Praha dvoumilionová?

Klíčovou částí studie, která navázala na pilotní verzi z roku 2022, je predikce populačního vývoje Prahy do roku 2050 zahrnující pět možných scénářů s ohledem na migraci, ekonomickou situaci, růst rezidenční výstavby a další faktory. Podle prognózy by se pražská populace měla zvýšit na 1,66 milionu obyvatel, v nejvyšší variantě až na 1,97 milionu. Mělo by dojít také k významnému nárůstu množství narozených dětí a počet dětí ve věkové kategorii 6 až 14 let by se měl do roku 2050 zvýšit o přibližně 9 až 30 tisíc, ve věkové kategorii 3 až 5 let o 7 až 18 tisíc a ve věku 15 až 18 let pak o 6 až 15 tisíc. Víc bude i seniorů, absolutní počet starších 80 let by se měl zvýšit o 33 tisíc, což je asi 53% nárůst oproti dnešku. Kromě Prahy by mělo docházet také k růstu počtu obyvatel jejího blízkého okolí.

Praha potřebuje školy, zdravotnická zařízení a domovy pro seniory

Výstupy projektu zhodnocují i současnou dostupnost veřejné vybavenosti, a především pak nastiňují budoucí nároky do roku 2050 v osmi klíčových oblastech. Jedná se o školství (mateřské, základní a střední školy), zdravotní zařízení (polikliniky, praktické lékaře) a sociální služby (domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem), pohřbívání, rekreaci (parky, dětská hřiště, veřejná hřiště), kulturní zařízení (kulturně-komunitní centra, knihovny), sport a obchody. V budoucnu bude dle zmíněné studie Praha potřebovat především více domovů pro seniory, ale i školských a zdravotnických zařízení. Výpočty přitom vycházejí z předpokladu současného stavu, tedy jaká by byla potřebnost vybavenosti, pokud by nedošlo k otevření nebo vzniku nového zařízení (školy, ordinace, domova pro seniory, dětského hřiště a podobně).

Studie slouží městu i městským částem

Základním cílem studie je nabídnout vedení města ucelené podklady pro informovaná politická rozhodnutí. Její výsledky budou využity i při aktualizaci Územně analytických podkladů hl. m. Prahy, strategických dokumentů a dalších oborových koncepcí. Studie slouží ale i jednotlivým městským částem jako poklad pro sledování stavu a potřeb veřejné vybavenosti na jejich území.

„Prognóza nabízí vedení města tvrdá data pro územní plánování a strategická rozhodnutí, která se týkají rozvoje veřejné infrastruktury a služeb. Největší úpravu oproti pilotní verzi zaznamenala kapitola Školství, ve které díky využití nových datových zdrojů nabízíme ještě přesnější obraz o stavu současných školských kapacit. Studii máme v plánu aktualizovat a doplňovat každý rok tak, aby maximálně reflektovala nové demografické a infrastrukturní změny,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Praha.

Patnáctiminutové město a interaktivní webová aplikace

Aktualizovaná verze Prognózy obyvatel a veřejné vybavenosti v Praze 2023–2050 se od pilotní verze zásadně neliší, na základě̌ připomínek městských částí, představitelů̊ Rady hl. m. Prahy i interních připomínek pracovníků institutu však došlo k několika zpřesněním, úpravám a doplněním.

Novinkou je interaktivní webový nástroj, který umožňuje široké veřejnosti i odborníkům analyzovat výsledky projektu a porovnávat dostupnost vybavenosti v jednotlivých městských částech Prahy. Podrobnosti studie jsou k dispozici na webu uap.iprpraha.cz/pov.

Nově byla přidána i podkapitola věnující se populárnímu konceptu města krátkých vzdáleností (tzv. patnáctiminutového města). V rámci kapitoly Zdravotní služby bylo přidáno hodnocení vybavenosti poliklinikami a vznikla také nová kapitola Sport s hodnocením dostupnosti sportovních zařízení a bazénů. Doplňkově byla také zpracována demografická prognóza pro vybrané obce s rozšířenou působností ve Středočeském kraji, jejichž obyvatelé využívají i pražského zázemí a služeb.

Školství jako výzva číslo 1

Nejvýznamnější úpravy zaznamenala kapitola Školství, kde bylo aktualizováno věkové složení dětí navštěvujících různé typy škol a přidána byla také analýza pěší dostupnosti do mateřských a základních škol. U středních škol pak byla spočítána také varianta potřebnosti míst (kapacitní ne/dostatečnosti) s předpokladem docházky žáků z obcí v okolí Prahy. Častou připomínkou bylo využívání rejstříkových (tabulkových) kapacit škol spravovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, které neodpovídaly skutečnosti. Rejstříkové kapacity škol (oficiálně dostupné údaje) bývají totiž mnohdy vyšší než ty reálné. Děje se tak z mnoha důvodů, jako je administrativní náročnost procesu aktualizace dat, měnící se prostorové nároky na výuku, pronájem části školských budov jiným subjektům, stavební úpravy budov a tak dále. Aktuální údaje pro analýzu o reálných kapacitách na mateřských a základních školách (pro střední školy se tato data nepodařila získat) poskytl sekretariát radního pro školství. „Od roku 2024 IPR Praha ve spolupráci s Odborem školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu hl. m. Prahy připravil aplikaci pro sběr kapacity, od níž si slibujeme každoročně aktuální informace o reálných kapacitách pražských škol,“ vysvětluje Nina Dvořáková z Kanceláře analýz města IPR Praha.

Jak jsou na tom školky a školy?

Současné kapacity mateřských škol jsou nedostatečné. Pokud nedojde k nárůstu počtu míst v mateřských školách, lze očekávat nedostatek kapacit také v roce 2030 a 2050. Aktuálně chybí podle reálných kapacit v mateřských školách 9,9 tis. míst, v roce 2050 to může být až 20,6 tis. míst.

Asi nepřekvapí, že podobně kritická je i situace na základních školách. Dle reálných kapacit chybí v současné době na základních školách 5,5 tis. míst, v roce 2030 bude chybět 3,9 tis. míst a v roce 2050 již 20,6. tis. míst. Mezi městské částí s dlouhodobě nejvyšším očekávaným nedostatkem kapacit pak patří MČ Praha 9, Praha 18, Praha 10, Praha 6, Praha 5 a Praha 3.

A co střední školy?

Na základě předpokladu, že všechny děti a dospívající mají nárok na bezplatné středoškolské vzdělávání, je kapacita všech středních škol v současné době podle studie nedostatečná. Počítáme-li děti a dospívající s bydlištěm na území Prahy, už dnes chybí na středních školách zřizovaných hl. m. Prahou asi 3 tis. míst. V roce 2030 by deficit kapacit mohl vystoupat až na 12. tis. míst, v roce 2050 pak na 11,7 tis. míst. Studium na pražských středních školách (bez ohledu na typ zřizovatele) je ale přirozeně atraktivní také pro mimopražské žáky, kteří tvoří asi 37 % všeho studentstva. Pokud bychom tedy sečetli všechny potenciální zájemce o studium na středních školách i z obcí v rámci okolí pražského metropolitního regionu, chybělo by na středních školách zřizovaných hl. m. Prahou v současné době 22,2 tis. míst, v roce 2050 by pak nedostatek míst mohl činit dokonce 30,8. tis. míst.

Jak vznikala demografická prognóza?

Demografickému prognózování se IPR Praha věnuje dlouhodobě. Prognóza obyvatel vznikla dle běžně užívané metody (kohortně-komponentní metoda). Dle této metody se zpracovávají i další demografické prognózy v Česku, třeba ty, které tvoří Český statistický úřad nebo katedra demografie Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. „Metodu zpracování jsme konzultovali s předními českými demografy, vznikl také zahraniční souhlasný posudek. Demografická prognóza a výsledky dostupnosti veřejné vybavenosti jsme prezentovali na pěti prestižních mezinárodních konferencích, a to s velmi pozitivním ohlasem,“ dodává garant projektu Tomáš Brabec z Kanceláře analýz měst IPR Praha.