Název Komořany dokládá, že se jednalo o místo na pozemcích vrchnosti. Je takto vzpomínáno již ke konci 11. století. Ves dlouhou dobu patřila Zbraslavskému klášteru. Dnešní Komořany se rozkládají mezi pravým břehem Vltavy, skalnatým masivem Závist a přírodním parkem Modřanská rokle-Cholupice. V městské části nalezneme jak vilovou zástavbu, tak sídliště, a dokonce i chatové kolonie u přírodního parku. Komořany postrádají centrální náměstí, to by se ale mělo v blízkých letech změnit.
Lokalita: Komořany – Točná – Zbraslav (Závist)
Délka trasy: 17 km / 6h
Klíčová slova: historie, příroda, edukace, valy, město, koupání
Občerstvení po cestě: U Posledního Kelta – Závist, Škoda lásky – Zbraslav
Veřejné WC: infocentrum Zbraslav
Lokalita
Přemyslovský král Václav II. na konci 13. století založil u tehdejšího soutoku Berounky s Vltavou klášter řádu cisterciáků Zbraslav. Dnes je z bývalého ramena Berounky zanášející se tůň Krňák. Ten se posléze stal důležitou přemyslovskou i lucemburskou nekropolí, ale také pro příslušníky jiných vládnoucích evropských rodů – údajně pro velkou zbožnost mnichů. Obec vznikla okolo tohoto kláštera. Klášter byl zrušen za vlády Josefa II. a přesunula se do něj průmyslová výroba. Za dnešní podobu kláštera a zámku vděčíme rytíři Bartoňovi z Dobenína (jeden z nejmladších českých šlechtických rodů), který v roce 1910 přeměnil chátrající cukrovar a továrnu na chemikálie na dnešní zámek s klášterem veřejnosti však nepřístupné, jelikož zdejší prostory využívá Národní galerie.
Soutok Vltavy a Berounky
Naše cesta začíná na komořanském nádraží. Od něj se vydejte nahoru do kopce a držte se vpravo na cestě k zámku, ve kterém momentálně sídlí Český hydrometeorologický ústav, takže s prohlídkou této přestavěné tvrze bohužel nepočítejte. Napojíte se tak na Stezku svobody, která sleduje stopy jihopražských povstalců z května 1945. Postupně se pak dostanete na krásně vzrostlou louku s lavičkou, která vyhlíží daleko do údolí, kde se stékají dvě řeky Berounka s Vltavou.
Pokračování stezky vede přes rozmanitý porost na mostu pro lesní zvěř. Po pár minutách se dostanete k pietnímu místu Stezky svobody s hroby známých i neznámých bojovníků z konce druhé světové války. Vaše další kroky budou směřovat po červené značce do prudšího kopce špatně dostupného s kočárkem. Červená stezka vás bude vést lesem, místy zarostlým jemnými travinami nebo i medvědím česnekem. Můžete zde také posvačit či jen tak přemítat nad oním klidným místem, kde ještě před pětasedmdesáti lety kolem vás mohla proletět kulka.
Keltská stezka
Pokud se v zdánlivě nekončícím lese neztratíte, tak byste měli minout zeď rekreačního areálu VŠE a památný dub v Točné. Cestou dojdete zpět do civilizace, do ukryté pražské čtvrti Točná. Tam se napojíte na Keltskou stezku, na které nachází několik interaktivních a informativních zastavení o dávných obyvatelích této oblasti. Na vrchu Šance zkuste sejít ze stezky na pravou stranu a projít se po mohutných valech z dob původního osídlení dnes zarostlých všelijak se kroutícími duby, mechem a šimrající trávou. Poté se napojte zpět na žlutou a klesejte až k Nickerleho vyhlídce, která připomíná kamenný vytesaný balkon s výhledem na místní lesnatá úbočí a vilovou Zbraslav v dáli.
Údolí Břežanského potoka
Vaše další kroky povedou déle po žluté keltské stezce k přístřešku Hradiště. Během cesty lesnatým údolím Břežanského potoka ještě minete pomník básníka Vítězslava Hálka, který rád vyrážel na výlety v okolí. Pokračujte pořád po žluté mezi lány pukavých netýkavek až dojdete k místu, které do okolí jakoby nezapadá – ke zdánlivé mýtince, která je ve skutečnosti akropolí oppida Závist. To představuje největší keltské hradiště na našem území. Jako důkaz jeho dávné důležitosti můžete dnes vnímat již pouze mohutné valy v okolí. Více se dozvíte na mnoha informačních tabulích na nalezišti, které je už skoro dvacet let zasypáno za účelem konzervace této cenné lokality. Posledním zajímavým bodem na tomto okruhu je minizoo, která se bude brzy rušit. Proto je to možná vaše poslední možnost vidět takto například prasata divoká!
Ottův slovník naučný
Cesta pokračuje přes most Závodu míru, vyfoťte si unikátní pohled na skalnaté úbočí vrchu Hradiště a pak se vydejte vpravo, kde po chvilce minete Ottovu vilu. Toto místo si jako rodinné sídlo zvolil si na sklonku života nakladatel nejznámějšího českého slovníku naučného Jan Otto.
Zbraslav
Po Žitavského ulici se dostanete až do středu zbraslavského života – na jeho náměstí. Konají se zde Zbraslavské jarmarky s potravinami a výrobky od lokálních výrobců nebo třeba zářijová Vejvodova Zbraslav – mezinárodní přehlídka malých dechových orchestrů na počest místního rodáka, jehož polka Škoda lásky pomohla s nadsázkou ukončit druhou světovou válku.
U centrální křižovatky vás zaujme jeden z nejmonumentálnějších památníků obětem první světové války. Dále před historickou industriální budovou přiléhající k zámku najdete infocentrum, kde se můžete dozvědět více o historii čtvrti z informačních tabulí. Další místo spojené s místním slavným rodákem je funkcionalistická vila Vladislava Vančury.
Zbraslavský zámek
Rozhodně se také podívejte do zahrad Zbraslavského zámku, kde vás jistě překvapí jezdecká socha sv. Václava od Myslbeka, věrná kopie té z Václavského náměstí. Červenou stezkou projděte kolem Storchovy vily nahoru do slepé ulice a po terénní cestě pokračujte až na vyhlídku Karlův stánek. Potom s dávkou štěstí si možná i natrháte pár třešní v oblíbeném sadu na vrchu Havlín shlížejícího na Zbraslav. Hřbitov, který se před vámi bude rozkládat, ukrývá i hrob Jaromíra Vojvody a další hroby až z počátku 19. století.
Odbočka na koupání
Ulicí k Havlínu pokračujete od hrbitova směrem na jih k pomníku mistra Jana Husa. V dálce také uvidíte jedinečnou funkcionalistickou věž kostela Husova sboru. Procházku si můžete také prodloužit přes lesopark Belveder. Na konci parku vás čeká utajené místo pro koupání ve Vltavě, které si jistě oblíbíte. Podél Vltavy se vrátíte zpátky přes most Závodu míru, na jehož druhém konci se nachází vlakové nádraží Praha - Zbraslav odkud se můžete vydat zpátky domů.