SANAA: Architektura rozhoduje o duchu místa

Studio SANAA založili téměř před 30 lety japonští architekti Kazuyo Sejima a Ryue Nishizawa a za dobu svého působení dosáhli mnoha úspěchů včetně Pritzkerovy ceny. Od svého vzniku ateliér často navrhuje budovy věnované kultuře nebo vzdělávání. Jednou z nich byla také hudební síň ve městě Tsuruoka na severu Japonska. Multifunkční stavba doplnila dosavadní komunitní centrum, kde se konají události pro obyvatele i návštěvníky. Nová část měla povzbudit umělecký průmysl v prefektuře Jamagata. Region potřeboval místo, které by podnítilo občanské aktivity i kulturní vyžití, a centrum Tsuruoka se tak mělo stát součástí proměny prefektury.

Tsuruoka se rozpíná na pobřeží Japonského moře pod horským masivem, čehož architekti využili. Vytvořili budovu, která se inspiruje japonskou kulturou a přírodou a připomíná plachetnici v mořských vlnách.

Kulturnímu centru dominuje hlavní auditorium, které má víceúrovňové hlediště uspořádané jako terasovitá vinice. Snaží se tak zmenšit propast mezi účinkujícími a publikem, protože architektura umožňuje, aby se zvuk šířil rovnoměrně. Každá další místnost centra má vlastní střechu a jednotlivé struktury se svažují směrem k okolnímu parku. Stavba se podobá například architektuře buddhistických chrámů nebo muzeu Nezu v Tokiu od Kenga Kumy.

Ve večeru věnovanému Vltavské filharmonii promluvila sama spoluzakladatelka studia SANAA Kazuyo Sejima. Vysvětlila, jak je pro ně důležité, aby architektura byla pro uživatele přístupná a zapadala do městské krajiny. „Architektura by měla umět uchovávat a vytvářet ducha místa. Stavba jako Vltavská filharmonie se stává symbolem změny a regenerace, nového obrazu města. Tento projekt je příležitostí, jak přetvořit dopravní křižovatku na Vltavské a dát větší prostor říčnímu nábřeží. Chceme udržet kontinuitu místního prostředí i kultury, ale zároveň vytvořit novou městskou krajinu,“ vysvětluje Kazuyo Sejima.

MVRDV: Kulturní stavby jako inspirace pro proměnu

MVRDV je holandské studio se základnou v Rotterdamu, tvoří ale stavby různých rozměrů a využití po celém světě. Spoluzakladatel ateliéru Winy Maas už v CAMPu promluvil podruhé, poprvé se účastnil přednášky ze série Urban Talks v září 2019. Jednou z výrazných a nedávno dokončených staveb ateliéru je depozitář muzea Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu. Nachází se v muzejním parku a nabízí pohled za oponu uměleckého světa. Většina muzeí totiž vystavuje pouze malý zlomek svých sbírek, zbytek zůstává ukrytý v archivech. Rotterdamský depozitář s archivem čítajícím 151 tisíc uměleckých děl je však celoročně vystavuje všechny díky důmyslnému designu své budovy. Architekti ze studia MVRDV proto vytvořili velkorysý prostor, který slouží jak k uchování, tak vystavování sbírek. Lidé také mohou sledovat údržbu nebo balení a přepravu uměleckých děl. Budova depozitáře má tvar misky, které se rozšiřuje směrem vzhůru a na střeše je kavárna obklopená 75 břízami. Fasádu tvoří panely ze zrcadlového skla, které odráží panoráma Rotterdamu.

Kulturní budovy mohou jít podle Winy Maase příkladem na několika úrovních. Jednak mají možnost vyřešit a zhojit komplikovaná místa, jako jsou právě Bubny, a inspirovat větší proměnu. Mohou se také stát společnou destinací a výrazným bodem na mapě města. S takovou filosofií studio MVRDV pracuje na návrhu Vltavské filharmonie. „Praha je krásné a historické město, ale dokáže být také spletité, šedé a mlhavé. Místo budoucí filharmonie je nedaleko centra města, ale zároveň je placaté a industriální jako nějaká periferie. Vyžaduje proto živé řešení, které dokáže tyto protiklady spojit,“ říká Winy Maas, spoluzakladatel ateliéru MVRDV.

Barozzi Veiga: Nová identita města

Barozzi Veiga je španělské studio, které se soustředí hlavně na kulturní, občanské a vzdělávací budovy. Za necelých dvacet let své existence postavili už několik hudebních staveb, včetně filharmonie v Mnichově nebo v polském Štětíně. Polská koncertní síň vystupuje svým vzhledem z okolní zástavby, a dokonce získala cenu Miese van der Rohe pro rok 2015. Má skleněné obklady, díky kterým je výrazná, zářivá a průsvitná. Navíc horní část tvoří šikmé ostré věžičky v neogotickém stylu. Díky těmto prvkům tak filharmonii nelze přehlédnout. V kontrastu s tím architekti vytvořili jednoduché interiéry i hlavní symfonickou síň.

Barozzi Veiga přestavělo několik bývalých průmyslových areálů a vytvořilo zde kulturní centra. Přeměnilo například bývalé nádražní budovy v Lausanne v muzejní komplex. V Curychu zase z původní radnice vytvořilo tančírnu. Pro ateliér je důležitá komunikace s místním obyvatelstvem. „Máme mnoho zdrojů inspirace a základem naší práce je stavět společně. Takže o lokální komunitě přemýšlíme, už když kreslíme návrh, když projektujeme, i ve chvíli, kdy vytváříme model nové architektury,“ říká Alberto Veiga, jeden za zakladatelů studia.

Pokud vás zajímá architektura studií SANAA, MVRDV a Barozzi Veiga, podívejte se na záznam posledního večera se soutěžícími na projekt Vltavské filharmonie: