Dárek pro pražskou hromadnou dopravu

Dvorecký most bude mít velký význam pro tramvajovou dopravu. Stane se zárodkem takzvané jižní tramvajové tangenty, propojující významné tramvajové tratě vedoucí od Barrandova a Modřan. Hlavní město Praha se potřebou mostu v dané lokalitě zabývá už od roku 2003. Se stavbou tedy počítá již třetí politická reprezentace Prahy. Zprvu měl být na mostě povolen také průjezd individuální automobilové dopravy. Územní plán z roku 2014 však určil jako možnou pouze tramvajovou, autobusovou, pěší a cyklistickou dopravu, přičemž té posledně jmenované budou vyhrazeny dva cyklopruhy. Parametry ulic na pravém břehu Vltavy totiž vyšší intenzitu automobilové dopravy neumožňují. Jezdit tudy budou moci případně jen vozidla integrovaného záchranného systému. Největší předností však je odlehčení hromadné dopravě. Té totiž působí komplikace přetížený Barrandovský most, který od roku 2020 prochází postupnou rekonstrukcí. Nezanedbatelným přínosem bude i propojení cyklistických stezek, které jsou vedeny po obou březích (A1, A2). Vznikne tak náhrada za problematické propojení přes Barrandovský most (A12).

Pomoc Barrandovskému mostu

 Východní vyústění mostu bude u Žlutých lázní severně od Jeremenkovy ulice. Západní povede poblíž tramvajové zastávky Lihovar. Součástí projektu je návrh nové tramvajové a autobusové zastávky Dvorecký most. Dopravní podnik založil během tramvajové výluky v roce 2020 na Barrandov odbočku vedoucí ke Dvoreckému mostu. Zastávka Lihovar získala novou podobu během rekonstrukce Nádražní ulice. Veškeré stávající úpravy počítají s napojením na Dvorecký most. Dobře by měla fungovat také synchronizace se zmíněnou rekonstrukcí Barrandovského mostu. Ta je rozložena do pěti etap takovým způsobem, aby na nově vzniklý most mohly být plynule převedeny plánované autobusové linky.

Návrh Dvoreckého mostu vzešel z dvoufázové otevřené projektové architektonicko-konstrukční soutěže, kterou vyhlásilo v listopadu 2017 hlavní město Praha. Sešlo se 45 návrhů. Porota vybrala vítěze po necelém roce. Stalo se jim studio ATELIER 6 ve spolupráci s projektantem TUBES. Za zády nechali i takové architektonické velikány, jakým je Santiago Calatrava, který skončil na druhém místě.

Vítězný návrh odkazuje na tradici pražských obloukových mostů a kubismus. Nemá konstrukci nad mostovkou, takže nenásilně zapadne do vltavského údolí. Při hledání tvarového řešení měli autoři na mysli osobnost Františka Mencla, který byl stavebním radou, městským inženýrem, a především projektantem mostů pro hlavní město Praha v první polovině 20. století. Mencl, jenž si vždy dobře uvědomoval, jak je pro historické centrum města důležité, aby most dobře zapadl do okolní zástavby a městské krajiny a nenarušoval svým vzhledem cenné panorama, je podepsán také pod Libeňským mostem, o kterém jsme psali nedávno. Mosty podle něj měly respektovat podobu těch starších, svých předchůdců či vzorů. Upřednostňoval mosty klenuté, které svou konstrukcí vytvářely jakýsi jednotný, ale svým uměleckým ztvárněním přitom různorodý, celek.

Most je tvarován jako bílá vstupní brána do města. Konstrukčně se jedná o šestipolový trámový most komorového průřezu z předpjatého železobetonu s délkou nosné konstrukce 331,6 metru. Výškové umístění konstrukce mostu splňuje podmínku jednoho metru nad hladinou povodně z roku 2002. Dva pilíře stojí ve vodě, ostatní na pevnině. Široký je pouhých 17 metrů. Na první pohled krásně klame tělem. Při pohledu z řeky působí konstrukce velmi štíhle až subtilně, při bočním pohledu z pevniny naopak hmotnějším dojmem. Dvojí úhel pohledu způsobují právě dva pilíře, které se rozpínají po šířce celé mostovky. Most je tak podivným, ale sympatickým hybridem mezi dvěma ceněnými stavebními styly – kubismem či neokubismem a brutalismem.

Uprostřed mostu povedou tramvajové koleje, které tvoří rovněž vozovku pro autobusy. Prostor pro pěší bude o 20 centimetrů vyvýšen. Chodci se budou procházet při zábradlí, vedle nich směrem ke středu mostovky povede cyklotrasa. Architekti počítají s rytmem veřejného osvětlení, které sdružuje tramvajové vedení. Zajímavostí je také péče o okolní prostor. Ve spolupráci s předním českým krajinářským architektem Zdeňkem Sendlerem plánují úpravu zeleně po obou stranách mostu. U zastávky Lihovar bude za opěru mostu zahlouben do svahu objekt informačního centra Pražské integrované dopravy a veřejné toalety. Doplněn by měl být venkovním posezením a parkovištěm pro kola.

Nábřeží je magistrálou volného času

Poslední novinkou v přípravných pracích je zapojení výtvarného umělce Krištofa Kintery, který zpracovává prostor podmostí formou výtvarného díla. Vzniknout by zde měla jakási multifunkční kubistická krajina a pomyslná botanická zahrada pouličního osvětlení. Podolská strana nabídne arénu pro pořádání nejrůznějších kulturních akcí, programů pro děti, autorských čtení, divadelních představení a podobně. Součástí projektu je také kavárna s občerstvením, pikniková zóna nebo autorská socha od Krištofa Kintery. Přístup k vodě pro plavce je plynulý – pomohou nové schůdky, na kterých se bude dát pohodlně sedět. Most bude sloužit jako přirozené zastřešení, jako strop, na který snadno zavěsíte lustr.

Zlíchovské nábřeží ozdobí unikátní muzeum světel městského osvětlení z celého světa. Světla budou řízená elektronicky. Pracovat se bude s LED zdroji, které však budou imitovat barevnost původních starých sodíkových osvětlení. Zapínat se budou v různou dobu, nejedná se tak o energeticky náročnou instalaci. Podolským nábřežím projelo za rok 2020 celkem půl milionu cyklistů a prošlo půl milionu pěších. Frekventované místo proto Kintera trefně označuje za „magistrálu volného času“.

Projekt je nyní ve fázi připomínkového řízení a podání žádosti o sloučené stavební a územní povolení. Stavba by měla začít v létě 2022. Vyjde zhruba na 1 miliardu korun. Odhadovaná cena zahrnuje obě předmostí a další doplňující technické a dopravní stavby. 

Zatím posledními pražskými mosty jsou Trojský most (2014), který nahradil legendární tramvajový most zvaný „Rámusák“ z roku 1981 a Trojská lávka (2020), která vznikla mezi pražskou čtvrtí Troja a Císařským ostrovem jako propojení oblíbených rekreačních cílů Pražanů – Stromovky, Trojského zámku a zoologické i botanické zahrady v Troji. Dvorecký most by měl být hotov už v roce 2025.

Pusťte si záznam přednášky doprovodného programu k výstavě Praha zítra? Pražské priority.