Temperaturas Extremas Arquitectos založili Atxu Amann, Andrés Cánovas a Nicolás Maruri v Madridu v roce 1987. Atxu byla tehdy čerstvou absolventkou architektury. Studium zakončila prací El espacio doméstico: La mujer y la casa o vztahu architektury a genderu, za kterou na univerzitě získala vyznamenání a která  zároveň udala i směr její kariéry. 

Na dámy? Na pány? Toalety pro všechny

Atxu poukazuje na to, že budovy by měly být více inkluzivní. Všimla si toho i na vysoké škole v Madridu, kde přednáší. Architekturu tu studuje 65 % žen, a přesto je struktura toalet navržená především pro muže. Dívky tak o přestávkách musely stát dlouhé fronty. Spolu s ostatními studenty se proto rozhodla tuto situaci změnit. Místo, aby se toalety dělily na pánské a dámské, udělali z nich společné jednoduše tím, že na ně dali označení „pro všechny“. K akci se připojili lidé z celého světa, kteří se potýkali se stejným problémem.

Inspirace Atxu Amann pramení z její spolupráce se studenty. Společné zážitky se často odrážejí v jejích návrzích. Podobně vznikl úspěšný projekt španělského pavilonu na bienále architektury v Benátkách v roce 2018, v kterém Atxu prezentovala práce studentů architektury za předešlých pět let. Autoři představili instalaci pomocí 55 slov – například emocionální, magický, politický, lidský, nezávislý či feministický. Tyto pojmy nastínily, co návštěvníka ve španělském pavilonu čeká, ale zároveň popisují moderní architekturu, kterou Temperaturas Extremas tvoří.

Demonstrace jako inspirace aneb jak zakrýt ruiny

Temperaturas Extremas získali nominaci na ceny Mies van der Rohe 2022 a ocenění Stavba roku 2021 ArchDaily za realizaci muzea Molinete v Cartageně. Inspirací se pro ně stala malá demonstrace v madridských ulicích. Obyvatelé čtvrti La Latina se na protest proti zboření slavného bazénu rozhodli jeho zbytky zakrýt. Jedno odpoledne se tu sešli, nastříhali různě barevné látky a vytvořili provizorní střechu. Podobně zastřešili architekti pozůstatky římského osídlení v Cartageně, ale z jiných důvodů než obyvatelé Madridu. Jejich záměrem bylo místo zpřístupnit návštěvníkům a umožnit jim procházet se po tisíce let starých ruinách.

Hlavní filozofie Atxu Amann naráží na samotnou funkci architektů. Studio Temperaturas Extremas chce především tvořit inovativní bydlení, které má sloužit jeho obyvatelům. Architekt nemá myslet na to, jak bude budova vypadat na fotkách, ale jak se v ní bude žít. V tomto duchu také vznikl projekt veřejného bydlení 82 Viviendas en Carabanchel. Každý byt má určitou barvu a také „bezejmenný prostor“ – místo, které si může každý sám naplnit. Tím způsobem získávají obyvatelé možnost zařídit si obydlí podle svého gusta a sami tak architekturu dotvářejí. To je atraktivní nejen pro rezidenty, ale také pro španělské kapely.

„Když stavíme tyto budovy, chceme být prostředníky. Stojíme mezi lidmi a prostorem, ve kterém budou žít,“ říká Atxu Amann architektka. Podobně má fungovat i multifunkční komplex na předměstí Madridu v Cosladě. Temperaturas Extremas umístili na trojúhelníkovou parcelu kanceláře a obchody a na ty postavili 4 tenké věže se 118 byty. Záměrem bylo představit inovativní možnost soužití a vytvořit dostupné bydlení pro mladé lidi a seniory v rámci jediného komplexu. Architekti tu také vybudovali veřejné prostory pro obyvatele se stolky a židlemi, kde rezidenti mohou trávit čas společně.

Podívejte se na záznam přednášky Urban Talks s Atxu Amann ze studia Temperaturas Extremas.