Domy, domky, byty

Když se někoho zeptáme, v čem bydlí, dostaneme nejspíš jednoduchou odpověď „v domě” nebo „v bytě”. To je ale trochu matoucí, všichni přece bydlí v nějakém domě! Má stěny, okna, střechu…

Jenže když se řekne „v domě”, myslí se tím většinou, že ten člověk nebo jeho rodina obývá celý dům a nikdo další tam už nebydlí. Těmhle domům říkáme rodinné. Pak jsou tu ale také domy bytové, které jsou rozdělené na jednotlivé od sebe oddělené části. Jinak řečeno, jsou za zamčenými dveřmi (přičemž klíček ve dveřích od záchoda se do toho nepočítá) a říkáme jim byty. V jednom takovém bytě bydlí lidé, co se mají rádi a nevadí jim se spolu potkávat u snídaně nebo si vedle sebe čistit zuby v koupelně. Jsou tedy i tací, kteří se nechtějí doma potkávat vůbec s nikým, a už vůbec ne po ránu, a tak bydlí sami nebo třeba jenom se svojí kočkou – v Praze to podle posledního sčítání platí pro víc než 40 % domácností. (Napadá tě, proč je to tolik?) Typicky spolu bydlí páry nebo rodiny, někdy ale také třeba dva nebo tři kamarádi, kteří bydlet úplně sami nechtějí a zároveň už se odstěhovali od svých rodičů – tomu říkáme spolubydlení.

Samozřejmě ale není dům jako dům. Rodinné domky můžou být úplně maličké, menší než leckterý byt. Anebo také rozlehlé vily, kde bydlí několik generací jedné rodiny dohromady. Můžou být postavené samostatně uprostřed obří zahrady, anebo třeba v ulici namačkané jeden těsně vedle druhého – těm pak říkáme řadové. Když jsou k sobě dva domy přilepené jen jednou stěnou, říkáme jim zase dvojdomy. (Mimochodem, všechny tyhle tři typy potkáš při procházce Ořechovkou z našeho minulého článku) Můžou mít plochou střechu, nebo třeba sedlovou, jedno, ale i víc pater, malá okna, nebo naopak celé prosklené stěny. Bytové domy si jsou navzájem asi trochu podobnější, ale i tak najdeme v Praze domy nízké s pár podlažími i vysoké věžáky, v centru zdobené cihlové domy a na sídlištích unifikované paneláky, které byly postaveny rychle a efektivně z betonových panelů.

O tom, jak se od sebe liší „doma” různých lidí, se můžeš přesvědčit také na fotografiích Domy, byty, lidi v rámci aktuální výstavy v CAMPu. Hned na začátku navíc najdeš výstavku fotek domovů přímo od návštěvníků, do které můžeš také přispět.

Jak si tedy vybrat?

Říkáš si možná, proč někdo bydlí tak, a někdo zase jinak? Jasně, může to být i proto, že to prostě tak vyšlo – například dům nebo byt zdědili po někom z rodiny. Většina lidí ale bydlí podle toho, jak to konkrétně jim vyhovuje nebo na co mají peníze, protože všechna místa a typy bydlení mají své výhody i nevýhody. A také je vhodné si říct, jestli se člověk brzy plánuje zase stěhovat, nebo se chce usadit na jednom místě na dlouho; jak početná je jeho rodina a jestli má psa nebo třeba koně.

Například bydlet v klasickém rodinném domku se zahrádkou je super, protože máš spoustu místa, na zahradě můžeš pěstovat zeleninu nebo si jen tak hrát a pobíhat. Většinou to ale je o něco dál do centra města, takže třeba musíš víc dojíždět, ať už do školy nebo do obchodu. Také se musíš (nebo možná spíš tvoji rodiče) starat o celý dům a opravovat ho, když se něco pokazí. To v bytovém domě není potřeba: tam stačí pečovat jen o svoji část. Člověk také utratí míň za vytápění, protože jak jsou byty namačkané na sebe, neochlazují se v zimě tolik. Zase ale někdy slyšíš sousedy, když se učí na housle, nebo hůř – na bicí. Mohlo by se zdát, že ve velkoměstě není pro rodinné domy dost místa, že je najdeme spíš na vesnici. Ale zdání klame, rodinných domů je v Praze dvakrát víc než bytových! Pravdou však je, že spíš na periferiích. Také tu máme babičky a dědečky v domech pro seniory, studenty na kolejích nebo lidi na ubytovnách. Kdo se chce postupně přesouvat z místa na místo, může přespávat v maringotce nebo na hausbótu, i když to rozhodně není styl života pro každého. A nezapomeňme ani na lidi bez domova, kteří si svoje provizorní „doma” často staví někde v úkrytu před ostatními lidmi i deštěm: někdo jen na chvíli, jiný ho tak obývá dlouhé roky.

Bydlet třeba na střeše

Nejzábavnější ale je, když se to všechno tak nějak namíchá a vzniknou úplně jiné domy, než by se dalo čekat!

Například uprostřed holandského Rotterdamu postavili architekti ze studia MVRDV pro jednu rodinu soubor tří malých domečků přímo na střeše bytového domu. Navazují na jeho nejhořejší patro, jsou celé natřené na modro a při pohledu zespoda z ulice vypadají jako barevná korunka.

Ještě vtipněji působí tyhle tradiční dřevěné domečky umístěné na paneláku, bohužel šlo však jenom o umělecké dílo (respektive památník), které nebylo určené k bydlení, a navíc byly domky na svém místě jen dva roky.

Pro takové podivnosti ale ve skutečnosti nemusíme chodit nijak daleko, na pražské Letné (takže docela v centru) najdeme jeden nízký rodinný domek s trávou po celé střeše… Kde se tam na něj tedy vzalo místo? Stojí ve vnitrobloku mezi staršími bytovými domy. Dobrý kompromis pro někoho, kdo si chce užívat ruchu velkoměsta a zároveň mít vlastní zahrádku – pokud mu nevadí, že mu na ni kouká opravdu hodně lidí přímo od sebe z obýváku!

A ještě jeden příklad spíš ze soudku uměleckých vyjádření – Němec Stefan Eberstadt navrhl přídavnou místnost pro všechny, kdo bydlí v příliš malém bytě, a nazval ji Rucksack House, Batůžkový dům. Jednoduše se na lanech zavěsí zvenku na fasádu bytového domu jako taková přísavka a další dětský pokoj nebo pracovna je na světě, jen se dovnitř musí chodit oknem.

Úkol:

Uvidíš pět různých typů bydlení a pět lidí/rodin, kteří se tam potřebují nastěhovat. Přiřaď je tak, jak si myslíš, že by se jim bydlelo nejlíp – podle toho, kolik jich je a co asi od svého bydlení očekávají. Stáhni a vytiskni si dokument a můžeš začít!

Bylo to moc snadné? Jaké informace by se ti o lidech nebo domech ještě hodily? A co kdyby nějakou náhodou skončili úplně jinde – tak, jak je to pod sebou: 1A, 2B, 3C, 4D, 5E. Vyhovovalo by jim to? Pokud ne, jak by si s tím mohli poradit? Dali by se jednotlivé domovy nějak adaptovat, aby se jim bydlelo dobře? Zkus jim to vymyslet. Fantazii se meze nekladou! Co se dá dělat, když potřebuješ o místnost navíc, nebo naopak když jich je až moc? A co tvoje doma? Vyhovuje ti tak, jak je, nebo by bylo lepší něco změnit? A šlo by to nějak udělat bez stěhování se?

Slovníček

Sedlová střecha – Tradiční typ střechy, kdy má štít (přední strana domu) tvar trojúhelníku a střecha je složená ze dvou o sebe opřených šikmých ploch. Tvar má jako písmeno A.

Periferie – Periferie znamená okraj. Zjednodušeně můžeme celé město rozdělit na centrum – tedy to, co je uvnitř města (často je to nejstarší část s památkami) –, širší centrum a periferii.

Hausbót – Dům, který plave na řece nebo jezeru. Je to sice typ lodi, protože je na vodě, obvykle ale dlouhodobě kotví na jednom místě.

Fasáda – Vnější stěny domu, kterými se obrací ven do světa. Jsou to takové šaty pro dům, podle nichž ho poznáme.