Tři desítky vil v kopci nad Bubenčí patří k nejvýznamnějším příkladům českého modernismu. Postupně však zestárly a čtvrť potřebuje nutné technické opravy. Nyní se dočká rekonstrukce. Rada hl. m. Prahy schválila studii revitalizace sídliště Baba a okolí, kterou město zadalo v roce 2020 Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Plánuje se obnova povrchů, rekonstrukce sítí technické infrastruktury i informační systém pro turisty. Osada Baba totiž patří mezi šest evropských kolonií Werkbund, které měly propagovat moderní funkcionalistické, ale zároveň cenově dostupné bydlení.
Osada Baba v novém
Osada Baba je klíčovým pojmem českého i evropského funkcionalismu. Trápí ji ale špatný stav a umístění podzemních sítí, jako je kanalizace, voda či plyn. Veřejná prostranství přišla postupně o své původní kouzlo. Navíc se chystají další dílčí opravy, které nebyly dosud systematicky koordinovány. Město proto dalo IPRu za úkol najít způsob, jak sídliště revitalizovat, a nově vytvořené plány Rada hl. m. Prahy nyní schválila. „Koncepční studie byla zpracována především z důvodu koordinace veškerých zájmů v území, tedy památkového, architektonicko-urbanistického a zájmu místních obyvatel. Nyní můžeme kombinovat a koordinovat veškeré probíhající paralelní projekty a zvýší se také efektivita vynaložených prostředků,“ říká náměstek primátora pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.
Hospodaření s dešťovou vodou i naučný okruh pro turisty
Studii zpracoval multioborový tým vedený architektonickou kanceláří ARCHUM architekti. Jeho součástí byl odborník na participaci, expert na modrozelenou infrastrukturu, krajinářský architekt a dopravní inženýr. Komplexní rekonstrukce počítá s obnovou sítí technické infrastruktury v souladu se soudobými trendy, jako je třeba hospodaření s dešťovou vodou. Osadu čeká také obnova povrchů a dalších částí ulic i náměstí. Vše by mělo proběhnout takovým způsobem, aby se posílil jedinečný charakter místa a zvýšila zdejší bezpečnost. Mělo by dojít také k nárůstu bezbariérových cest pro chodce a celkovému zkvalitnění pěšího propojení se sousedními částmi města.
Součástí navrženého řešení je i výsadba stromů a stromořadí v duchu původního zastavovacího plánu. Počítá se také s obnovou krásných výhledů do Vltavského údolí či na panorama Pražského hradu. Práce se zelení je klíčová. Vegetační prvky pomohou zlepšit mikroklima v území, přispějí k adaptaci celé oblasti na klimatickou změnu a celkovému zlepšení kvality prostředí. Obnovit by se měl také původní třešňový sad.
Největší novinkou je návrh informačního centra při křižovatce Matějská a Na Šťáhlavce. Vzniknout by měl také naučný okruh, který bude sloužit turistům. Obsahovat by měl navigační systém i značení významných vil. Turistický okruh i zázemí pro návštěvníky sídliště budou ale navrženy tak, aby nerušily místní obyvatele.
A co na to lidé?
Město nejde plánovat bez lidí. Místní obyvatelé byli proto zapojeni do celého procesu vzniku studie od března 2021 do ledna 2022. Vše začalo analýzou oblasti, terénními průzkumy a rozsáhlým dotazníkovým šetřením. Podněty a připomínky veřejnosti sbíral institut také na komentovaných vycházkách a při kulatých stolech s místními aktéry. Výsledky byly zapracovány do konceptu studie, který byl opět projednáván se širokou veřejností. Jeho textovou i grafickou část si můžete prohlédnout online. Podívat se můžete také na seznam všech připomínek veřejnosti a přehled jejich zapracování do finálního návrhu.
Moderní bydlení třicátých let
Prvorepubliková vilová kolonie vznikla během let 1932–1936 a tvoří ji 33 domů. Tvůrcem projektu byl Svaz československého díla pod vedením architekta Pavla Janáka. Osada Baba byla vystavěna jako jedna z šesti evropských kolonií moderního bydlení, které vznikaly z iniciativy Werkbundu, tedy svazu německých umělců, na konci 20. a začátku 30. let 20. století. Kolonie měly propagovat funkcionalistické, ale zároveň stále cenově dostupné bydlení. Baba patří dodnes mezi nejzachovalejší osady tohoto typu. Ostatní obdobné výstavby ve Vídni a Německu byly totiž během 2. světové války fatálně poškozeny.
Vily navrhovali čeští funkcionalističtí architekti, jako byl Josef Gočár, Pavel Janák, Josef Fuchs a jejich žáci František Zelenka, Hana Kučerová-Záveská nebo Ladislav Žák. Urbanizační plán kolonie připravil Pavel Janák po vzoru šachovnice tak, aby si jednotlivé domy navzájem nezakrývaly nádherný výhled na Prahu, který svah nabízí. Všichni majitelé pocházeli z okruhu Svazu československého díla. Našli byste tu architekty, malíře, grafiky, ministerské rady, řemeslníky, historiky umění, spisovatele, překladatele, nakladatele, skladatele, sociology, univerzitní profesory a lékaře. Zkrátka elitu národa a dané doby, chcete-li.
Osada Baba je od roku 1993 městskou památkovou zónou. V roce 2017 spolu s dalšími funkcionalistickými koloniemi Werkbundu začala usilovat o titul Evropské dědictví (European Heritage Label), který získala v koncem března 2020. Také proto je ve studii věnovaná pozornost informačnímu centru a naučnému okruhu, jež by mohly historii osady představit nové generaci návštěvníků.