Prostor pro hudbu

Vltavská filharmonie by se měla stát největším prostorem pro produkci vážné hudby v Čechách. Současná konkurence Smetanovy síně s 1 200 místy a rudolfínské Dvořákovy síně s obdobnou kapacitou nestačí pro velké orchestry i publikum. Moderní technologie navíc umožňují vytvořit v sále lepší akustiku, která se promítne do posluchačského zážitku. Levý břeh Vltavy by tak v budoucnu měla ozdobit současná architektura, která hlavnímu městu na poli veřejných i kulturních budov chybí. A obdobně jako se to podařilo v Hamburku nebo Paříži, může se nová filharmonie stát ikonou celé metropole.

Zahraniční i česká inspirace pro Vltavskou filharmonii

Praha by se s novou koncertní síní přidala k dalším evropským městům, která v posledních letech vybudovala výrazné a neobvyklé stavby věnované klasické hudbě. Například v lednu uplynou čtyři roky od otevření Labské filharmonie v Hamburku. Skleněná hladina posazená na cihlové podnoži tady stojí v těsné blízkosti přístavu a láká davy návštěvníků, kteří sem chodí za hudbou i za volně přístupným výhledem na okolní doky. Budování této neobvyklé stavby ale provázely problémy, projekt se několikanásobně prodražil a protáhl o sedm let. Dokud bylo ovšem možné koncertovat, vstupenky byly vyprodané a promenáda s rozhledem plná místních i turistů.

O dva roky dříve byla dokončena také filharmonie v Paříži. Stříbrný monument Jeana Nouvela (podle jehož návrhu postavila koncertní síň také Kodaň) stojí v parku Villet a obdobně jako hamburská koncertní síň nabízí nejen vynikající zázemí pro hudbu, ale také veřejné přístupné vyhlídkové rampy s terasou, a navíc ještě rozměrnou projekční stěnu. U této filharmonie jsme se zastavovali i v rámci našeho letního cestování, podle Adama Gebriana totiž patří mezi 10 míst, která byste při návštěvě hlavního města Francie neměli vynechat.

V posledních dvaceti letech pak byly postavěny nové koncertní sály například také v Oslu, výše zmiňované Kodani, Reykjavíku i dalších evropských městech.

Pro inspiraci ale nemusíme chodit až za české hranice, stačí se podívat do Ostravy. Koncertní hala, která se má napojit na místní Dům kultury, patří podle prestižního magazínu Architizer mezi nejočekávanější stavby světa. Nová budova od newyorského studia architekta Stevena Holla je inspirována tvarem pouzdra na hudební nástroje a v jejích zaoblených křivkách vznikne sál pro 1 300 lidí se špičkovými zvukovými vlastnostmi a velkým proskleným oknem otevírajícím interiér kolemjdoucím. Město Ostrava na stavbu vypsalo dvoukolovou architektonickou soutěž v roce 2018, stavět se má začít za dva roky.

Kultura mezi řekou, metrem a tratí

Brownfield Bubny-Zátory nedaleko metra Vltavská byl pro novou filharmonii vybrán hned z několika důvodů. Umístění v širším centru města a v blízkosti Hlávkova mostu umožňuje velice dobrou dopravní dostupnost, ať už metrem, tramvají nebo autem. Vybudování nové dominanty navíc dobře zapadá do celkové proměny území, která v současné době nevyužívaný prostor bubenského nádraží a jeho okolí čeká. Plánovaná čtvrť nabídne polyfunkční využití s převahou bytů – dle zadání mají představovat více než 60 % kapacity chystané zástavby. Díky zmíněné dopravní dostupnosti by se místo mělo stát i novým městským jádrem: kromě bydlení bude v jednotlivých blocích prostor pro obchod a služby, měla by zde vzniknout střední, základní a mateřská škola, radnice či hotel. Poměrná část pak bude uzpůsobena administrativní činnosti. O historii území a jeho budoucnosti se více dočtete v našem článku: Jak vypadalo nádraží Praha – Bubny z ptačí perspektivy?.

Minulost i budoucnost vysněného projektu

Miroslav Masák a Josef Pleskot přišli s koncepcí stavby nového koncertního sálu již v 90. letech. Byli totiž členy skupiny znalců vážné hudby, kteří začali tuto myšlenku po Sametové revoluci prosazovat. Prověřovací studie uvádí, že v Praze bylo hodnoceno a vytipováno několik míst, nejvíce pozornosti bylo ovšem věnováno prostoru v okolí metra Vltavská. Již na konci minulého století si byli architekti vědomi toho, že místo má i svá negativa, například vibrace od různých druhů dopravy nebo neutěšený stav, ve kterém se území nachází. Výše popsaná revitalizace Bubnů-Zátorů by ale mohla tyto nežádoucí vlivy eliminovat. Součástí přestavby je totiž i zrušení mimoúrovňové křižovatky s tramvají v ulici Antonínská i té v předpolí Hlávkova mostu, vybudování podjezdu pro tramvajovou trať u jižního vestibulu železniční stanice Bubny, nebo úprava vstupní haly metra Vltavská.

Kromě dopravy a hluku je nutné vzít v úvahu také fakt, že filharmonie bude potřebovat opravdu velkou plochu a je tak nutné upravit celkový vzhled nábřeží a zformovat souvislý prostor pro pěší, který bude tvořit právě předpolí filharmonie. Kancelář profesora Pelčáka a architektonické studio D3A, které byly pověřeny jak zpracováním ověřovací studie, tak její argumentací, navrhují pro budovu vymezit prostor 7 000 – 12 000 m².

Jak budova nového koncertního sálu, tak přilehlé území budou součástí architektonické soutěže. Předpolí Hlávkova mostu počítá s vytvořením náměstí, uličního prostranství i zastávky tramvaje. Momentálně je celý projekt teprve v počáteční fázi, kdy si Praha zadala studii využitelnosti. Zároveň byla také Zastupitelstvem schválena změna územního plánu, která výstavbu filharmonie umožní. Výsledky analýzy, která zvažuje finanční nákladnost Vltavské filharmonie i její možný přínos okolní oblasti, budou zveřejněny na konci tohoto roku. Pokud dopadnou ve prospěch koncertní síně, začne se připravovat zadání mezinárodní architektonické soutěže. Už brzy tak budeme vědět, jestli Praha potvrdí svou pozici mezi kulturními metropolemi Evropy.