Stanice 6 žije

Budova nádraží přestala sloužit svému účelu v roce 2014. Městská část Praha 6 proto vypsala v roce 2019 výběrové řízení na nového provozovatele. V soutěži zvítězil zmíněný ostřílený tým kulturních organizátorů, který stojí například za oživením podchodů na stanici metra Vltavská a jejich proměnou na alternativní sportoviště. Prostor mají nyní pronajatý na deset let.

„Ještě předtím, než se nám podařilo budovu získat do své správy, jsme uspořádali velkou anketu, co by si od budoucí funkce nádražní budovy veřejnost slibovala. To bylo v roce 2017. Její výsledky jsme pak vzali jako podklad výběrového řízení na budoucího provozovatele, do kterého se v roce 2019 přihlásilo 50 uchazečů,“ vysvětluje dlouholetý radní pro kulturu Prahy 6 Jan Lacina, který celý projekt od samého začátku tlačí vpřed.

Bývalé nádraží se stane komunitním centrem se sportovním a kulturním sálem, galerií a bistrem. Pořádat se tu budou koncerty, debaty nebo workshopy. Počítá se mimo jiné s pingpongovým stolem speciálně navrženým od designéra Jana Plecháče, fotbálkem, cyklistickými trenažéry i půjčovnou vintage silničních kol. Autoři návrhu rekonstrukce jsou architekti Ondřej Tuček a Jan Binter. Rekonstrukci prováděla stavební společnost KONSIT, která se podílí mimo jiné na revitalizaci Holešovické tržnice.

Nádraží očištěné od nánosů minulosti

Srdcem domu je nově bistro, využívající delší severní křídlo a peron. V centrální části hlavní budovy je umístěna půjčovna kol. V menším jižním křídle najdete multifunkční sál, který by měly doplnit různé sportovní prvky. „Nechceme nabízet žádný klasický gym se sofistikovanými stroji, ale příjemný vnitřní workout přirozeně navazující na Stromovku. Kavárna bude z hlediska kvality výsostně současné a maximálně otevřené místo. Nádražní peron tipujeme jako budoucí oblíbený letní space,“ popisuje Martin Kontra. Galerie obsadí první patro drážního objektu. To vše se odehrává v dispozicích, které odpovídají stavu budovy na konci 19. století.

Hlavní myšlenkou návrhu je důsledné propojení všech hlavních místností domu, odstranění nepůvodních příček a otevření celého prostoru. Klíčovým kompozičním principem je pak navrácení křížové osovosti budovy. Jedná se přitom o celkovou rekonstrukci – výměnu střešní krytiny i všech oken a dveří, úpravu celé fasády a změny vnitřní dispozice. Povedlo se také obnovit řadu cenných historických prvků, jako jsou dřevěná konstrukce zastřešení peronu nebo malovaný strop v původní čekárně. Obnovilo se tak i původní drážní označení BUBENEČ. Spoustu detailů celkově ovlivnily velmi přísné požadavky památkářů.

Omítky jsou nyní natřeny vápenným jednotným nátěrem lehce okrového odstínu. Všechny podlahy jsou nové. Bistro doplnilo lité terazzo, střední křídlo zdobí historizující polévaná dlažba. V patře jsou nové dubové vlysy. Kamenné schodiště bylo pečlivě opraveno. Nově vloženými prvky jsou například barový pult, osvětlení, žebrová topná tělesa a také venkovní cortenové zábradlí, tvořící bezpečnostní předěl od drážního tělesa.

Nové využití najde i bývalý peron, který se promění v zahrádku bistra. Úpravami prošlo i nejbližší okolí objektu, stejně jako peron prokouklo díky nové žulové dlažbě. Dvě parkovací stání jsou určena jen pro potřeby provozu.

„Přestavbou a modernizací chceme budově vrátit zašlou krásu, hlavně je ale cílem vrátit jí život a novou funkci. Proto bude interiér otevřený a poskytne prostor pro konání nejrůznějších typů společenských a kulturních akcí. S ohledem na nové funkční využití budovy došlo k demolici části vnitřních nepůvodních příček, vznikly nové otvory v nosných stěnách a stávající vnitřní dveřní otvory i jejich výplně byly upraveny. Také jsme odstranili mnohé nepůvodní prvky, a to jak na fasádě, tak v interiéru. Vlastně jde o takové vyčištění až očistu,“ říká architekt Ondřej Tuček.

Nový život staré budovy

Rekonstrukce měla být původně hotová už v roce 2021. Zasáhl ale covid, který vnesl do projektu jisté úřední zmrtvění. Další prodloužení způsobil špatný stav skrytých konstrukcí. Ukázalo se, že dřevokazné organismy, jako jsou plísně, hniloby a dřevomorka, napadly dřevěné prvky i zdivo, část základů byla rozpadlá a bylo nutné provést sanace spodní stavby.

„Soutěž jsme vyhráli v roce 2019 a za tu dlouhou dobu se opravdu hodně změnilo. Máme trochu jiné vize i zkušenosti. Lidé také dnes od kavárny nebo bistra očekávají něco jiného než tehdy. Úroveň gastronomie se posunula. Operujeme s jinými náklady, cenami energií, inflací. Krom toho se prostě změnily potřeby lidí. Hodně do toho zasáhl i covid, kdy všichni začali trávit víc času venku sportováním. Proto třeba přicházíme s rozšířením, jež klade větší důraz na sport. Naštěstí jsme dost přizpůsobiví a za ty roky jsme nabrali hodně zkušeností – třeba při realizaci sportoviště v podchodu na Vltavské, kde jsme se stali spoluautory architektonického řešení,“ říká Martin Kontra.

Nyní už snad půjde vše podle plánu. Oprava nádražní budovy by měla být hotová v nejbližších týdnech. Až se Stanice 6 otevře, stane se první nádražní budovou v Praze, která dostane natrvalo nový smysl a život.

Deset let poté

Bubeneč je druhé nejstarší pražské nádraží. Postaveno bylo roku 1850 podle návrhu Antonína Jünglinga v pozdně klasicistním stylu, do provozu bylo uvedeno společně s tratí Severní státní dráhy z Prahy do Lovosic v roce 1854. Stanicí prochází trať číslo 091 Praha-Masarykovo nádraží – Kralupy na Vltavou. Projíždějí tudy i rychlíky z Prahy na Ústí nad Labem a dál do Německa. Budova s dopravní kanceláří, provozními místnostmi, úzkou vstupní chodbou s přepážkou pokladny, čekárnou, toaletami a krytým peronem byla v provozu do roku 2014. Právě tehdy se otevřela nová železniční zastávka Praha-Podbaba, která převzala její funkci. Poslední osobní vlak zde zastavil 28. srpna 2014 před půlnocí. V roce 2013 se nádraží stalo kulturní památkou.