Vezmi znovu do ruky mapku, do kapsy pastelky a vydej se prozkoumat další část Prahy – tentokrát Ořechovku. S ořechy nic společného nemá, i když v zahradním městě by je člověk možná i čekal. Co to ale zahradní město vlastně je? Proč si na Ořechovce připadáme trochu jako v Anglii a trochu jako v Holandsku? A co je na ní naopak opravdu českého? Zapni ještě jednou svoje zaznamenávací nástroje, probuď v sobě abstraktního umělce a hurá na procházku. Schválně, jak se bude tvoje výsledné dílo lišit od toho prvního! A pokud jsi zatím neviděl/a projekci Refika Anadola, která v CAMPu běží pořád dokola až do 11. prosince, nezapomeň na to! Je to super inspirace.
Už jsi vytvořil/a barevný obraz Starého města podle minulého článku? Přečti si ho jako první.
Mapka části Ořechovky. Vytiskni si ji na papír formátu A4 a vezmi s sebou do města – stane se tvým plátnem.
Hezky podle plánu
Ořechovka se dnes jmenuje celá vilová čtvrť ve Střešovicích. Stavěla se podle předem daného plánu – v něm bylo pečlivě promyšleno, kudy povedou ulice, kde budou domy i jak budou vysoké. Na návrh tohoto plánu byla dokonce vypsána architektonická soutěž, aby se zaručila ta nejlepší kvalita. Teprve když bylo jasné celkové rozvržení, mohla se zaplňovat jednotlivá místa – stavět konkrétní budovy. Jeden architekt vždy navrhoval celou skupinu domů, takže vedle sebe v ulici stojí vilky v jednom stylu. Vypadají jako sourozenci – některá je o malinko vyšší, jiná nižší, s trochu jinými barvami, ale na první pohled je jasné, že patří k sobě. To je velký rozdíl oproti Starému Městu, kam vedla naše předešlá vycházka. Tam domy vyrůstaly postupně, a tak se od sebe v mnohém liší a ulice se vlní podle toho, jak to zrovna vyšlo.
Ale zpátky na Ořechovku. Proč jí říkáme zahradní město? Až budeš na místě, bude ti to hned jasné. Stačí se ale podívat i na satelitní snímek. Všechny domky byly naplánované tak, aby měly kolem sebe dostatečně velkou zahradu. Některé (ty největší) v ní stojí osamoceně, jiné se k sobě tisknou po dvou (nazýváme je pak dvojdomy), zbylé se mačkají v řadě vedle sebe (a říkáme jim podle toho řadové). Zahradu ale mají všechny! Tenhle typ městské struktury vznikl počátkem 20. století v Anglii a představoval tehdy nejmodernější přístup k bydlení. Proto se po založení samostatného Československa zdál jako nejlepší i pro nové části Prahy.
Anglické domky v ulici Lomená. Poznáš je podle barevných detailů a hrázděného zdiva ve štítech.
Skryté světy za plotem
Dává to smysl – komu by se nelíbilo v klidu snídat na terase, nechat svého čtyřnohého člena rodiny volně pobíhat kolem, pěstovat si bylinky, a přitom to mít jenom kousek do centra? Taky proto je dneska Ořechovka jednou z nejdražších lokalit k bydlení v Praze. Pojď teď ale prozkoumat, jak místo působí na někoho, kdo chodí okolo a za ploty může jen nahlížet. Na vybrané území se nejlépe dostaneš tramvají na stanici Ořechovka nebo pěšky od metra Dejvická. Mimochodem, snad žádné jiné čtvrti to na podzim nesluší tolik jako právě Ořechovce. Uvidíš!
Úkol:
Potřebuješ:
vytisknutou slepou mapku lokality
pastelky, voskovky nebo fixy
tvrdou podložku (desky nebo třeba knížku)
svorky k uchycení mapky k podkladu
Necháme tě bloudit tam, kam tě nohy zanesou – přesný průběh procházky je jen na tobě. Všímej si ale, jak se mění charakter domů. Kolem trojúhelníkového náměstíčka, kde se potkává ulice Klidná a Dělostřelecká, najdeš vily ve stylu rondokubismu. To je specificky český sloh, naše vlastní reakce na mezinárodní sloh art deco. Je barevný, výrazný a se spoustou geometrických tvarů na fasádě. Proto se mu říká taky obloučkový kubismus. Přechodem do ulice Lomená jako bychom se najednou přesunuli do Anglie – domy mají trojúhelníkové štíty s hrázděným zdivem, úzká vysoká okna a barevné rámy oken i dveří. Stačí ale pokračovat přes ulici Cukrovarnickou a ocitáme se na skok zase v Holandsku. Vily tu jsou postaveny z režného (neomítaného) zdiva, jemná dekorace je často vytvořena jen vysunutím některých cihel před fasádu nebo změnou jejich uspořádání.
A tak se pozorně dívej kolem sebe a zkus zaplnit úplně každé místo na papíře, jak budeš územím postupovat. Vybarvi ho podle toho, jak se tam budeš cítit nebo jaká barva tě zaujme. Zaznamenej také pečlivě všechny ornamenty a tvary, které uvidíš. A že jich je: půlkruhová okénka, oválné prosklení, ozdobné cihly nad okny, výřezy na plotě... Výsledek nemusí být nijak uhlazený nebo přesný, naopak!
Geometrické ornamenty se objevují všude – od oken až po ploty. Které se opakují, a které jsou naopak ojedinělé?
K Ořechovce se někdy připisuje i část nad ulicí Střešovická, kde po schodech vystoupáš přímo k jedné z nejznámějších pražských budov – funkcionalistické Müllerově vile. Navrhl ji architekt Adolf Loos (ani ne o deset let později, než byly postaveny vily dole), který je slavný svým citátem „ornament je zločin“. Co by asi říkal na všechny ty obloučky a další ozdobné serepetičky, co jsme viděli na domech po cestě?
Müllerova vila zahalená do podzimního kabátku. Příroda taky umí zdobit! Najdeš ji na adrese Nad Hradním vodojemem 14.
Jestli chceš, vyfoť nám svoje výsledné umělecké dílo a pošli na edu@ipr.praha.eu s předmětem Prague Dreams. Těšíme se!
P.S.: Jak to bylo s těmi ořechy? Bohužel nijak; celý název vznikl zkomolením. Původně na místě stávala zahrada se zámečkem šlechtice Bořka – Bořekovka. Z toho se stala Vořechovka, později Ořechovka.
Slovníček
Zahradní město – typ městské čtvrti, ve které jsou převážně rodinné domky nebo vily se soukromými zahradami.
Rondokubismus / obloučkový kubismus – architektonický směr, který jednoduše poznáme podle geometrických (a typicky oblých) tvarů na fasádě domů. V architektuře se u nás v Česku objevuje jako v jediné zemi na světě, a to na počátku 20. let 20. století.
Hrázděné zdivo – typ stěny s nosnou konstrukcí z dřevěných trámů. Ty nejsou (na rozdíl od výplně) omítnuty, a zůstávají tak viditelné. Některé domy na Ořechovce mají takové štíty.
Funkcionalismus – architektonický směr, který se vyznačuje zejména strohými, jednoduchými tvary i barevností, které odpovídají funkci (účelu) domu nebo jeho částí. Začal se prosazovat také ve 20. letech 20. století, významným slohem byl ale mnohem déle.
související
