czen
Jak se měnila Vltava v holešovickém meandru aneb přeměna pražských přístavů

Když se dnes podíváme na mapu vltavského meandru mezi Holešovicemi a Libní, zjistíme, že je řeka do obou čtvrtí podivně zaseknutá několika slepými kanály. Tyto “drápy” Vltavy se mezi polovinou 19. a 60. léty 20. století mnohokrát měnily - různě se zkracovaly, prodlužovaly, zanikaly a posouvaly. Jejich transformaci si můžete podrobně prohlédnout ve webové aplikaci Dvě Prahy.

Stav kolem roku 1925.

Zdroj: Archiv IPR Praha

Radikální přeměna vltavských břehů a zátok do dnešní podoby se však vyhnula  dvěma velkým pražským přístavům - holešovickému a libeňskému. Oba byly postaveny na konci 19. století,  a jsou téměř jedinými objekty, které si v průběhu sto let trvajících změn zachovávaly svojí polohu. Vltava byla v té době hlavní spojnicí Prahy, potažmo celých Čech s mořem, a tak se po ní plavila velká část zahraničního zboží, které končilo právě v pražských přístavech (většinou v tom holešovickém, který sloužil i jako překladiště) a dále pokračovalo po železnici do zbytku Čech.

Stav vltavského řečiště kolem roku 1915.

Zdroj: Archiv IPR Praha

Během 2. poloviny 20. století význam mezinárodní dopravy na českých řekách postupně upadal a s ním také důležitost obou přístavů. V současné době zde probíhá výstavba developerských projektů Marina Island na místě bývalých překladišť holešovického přístavu a DOCK u libeňské zátoky. Přístavní zátoky v Holešovicích a Libni tak nyní slouží soukromým lodím, v té holešovické například dlouhodobě kotví unikátní hausbót PORT X.

Na obou mapách je holešovický přístav patrný jako zátoka v nejzápadnější části vltavského meandru, zatímco libeňský přístav tvoří dvě menší zátoky v nejvýchodnějším úseku zákrutu řeky.

Přístav Holešovice, kolorováno.

Autor: Archiv IPR Praha | 1937

Přístav Holešovice, kolorováno.

Zdroj: Archiv IPR Praha | 1937

Libeňský přístav.

Zdroj: Archiv IPR Praha | 1959

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.