Marie Valentová
Filharmonie

Staví město tak, aby skutečně patřilo místním. Vybíráme TOP 5 staveb studia BIG, které v Praze postaví filharmonii

Budovy musí být především zábava. A přitom mohou posouvat hranice technologické inovace, udržitelnosti a sloužit skutečně všem. V Kodani a New Yorku sídlící studio BIG – Bjarke Ingels Group – získalo světový věhlas a staví domy od rodného Dánska přes USA až po Tokio. Architekti si u koncertní síně pro Prahu zopakovali svoje oblíbené principy, když ji pojali jako kaskádu stezek, které vás vezmou od břehu až k výhledu na historické panorama. Vybrali jsme 5 staveb, které ilustrují, jak v BIGu o své práci přemýšlí.

CopenHill: Udržitelnost neznamená omezovat se

Spalovna odpadu, sjezdovka a horolezecká stěna v jednom. BIG u budovy CopenHill neboli Amager Bakke do puntíku předvedli, jak rádi ohýbají zaběhnuté představy. 

Spalovnu pojali jako 85metrovou umělou horu, která se tyčí nad jinak rovinatou dánskou metropolí. Navázali tak na charakter čtvrti, kterou pro její dlouhé pláže a rozsáhlý park vyhledávají sportovci. A mimochodem je řeč o zemi, kde skiareály spočítáte na prstech jedné ruky.

Na fasádě „umělé hory“ se podílela i česká firma Spiral, která zpracovala celý vnější plášť i skleněnou příčku pro vnitřní provoz.
Zdroj: big.dk

„Ve městě musíte následovat samá pravidla. Nesmíte šlapat po trávníku, na přechodu čekáte na zelenou a po fasádách budov nemůžete jen tak šplhat. U CopenHillu je nejenom všechno povolené, všechny ty věci, které normálně nemůžete, tady dělat máte,“ říká Bjarke Ingels pro magazín Wired. 

Mechanické „vnitřnosti“ spalovny architekti seřadili od nejvyšší po nejnižší, aby vznikla svažující se plocha. Na střechu umístili sjezdovku s umělým povrchem pro pokročilejší i začátečníky a turistickou stezku s parkem. Na vrchol vede také nejvyšší horolezecká stěna na světě nebo výtah. Spalovna Kodani pomůže naplnit cíl stát se s rokem 2025 uhlíkově neutrálním městem. Odpad o objemu 250 až 350 nákladních aut se tu denně přemění na čistou bezuhlíkovou tepelnou energii pro 150 000 domácností. CopenHill je perfektní příklad toho, čemu v BIGu říkají hédonistická udržitelnost. Šetrnější životní styl nemusí vést cestou uskromňování se a nepohodlí, naopak. Otevírá obzory novým zážitkům, veřejné prospěšnosti a hlavně zábavě. O spalovně v Amageru promítáme v CAMPu 12. 7. dokument Making a Mountain.

Superkilen: Park jako zrcadlo multikulturní komunity

Aby se v někdejší dělnické čtvrti Nørrebro uklidnila zločinnost, navrhlo sem město umístit park, kde by místní mohli trávit čas. Měl odrážet charakter hustě obydlené a etnicky bohaté části Kodaně. Žijí tu totiž lidé až 60 různých národností. Architekti z BIGu zvítězili v soutěži s návrhem, který čerpal inspiraci přímo u místních. Sbírali nápady na specifické městské prvky, jakými jsou prolézačky, mobiliář nebo dekorace, které obyvatelé znají ze svých rodných zemí. Rezidenti by tak navíc k místu získali silnější vztah a cítili se tu víc jako doma.

Podle časopisu Time Out je Nørrebro nejvíc cool čtvrtí na světě. Superkilen k tomu určitě přispívá.
Zdroj: big.dk

Skluzavka z Černobylu, prolézačky jako v Indii, mexická lavička zamilovaných, kachličkami obložená kašna jako z Maroka. Ale taky česká stopa, v Superkilenu najdete 2 červenožluté lavičky známé z Krtečka. A také šachové stoly, skatepark, umělé kopce, cyklostezky, piknikové altánky nebo boxerský ring. V parku Superkilen můžete dělat téměř cokoliv a zároveň zažívat nostalgii z několika míst najednou. 700 metrů dlouhé prostranství je rozdělené podle 3 barev a funkcí: červené náměstí slouží hlavně sportovcům, černé náměstí je určené trhům a zelený park vyzývá spíš k posezení a odpočinku.

Superkilen už 10 let symbolizuje, že i směsice různých kultur, etnik a náboženství může vytvořit harmonický celek.
Zdroj: big.dk

Dánské muzeum mořeplavby: Jak skutečně pocítit minulost

Na jedné straně Hrad Kronborg, proslavený Shakespearovým Hamletem, na druhé straně moderní skleněný plášť centra umění Kulturværftet. Mezi nimi dánské muzeum mořeplavby zapuštěné do země. Studio BIG se stavbou muzea vstupovalo do složitého kontextu. Samotná parcela byla ještě komplikovanější, tvořila ji totiž někdejší industriální zóna loděnice a zchátralý, 60 let starý dok.

Původní dok návštěvníky přivádí do kontaktu s měřítkem stavění lodí.
Foto: Luca Santiago Mora | archdaily.com

BIG se rozhodli pracovat právě s autentickou pamětí místa a zachovat ji. 150 metrů dlouhá betonová konstrukce doku se stala srdcem nového Muzea. Tu architekti doplnili novými prostory pod úrovní terénu a můstky. Mimoúrovňové řešení stavbu citlivě zakomponovalo mezi stávající dominanty a dva areály z odlišných časů propojilo mostem. Muzeum mimo výstavní sály zahrnuje také kavárnu, kanceláře nebo učebny a různé úrovně interiéru až sochařsky komponuje do jednoho celku. A expozice využívá všech specifických možností, které stavbě architekti dali od prostoru pod zemí a výhledu na moře po prosklené auditorium.

Interiéry navazují na industriální dědictví doku stěnami z betonu, strohostí a jasnou geometrií.
Zdroj: big.dk

Přístavní koupaliště v Aarhusu: Oceán pro lidi

Nechali se inspirovat myšlenkami praotce „měst pro lidi“ Jana Gehla. „Přemýšleli jsme nad strategií, jak místo nechat ožít co nejvíc, abychom přitom ale museli stavět co možná nejméně,“ uvádí BIG na svém webu. V přístavu druhého největšího města Dánska věhlasný ateliér stavěl i plážové řadové domky O4 a celý nový rezidenční blok. Lokalitu architekti obohatili ještě o veřejné koupaliště přímo na moři, které hravě navazuje na svého kodaňského předchůdce z roku 2002.

Plovárna vybíhá do zátoky podél uměle vytvořeného ostrova Ø v srdci Aarhusu.
Zdroj: big.dk

BIG potvrdili, že kvalitní veřejný prostor může být opravdu všude. Spíše průmyslový přístav získal rekreační využití díky 50metrovému plaveckému bazénu, kulatému bazénu pro potápění, dětskému koupališti, dvojici saun a rozsáhlému molu, které volnočasovou stavbu lemuje, to všechno s výhledem na lodní jeřáby v povzdálí. Dřevěný ochoz po obvodu si hraje s úrovněmi, jak to v BIGu mají v oblibě, a dodává přidanou hodnotu výhledu na koupaliště i město okolo.

Přístav v Aarhusu je největším centrem průmyslové lodní dopravy v Dánsku. Projde tudy polovina nákladních kontejnerů, které putují do země či ven.
Zdroj: big.dk

Plus: Do lesa do továrny?

Ať už slouží čemukoliv, stavby od BIGu vždycky myslí na lidi okolo. I tak výsostně neveřejnou budovu, jakou je továrna, povznesli dánští architekti na zážitkovou destinaci, za kterou se klidně vydáte do lesů na švédsko-norské hranici. Tady za 18 měsíců postavili výrobnu pro značku městského mobiliáře Vestre.

Továrnu Plus obklopuje 30hektarový les u městečka Magnor na hranici Norska a Švédska.
Zdroj: big.dk

Firma si zakládá na ekologické výrobě (má za sebou ocenění pro nejekologičtější výrobce nábytku na světě). Šetrnost k planetě prostupuje i jejich nové sídlo – stavba je především z lokálního dřeva (vysokou odolnost a variabilní využití umožňují moderní metody křížového vrstvení a lamelového lepení), recyklované oceli a nízkoemisního betonu. Solární panely a tepelná čerpadla firmu zásobují obnovitelnou energií a recyklují teplo vzniklé z výroby.

Jméno *Plus *odkazuje ke křížovému půdorysu domu. 4 ramena přehledně dělí provoz továrny – v jednom se zpracovává dřevo, ve druhém se skládá dohromady, ve třetím křídle roboti barví kovové části a v posledním se hotové lavičky či stolky skladují. Návštěvnické centrum sídlí v atriu ve středu, pozorovatelé ale můžou i dál. Třeba vystoupat po točitých schodech na zelené střešní terasy a sledovat provoz stropními okny. Zpátky mezi stromy vedou široká schodiště, ale můžete se taky sklouznout po 14metrové skluzavce. A odtud se dá vnitřní chod továrny prohlížet prosklenými stěnami. Za funkčností, všestranností a důvtipem nezaostává ani estetika. Černá fasáda z ohořelého modřínu kontrastuje se světlým obložením uvnitř, skleněné plochy nechávají dílny splývat s borovým lesem a strohé geometrické tvarosloví zapadá do krajiny.

Světlá borovice uvnitř, ohořelý modřín zvenku. Orientaci návštěvníkům usnadňuje také barevné kódování, každá výrobní sekce má totiž svůj vlastní odstín.
Zdroj: big.dk

Autorkou textu je Marie Valentová

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →