Kvalitní rekonstrukce panelového domu, proměna zrušeného dopravního tahu ve městě nebo alternativní přístup k využití brownfieldu. Nejen takovým tématům se věnovala diplomová díla finalistů 22. ročníku Přehlídky diplomových prací. Tu každoročně pořádá Česká komora architektů. Letos se o cenu ucházelo hned 86 diplomantů oboru architektura, krajinářská architektura a urbanismus. Vítězkou se stala Eva Truncová s návrhem proměny brněnského brownfieldu na bydlení. Práci nazvanou Dva tisíce osmdesát čtyři obhájila na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně poté, co ji vypracovala pod vedením Jana Kristka a Jaroslava Sedláka. Vyhlášení proběhlo 1. února v CAMPu spolu se zahájením výstavy České ceny za architekturu 2021, která nabízí to nejlepší z loňského ročníku soutěže.
Česká komora architektů se tak snaží porovnávat úroveň kvality vysokých škol, a tím pádem i zvyšovat standard oborového vzdělávání. Letošní diplomky hodnotila odborná porota v čele s předsedou Jiřím Opočenským. Jejími dalšími členy byli architekti Jakub Chvojka, Petr Janda a Hana Maršíková a dále kritička a publicistka Karolína Jirkalová.
Nový život bývalé textilní továrny
První cenu získala absolventka Fakulty architektury VUT v Brně Eva Truncová za projekt nazvaný Dva tisíce osmdesát čtyři. Pod vedením Jana Kristka a Jaroslava Sedláka připravila návrh alternativního přístupu k bytové zástavbě brownfieldu bývalé továrny Kras v Brně. Práce je pomyslnou polemikou s developerským projektem. Základním principem současného bytového developmentu, který podle autorky určuje jeho urbanismus, architekturu, a především způsob užívání, je režim kontroly. Proto postupovala přesně naopak. Nabídla revizi vztahů a poměrů, které architektura ve vznikající čtvrti nastoluje – a to ať už jde o vztahy mezi stavbami a jejich okolím, mezi obyvateli, nebo hledání rovnováhy mezi regulací a svobodou, uzavřeností a otevřeností, případně pohodlím a klimatickou realitou. Truncová se také šikovně zaměřila na pozapomenutý princip odlišného využívání domu v letním a zimním období. Vítězný projekt získal finanční odměnu ve výši 50 000 Kč a současně návštěvu centrály společnosti Zumtobel v rakouském Dornbirnu, spojenou s prohlídkou nedávno otevřeného Light Fora.
Na parcele se nachází fragmenty bývalé textilní továrny, které projekt Evy Truncové zapracovává jako lokální kolorit.
Zdroj: diplom.ky
Příběh bohnického paneláku
Druhé místo si odnesla Alžběta Pomahačová za práci Město Sídliště. Prefabrikované domovy, zpracovanou pod vedením Miroslava Šika na Akademii výtvarných umění v Praze. Porotci ocenili, že se autorka v návrhu revitalizace panelového domu v Bohnicích snaží najít a vyzdvihnout kvality stávajícího domu a zároveň novými zásahy vyvážit jeho slabiny a nedostatky. Výsledkem je tak dům, kterému přidané lodžie dodaly živost a variabilitu, dřevo zase měkkost a teplo, ale přitom neztratil svůj původní charakter.
Návrh Alžběty Pomahačové na příkladu vybraného panelového domu T1 v pražských Bohnicích zkoumá míru a kvalitu, ve které se podařilo uskutečnit utopii minimálního obytného standardu pro všechny bez rozdílu.
Zdroj: diplom.ky
Nejlepší studentské bydlení
Třetí pozici udělila porota absolventovi Fakulty umění a architektury TU v Liberci Tobiáši Hrabcovi za projekt Studentské bydlení a HUB v Liberci. Pod vedením Radka Suchánka navrhnul typologii obytného souboru, která podle porotců dosahuje vysoké kvality zamýšleného provedení, překvapivě určeného pro studentské bydlení.
Práce Tobiáše Hrabce se zabývá hledáním vhodné typologie a formy pro studentské bydlení v Liberci. Navrhuje ale i hospodu, pracovní prostory nebo bydlení pro absolventy a učitele.
Zdroj: diplom.ky
Zapomenuté pohraničí, průmyslová zóna i komunitní centrum
Zvláštní cenou Českých center ohodnotila porota Sáru Roeselovou z Fakulty architektury ČVUT v Praze. Její diplomová práce Obnova sídel Šluknovského výběžku se pod vedením Borise Redčenkova věnovala tématu zapomenutého pohraničí. Zvláštní cenu Ministerstva průmyslu a obchodu pak získala Silvia Matisová z Fakulty architektury ČVUT v Praze s prací Průmyslová zóna v Mezitratí. Zvláštní cenu společnosti Cegra zase obdržel Jakub Tomášek za práci Litomyšl – Průtah, která se věnuje návrhu nového obchvatu Litomyšle. Zvláštní cenou společnosti Heluz byl oceněn Jan Čech za projekt Reuse centrum v Severním Městě – Dílny sídliště Ďáblice a konečně z vláštní cenu společnosti Zumtobel získala Martina Formánková za práci Jiný Vesmír – konverze kina v Orlové na komunitní centrum.
Veškeré práce a hodnocení oceněných porotou jsou dostupné na webu diplom.ky.
související
