Byty, parky a industriální dědictví

Na ploše o rozloze 33 ha (obdobně velká je například západní část Olšanských hřbitovů) by mělo vzniknout okolo 7 200 bytů, v oblasti mezi železnicí a Malešickou ulicí dalších 4 200 bytů. Převážně rezidenční zástavba bude doplněna o parky, mateřské školky, školy, obchody a další občanskou vybavenost. Na konkrétní podobu budou mít vliv především tři hlavní investoři společně s městem.

V severní části žižkovského brownfieldu vznikne podle plánů Central Group Parková čtvrť. Ta by měla nabídnout minimálně 1 600 bytů, a k tomu přibližně 1,4 hektarový veřejně přístupný park navazující na Židovské pece. Hlavním autorem koncepce nové čtvrti s důrazem na zeleň je studio Jakub Cigler architekti, na konkrétních budovách se ovšem podílely i jiné architektonické kanceláře. Oproti ostatním developerům má Central Group díky výjimce ze stavební uzávěry povolení ke stavbě, která by mohla začít už tento rok.

**„Někdejší nákladové nádraží na Žižkově je jednou z nejvýznamnějších transformačních ploch širšího centra Prahy. IPR dlouhodobě prosazuje, aby zde vznikla příjemná městská čtvrť pro bydlení i pracovní příležitosti. K přeměně bývalých nádraží na nové čtvrti dochází v posledních letech i v jiných evropských městech. Zmínit lze třeba londýnské nádraží King‘s Cross, Europaallee v Curychu či Wien Hauptbahnhof.“  **

Ondřej Boháč, ředitel IPR

Směrem na jih od budovy nákladového nádraží vyroste Žižkov City investora Sekyra Group. Projekt je teprve ve fázi studie, která momentálně počítá s budováním 3 000 bytů. Bez ohledu na nové domy zůstane dominantou území industriální objekt nádraží. Na jeho přestavbě se bude podílet jak Sekyra Group, tak město, které přišlo s návrhem spoluvlastnictví. Výsledkem této spolupráce soukromého a veřejného sektoru bude rekonstrukce a konverze kulturní památky. Po jejím dokončení by měla původně nádražní budova sloužit jako sídlo Národního filmového archivu, městské kanceláře, galerie nebo bytové prostory.

V severovýchodní části brownfieldu proběhne výstavba v režii Penty. Ta na základě architektonické a urbanistické soutěže z roku 2019 vybrala nizozemské studio Benthem Crouwel Architects a pražský ateliér RA15. Podle jejich návrhů vznikne centrální park ohraničený dvěma zakřivenými bloky s 530 byty, které nabídnou díky modulárnímu členění velkou prostorovou variabilitu.

Než se položí základní kámen

Stavba nové čtvrti v oblasti nákladového nádraží Žižkov momentálně nemůže začít na všech částech nevyužité plochy. V současnosti platný pražský územní plán z roku 1999 prozatím vylučuje v oblasti žižkovské železnice a jejího okolí výstavbu a stále počítá s drážní plochou. Na brownfield se navíc od roku 2006 vztahuje stavební uzávěra, která má zamezit nekoncepčnímu rozvoji oblasti. Město tak může s investory vyjednávat a diskutovat o budoucí podobě čtvrti, než schválí změnu územního plánu.

Z uzávěry je nyní vyjmut pouze jeden úsek severní část transformační plochy. Výjimku schválila v roce 2010 Rada hl. m. Prahy pro společnost CCZ, která zde měla v plánu postavit mimo jiné vysoké kancelářské budovy a rozsáhlé obchodní centrum. Záměr vzbudil velkou vlnu nevole a investor nakonec území i s povolením ke stavbě prodal společnosti Central Group. Ta přišla s novým návrhem především rezidenční čtvrti, která nebude svou výškou dramaticky převyšovat okolní zástavbu a oproti původním plánům přivede do oblasti o 60 procent méně automobilové dopravy.

**„Vzhledem k tomu, že se jedná o území, kde probíhá hned několik projektů zároveň, je klíčová koordinace a komunikace. Věřím, že se nám všechny tyto záměry podaří zkoordinovat tak, aby se z Nákladového nádraží Žižkov a jeho okolí stala kvalitní městská čtvrť.“ **

Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje

Na brownfield Nákladového nádraží Žižkov nebyla nikdy zpracována ucelená územní studie, přestože se o ní v roce 2012 jednalo. Za její částečnou náhradu by se dala považovat podkladová studie pro změnu územního plánu, kterou dostal IPR zadanou v roce 2017. Mezi hlavním městem a investory ale stále probíhají jednání – nová čtvrť by měla být přínosná pro všechny pražany a plynule se zapojit do dopravní infrastruktury, přestože její vývoj je hlavně v soukromé režii.

V únoru tohoto roku byla představena upravená podkladová studie a tzv. Regulační masterplan Nákladového nádraží Žižkov. Ten definuje například podlažnost budov (základní výšková hladina by měla dosahovat osmi nadzemních podlaží) nebo plochu určenou pro školy a občanskou vybavenost. Až bude schválen, bude sloužit jako podklad závazné dohody mezi městem a vlastníky pozemků. Momentálně je tento masterplan ve fázi připomínkového řízení – až do konce března je možné se pomocí tohoto formuláře vyjádřit k budoucnosti Nákladového nádraží.

Prostor, který ohromuje

Samostatnou podkapitolu v historii i žižkovského brownfieldu tvoří nádražní budova ze 30. let. Nejrozsáhlejší český funkcionalistický areál s průmyslovým využitím je od roku 2013 kulturní památkou. Několikapodlažní budova má dvě křídla, která obklopují kolejiště. Nad ním se tyčí deset ocelových věží s komunikačními mosty, které sloužily k rychlému překladu zboží, především potravin. Na první pohled působivý a důmyslný systém je spolu s celou budovou dílem Karla Caivase, Vladimíra Weisse a Miroslava Chlumského. První vlaky začaly na Žižkov jezdit v roce 1936, poslední sem přijely v roce 2002. Jedinečný areál měl původně ustoupit dopravě – prodloužením Olšanské ulice a demolicí nádraží by došlo k vytvoření široké dopravní třídy, z plánů ale díky protestům aktivistů a místních iniciativ sešlo.

**„Je smutné, když člověk vidí, jak dokázala budova [nákladového nádraží] za 75 existence zchátrat a v jakém je dnes stavu. Na druhou stranu newyorská High Line nebo losangeleský SCI-Arc vypadaly před pár lety podobně, přesto bylo možné je zrekonstruovat tak, že neztratily nic ze své historické kvality a zároveň se do nich vstoupilo s něčím novým. To by se mohlo podařit i tady.“ **

Adam Gebrian

Namísto zániku dnes čeká nákladové nádraží druhý život. Město chtělo původně celou budovu od Českých drah odkoupit, kvůli nákladnosti takové investice a především následných oprav se ale rozhodlo získat do svého vlastnictví pouze část areálu. Druhým majitelem bude podnik Žižkov Station Development, společný projekt Českých drah a developera Sekyra Group. Dalšími subjekty, které mají zájem na opravě nádraží, jsou také Národní filmový archiv nebo ministerstvo kultury. Na konkrétní řešení odprodeje nádraží by mělo dojít v roce 2022.

**„Prostory Nákladového nádraží Žižkov i kolem něho je třeba zcivilizovat. Schází se více účastníků, kteří se na kultivaci a revitalizaci celého prostředí chtějí podílet. Ministerstvo kultury do projektu vstupuje proto, že by tam mělo svoji část, kam má zájem umístit sídlo Národního filmového archivu.“ **

Lubomír Zaorálek, ministr kultury

Příští stanice Nákladové nádraží

Přestože se na žižkovském brownfieldu ještě nestaví, jednání o budoucnosti nové čtvrti se pozvolna posouvají dál. Na podzim minulého roku byla například odsouhlasena příprava nové tramvajové trati Olšanská – Habrová. Ta vytvoří severně od budovy nákladového nádraží spojnici mezi křižovatkou v ulici Jana Želivského a Malešickou. Koleje protnou západní část území a pak povedou dál bývalým železničním koridorem. Pět nových tramvajových zastávek zajistí obyvatelům čtvrti pohodlnou cestu do centra i na východ Prahy. V souvislosti s dopravním rozvojem oblasti se plánuje rekonstrukce ulice Jana Želivského.

Plánovaná čtvrť – nové budovy, parky i infrastruktura – umožní efektivněji využít volné prostory transformační plochy. Přestavba nádražní budovy nám zase ukáže, jak může fungovat spolupráce veřejného a soukromého sektoru, i jak se lze zacházet s jedinečným průmyslovým dědictvím. Současné kouzlo městské divočiny tak ze Žižkova časem zmizí, industriální dominanta nádraží a jeho elegantních věží tu ale jako připomínka slavné historie zůstane. 

Podívejte se na záznam z cyklu Velké změny Prahy.