czen
Výhled za miliony dolarů. Maďarská umělkyně v přestrojení nafotila ultra luxusní byty v newyorských mrakodrapech

Co se stane, když se spojí luxusní architektura, fotografie a falešná miliardářská identita jedné vizuální umělkyně? Právě tak vznikl unikátní projekt, který odkryl praktiky makléřské lobby a fenomén investičních bytů v nejvyšších mrakodrapech New Yorku. Andi Schmied chtěla nejdříve jen vidět a nafotit Central Park z výšky, pak ale narazila na daleko hlubší problém tamějšího trhu s nemovitostmi. O svém projektu promluvila v Urban Talks.

Po finanční krizi v roce 2008 se v New Yorku objevil boom extrémně vysokých a štíhlých mrakodrapů s ultra luxusními byty. Umožňují to zastaralé newyorské regulace a v dnešní době tyto nemovitosti slouží především jako investice.

Autor: Andi Schmied , Zdroj: Private Views

Soukromé výhledy

Když Andi Schmied před pár lety poprvé přijela do New Yorku, vystoupala jako většina turistů na Empire State Building. Toužila vidět americkou metropoli z výšky a spatřit všechny její mrakodrapy z jiného úhlu. Stála na vrcholku této slavné newyorské budovy a pořizovala úplně stejné snímky jako desítky dalších návštěvníků a miliony lidí, kteří už tímto místem prošli.

Všimla si ale také další zvláštnosti – nedaleko Empire State se tyčily velmi vysoké a extrémně úzké mrakodrapy. Říkala si, jak by mohlo americké město vypadat z jejich vrcholku. Zároveň si uvědomila, že by odtamtud byl dobře vidět Central Park.

Makléři nabízejí v bytech hlavně výhledy. V horším počasí se ale často stává, že je mrakodrap v mraku, a jeho obyvatelé tak nevidí nic.

Autor: Andi Schmied , Zdroj: Private Views

„Úplně na začátku jsem chtěla vidět Central Park shora, jenže neexistuje žádná veřejná rozhledna, ze které by to šlo. Pochopila jsem, že všechny tyto mrakodrapy jsou hned vedle Central Parku, ale jsou soukromé. Nejlepší pohledy na New York tedy má pouze hrstka nejbohatších. Rozhodla jsem se, že nafotím tyto pohledy i běžným obyvatelům města, kteří je normálně vidět nemohou. V rámci svého projektu jsem nakonec rozkryla problematický fenomén ultra luxusních nemovitostí,“ vysvětluje Andi Schmied.

Falešná identita, drahé oblečení a manikúra

Andi pochází z Maďarska a původně přicestovala do New Yorku kvůli uměleckému stipendiu. Ubytovala se proto ve sklepním bytě v Brooklynu. Pak ale její pobyt nabral úplně nových obrátek. Rozhodla se totiž, že si vymyslí novou identitu a bude se vydávat za manželku bohatého maďarského podnikatele Zoltana, který má zájem o jeden z extrémně drahých bytů v některém newyorském mrakodrapu. Tvrdila, že se s manželem chtějí usadit v New Yorku a vychovávat zde svou malou dceru.

Nová identita ale vyžadovala několik drobných změn – Andi se začala vydával za Gabriellu Schmied. Gabriella je ve skutečnosti její druhé křestní jméno, takže by při případných kontrolách průkazu mohla v klidu používat vlastní pas. Jenže ve světě tak drahých nemovitostí už o ní většinou nikdo nepochyboval, takže své doklady většinou ukazovat nemusela. Nikdo se jí také neptal na výpisy z účtů nebo důkaz, že si mohou byt skutečně dovolit. Realitní makléři totiž věděli, že miliardáři nebudou ochotni takové informace s kýmkoliv sdílet.

Andi Schmied je maďarská umělkyně, která získala v New Yorku stipendium. Vytvořit projekt o problematice nemovitostí pro superbohaté ji ale napadlo náhodou.

Autor: Martin Malý , Zdroj: IPR Praha

Aby role Andi byla ještě přesvědčivější, nakoupila si oblečení a boty od luxusních značek, nechala si udělat kvalitní manikúru a do drahé kabelky si dala designový magazín. Takto oblečená vyrazila ze svého sklepního bytu, nasedla na metro a až na posledních pár set metrů si objednala taxíka, aby nevzbudila žádné pochybnosti.

Nájem 75 tisíc dolarů za měsíc

Pak už zbývalo pouze navštívit ty nejluxusnější newyorské byty. Andi jich v rozmezí čtyř let mezi rokem 2016 a 2020 viděla desítky – prohlédla si nemovitosti ve 25 specifických mrakodrapech. Jejich ceny se pohybovaly kolem stovky milionů dolarů, a některé dokonce nebyly zatím ani dostavěné. Andi všechny tyto nemovitosti fotila svou zrcadlovkou na kinofilm, starým Nikonem F-601, samozřejmě pod záminkou, že musí všechno zdokumentovat pro manžela.

„Fotografie na kinofilm mají opačnou estetiku než tyto ultra luxusní byty. To se mi na tom líbí“.

Autor: Andi Schmied , Zdroj: Private Views

Samotné prohlídky působily trochu jako zážitek z jiné galaxie. Realitní makléři se snažili prodat interiér od elitních designérů a z nejdražších materiálů jako například sibiřský mramor. Chlubili se vanou s výhledem na Manhattan (která byla mimochodem v drtivé většině bytů) a snažili se zaujmout znalostí těch nejlepších vín nebo kuchyně.

„Během prohlídek jsem objevovala čím dál tím zvláštnější detaily o světě nemovitostí pro miliardáře. Samozřejmě, že se ptali na můj rozpočet a já musela odpovídat, že jsme schopni zaplatit nehorázné sumy jako třeba 75 tisíc dolarů měsíčně. Také se mě zeptali, jestli jsem někdy jela metrem. Byly to podivné dotazy, díky kterým zjišťovali, jak žiju. Hlavně se mnou ale jednali jinak než s mým manželem, i když tam zrovna nebyl,“

popisuje Andi Schmied.

Další specialitou bytů jsou luxusní koupelny z předražených materiálů. Skoro vždycky v nich najdete také vanu s výhledem na New York.

Autor: Andi Schmied , Zdroj: Private Views

Gabriellu většinou makléři brali pouze jako poslíčka informací pro jejího manžela Zoltana. Toho považovali za skutečného obchodníka. Gabrielle spíš nabízeli velkou šatnu pro všechno její oblečení, kuchyňský kout, výhledy nebo se ji snažili přesvědčit na základě pocitů. Mluvili o tom, jak „její dcera bude po bytě pobíhat, mluvit maďarsky, vybarvovat omalovánky a smát se. Bude mít krásné dětství.“ Nebo popisovali, jak „se z kuchyně bude vinout vůně guláše.“ Pokud Gabriellu doprovázel i její fiktivní manžel Zoltan, brali si ho stranou, řešili s ním finanční zájmy a tvrdili, jak dobrá investice pro něj koupě bytu bude.

Prázdné luxusní domy

Drtivá většina miliardářů na světě jsou totiž muži. A co víc, podobné superdrahé byty, jaké Gabriella navštívila, slouží často pouze jako investice pro uložení těchto miliard. Ve výsledku je 70 % bytů prázdných. Boom investičních nemovitostí v newyorských mrakodrapech vznikl hlavně po finanční krizi v roce 2008, při které se ukázalo, že o peníze uložené v akciích lze velmi snadno přijít.

V současnosti tak mrakodrapy představují hned několik problémů. Jsou to nejvyšší domy v New Yorku a aby této výšky dosáhly, přidávají architekti do budovy několik podlaží, které jsou pouze hmotou – nic v nich není a slouží pouze jako mechanické navýšení mrakodrapu. V kombinaci s tím, že většina bytů zůstává prázdných, přispívají tyto nemovitosti k rozvoji bytové krize. Zároveň mrakodrapy vytvářejí masivní stíny. Berou světlo lidem, kteří bydlí v domech okolo nebo chodí po ulici a stíní i část Central Parku. V důsledku toho se v posledních letech proměnila fauna a flóra v jižním cípu parku – původní druhy zkrátka neměly dostatek světla.

Andi Schmied vysvětluje, že důvodem, proč se fenomén ultra luxusních mrakodrapů dále rozvíjí, jsou zastaralé regulace výškové úrovně New Yorku, které pochází už ze 60. let minulého století. „Makléřská lobby tyto regulace doslova udržuje při životě. Město je kvůli jejím tlakům stále neobnovilo, a tak současná opatření nevyhovují standardům moderního města. V New Yorku se koná spousta demonstrací, hlavně kvůli stínům, které mrakodrapy vytváří,“ říká Andi Schmied.

Tento problém se netýká pouze New Yorku, i když je tam nejvýraznější. Ovšem podobný fenomén se objevuje i v jiných amerických městech, a dokonce i v Evropě. Například Londýn se mu dokáže poměrně úspěšně bránit díky přísným výškovým regulacím, podobně je na tom i Praha. Přesto ale i u nás najdeme příklad mrakodrapu, který částečně slouží potřebám investorů – V Tower na Pankráci.

V Tower na Pankráci nabízí exkluzivní bydlení. Část bytů ale slouží investičním účelům podobně jako v mrakodrapech v New Yorku.

Zdroj: Philip&Frank Real Estate

Své fotografie ultra luxusních bytů v newyorských mrakodrapech Andi Schmied nakonec shromáždila v souborné publikaci. Kniha Private Views: A High-Rise Panorama of Manhattan vyšla v roce 2020 v nakladatelství české Galerie VI PER.

Podívejte se na záznam diskuse s Andi Schmied:

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.