoucí Galerie Jamese Simona
Jedna z nejvýznamnějších současných staveb berlínského muzejního ostrova je jednoznačně kamenná vstupní hala Galerie Jamese Simona, pojmenovaná po mecenášovi, jenž v minulosti věnoval své umělecké a archeologické sbírky městu. Galerie je přístupná po mohutném schodišti rozšiřujícím veřejný prostor.
Díky této moderní přístavbě, která společně s archeologickou promenádou tvoří páteř nového územního plánu z roku 1999, mohla být kvalita kulturních institucí pozvednuta na novou úroveň. Nechybí totiž propojení s okolními budovami jako přímý průchod do Pergamonského muzea a v úrovni suterénu do Nového muzea, Starého muzea a Bodeho muzea. Odraz úzkých bílých sloupů ve vodě se vlní při sebemenším pohybu hladiny a člověk může díky přístupnosti sejít až téměř ke kanálu. Tam pak může porovnat rozdíl mezi historickou budovou Pergamonského muzea s Chipperfieldovou přístavbou.
Záchrana Nového muzea, zničeného za války
Budova muzea hned vedle Galerie Jamese Simona sice pochází už z roku 1855, polovinu své historie však zarůstala plevelem a připomínala jen bombardování za druhé světové války. Expozice se otevřely návštěvníkům až v roce 2009, a to po citlivé renovaci celé hmoty.
Renovace klade důraz na propojení starého a nového, kdy hlavním účelem není splynutí a dokonalá rekonstrukce, ale právě oddělení vrstev jednotlivých etap historie. Barevnost i použití materiálů vytváří kontrast mezi historickými zbytky zdiva, mnohdy posetými otvory po střelách, a bílými betonovými prefabrikáty či cihelnými fasádami. Vstupní hala je vzdušná a čistá, stejně jako pojetí okolního veřejného prostranství. Tomu dominuje archeologická promenáda vedoucí směrem od kanálu a Galerie Jamese Simona hlouběji do centra muzejního ostrova. Detaily na klenbách, zdech i sloupech jen potvrzují Chipperfieldovu genialitu ve volbě použitých barev, materiálů a přístupů.
U Nového muzea cesta po stopách Davida Chipperfielda končí. Můžete se s chutí vydat do interiérů jednotlivých jeho staveb a zjistit, jak je architektura při prezentaci umění důležitá. Jedním z dalších nepřehlédnutelných projektů sira Chipperfielda v Berlíně je Nová národní galerie. Autorství sice patří Ludwigovi Miese van der Rohe, ale citlivou rekonstrukci celé této instituce, prezentující vzácná díla z celé historie moderního umění, provedl právě ateliér David Chipperfield Architects GmbH.
Další realizace najdete směrem na jihozápad, a to konkrétně vilu a ateliér v soukromém vlastnictví. David Chipperfield ale rozhodně těmito stavbami svou kariéru nekončí, v budoucnu je v plánu i rekonstrukce a přeměna pivovaru, stavba jednoho z nových věžáků lemující břehy Sprévy nebo masterplán zástavby a revitalizace brownfieldů.