Nora Třísková
Marie Zákostelecká

Slovinský rodák a jeho dílo. Kterého architekta si vybral Masaryk pro obnovy Pražského hradu?

Slovinský architekt Jože Plečnik je jedním z velikánů moderní architektury, který svým dílem významně proměnil nejen Lublaň, ale i Prahu. Když se na Pražském hradě v roce 1918 usídlil první československý prezident, T. G. Masaryk, vybral si pro budoucí architektonický rozvoj areálu právě slovinského rodáka. Plečnik se tak stal dalším z hradních architektů, kteří se podíleli na obnovách panovnického sídla. Mimo úpravy zahrad, vyhlídkových teras a nádvoří měl Plečnik v plánu upravit i okolí hradu. Jeho urbanistické návrhy však nikdy nebyly realizovány. Slovinský architekt přesto zanechal hlavnímu městu více než jen dílčí proměny ikony pražského panoramatu. Sám jednu takovou vytvořil – vinohradský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.

Plečnik se tak stal dalším z hradních architektů, kteří se podíleli na obnovách panovnického sídla. Mimo úpravy zahrad, vyhlídkových teras a nádvoří měl Plečnik v plánu upravit i okolí hradu. Jeho urbanistické návrhy však nikdy nebyly realizovány. Slovinský architekt přesto zanechal hlavnímu městu více než jen dílčí proměny ikony pražského panoramatu. Sám jednu takovou vytvořil – vinohradský kostel Nejsvětějšího Srdce Páně.

Kdo byli hradní architekti?

Na Pražském hradě není tradice „hradního architekta“ nijak historicky zakotvena, ale už například Karel IV. je spojován s Matyášem z Arrasu, který započal stavbu katedrály sv. Víta. Marie Terezie zase měla po svém boku Nicola Pacassiho, který vtiskl hradu nový výraz v podobě sjednocených fasád. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk „jmenoval“ svým dvorním architektem Jože (nebo také Josipa) Plečnika, na jehož dílo se blíže podíváme. Jeho cílem bylo obnovit hrad do podoby odpovídající nově vzniklé demokratické republice. Po Plečnikovi převzal za vlády Edvarda Beneše funkci hlavního architekta správy Pražského hradu Pavel Janák, o jehož vlivu na hradní areál jsme psali v jednom z minulých dílů Prahy včera. Za Václava Havla byli nejvýraznějšími osobnostmi Bořek Šípek, který vybavil prezidentské interiéry a vytvořil řadu artefaktů jako lustry, svítidla či nábytek, a Josef Pleskot, jehož tunel v Jelením příkopě získal prestižní ocenění v soutěži Miese van der Rohe a v soutěži Brick Award.

Prostranství na fotografii tvoří spojnici mezi Půlkruhovou terasou (1923–1926) a Býčím schodištěm (1929–1931), přičemž oboje vytvořil architekt Jože Plečnik.
Zdroj: Archiv IPR Praha

Lublaň, Vídeň, Praha: život architekta v kostce

Jože Plečnik byl slovinský rodák z Lublaně, který žil na přelomu 19. a 20. století. Na univerzitě ve Vídni studoval u Otto Wagnera, jednoho ze zakladatelů moderní architektury. Sám Plečnik byl později profesorem na lublaňské univerzitě, ze které pravidelně dojížděl v letních měsících do Československa kontrolovat stav svých realizací. Pro rodné město navrhl například renovaci parku Tivoli, Národní a univerzitní knihovnu nebo lublaňský regulační plán konce 30. let. V Praze se stal architektem Pražského hradu, a to na základě jmenování tehdejšího prezidenta Masaryka, který věřil v jeho neobyčejné dovednosti. Ve svých projektech totiž prokázal schopnost renovovat s přihlédnutím k historickým detailům a souvislostem. Do evropských, ale i světových dějin se zapsal jako jeden z velikánů moderní architektury. V době, kdy přestavuje Pražský hrad, se v Barceloně dokončuje jedna z prvních etap stavby chrámu Sagrada Família od jiného z velikánů, Antoniho Gaudího, nebo architekt Mies van der Rohe plánuje realizaci brněnské vily Tugendhat.

Pražský hrad v rukou Plečnika

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byl hradní areál stále poznamenán monarchistickou vládou a prezident vzniklého státu rozhodl o celkové obnově na reprezentativní sídlo demokracie. Pro tento účel si vybral Jože Plečnika, a ten po boku Masaryka proměňoval prezidentské sídlo po celých 15 let. Kromě obdivu se ovšem dočkal i negativních reakcí. Ačkoliv přistupoval k obnovám velmi šetrně, někteří lidé brali jeho počínání jako necitlivé k historické tradici budovy.

Plečnikův rukopis akcentuje místa spjatá s historií, dbá na detail a použití kvalitních a trvanlivých materiálů. Jeho přestavby jsou důmyslné a doplňují areál hradu zase o další epochu světové architektury.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Plečnikův rukopis akcentuje místa spjatá s historií, dbá na detail a použití kvalitních a trvanlivých materiálů. Jeho přestavby jsou důmyslné a doplňují areál hradu zase o další epochu světové architektury.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Jože Plečnik upravil v Masarykových službách celkem dvě nádvoří, část interiérů Nového paláce a některé historické zahrady. V archivu Institutu plánování a rozvoje a archivu hlavního města Prahy je sesbíráno mnoho dobových fotografií této přeměny. V 90. letech se na Pražském hradě uskutečnila výstava pořádaná tehdejšími prezidenty České republiky a Slovinska, připomínající Plečnikovo dílo.

**„Plečnik si byl vědom symbolu nového demokratického státu s bohatou kulturní tradicí. Jeho dílo je monumentální i prosté, moderní, a přesto harmonicky zapadající do pestré stylové mozaiky hradního areálu.“ **

Václav Havel, prezident České Republiky

Pavilon Bellevue navrhl architekt Jože Plečnik v letech 1924–1925. Před ním stojí tři dvojice rokokových andílků – světlonošů od Ignáce Františka Platzera, které sem byly přeneseny ze III. nádvoří.
Zdroj: Archiv IPR Praha

Úpravy Jižních zahrad Pražského hradu navrhoval architekt Jože Plečnik v letech 1920–1931. Vlevo na fotce je vidět novoklasicistní socha Dobrého pastýře od Josefa Kalvody. Vpravo Plečnikova obří mísa, která je podpírána dvěma kusy odlomeného monolitu ze III. nádvoří.
Zdroj: Archiv IPR Praha

Úpravy Jižních zahrad Pražského hradu navrhoval architekt Jože Plečnik v letech 1920–1931. Vlevo na fotce je vidět novoklasicistní socha Dobrého pastýře od Josefa Kalvody. Vpravo Plečnikova obří mísa, která je podpírána dvěma kusy odlomeného monolitu ze III. nádvoří.
Zdroj: Archiv IPR Praha

Plečnikova architektura za hradními zdmi

Ačkoliv se Jože Plečnik snažil o urbanistickou renovaci i v okolí hradu, jeho návrhy se nikdy nezrealizovaly. Největším dílem mělo být vytvoření monumentálního vstupu do hradu ze severní strany, čímž by se areál lépe propojil s městem. Návrh se ovšem setkal s velkou nevolí pražských památkářů, konkrétně Klubu za starou Prahu a Antonína Engela, který se po výstavbě Podolské vodárny významně podílel na urbanistickém rozvoji města jako člen komise pro Velkou Prahu. Plečnikovy plány tak sice zůstaly jen na papíře, na druhém břehu řeky ale vytvořil architekt jinou nezapomenutelnou stavbu. Na tehdejším náměstí krále Jiřího (dnes náměstí Jiřího z Poděbrad) byl mezi roky 1928 a 1932 postaven kostel Nejsvětějšího Srdce Páně

Ještě před pár lety se měl společně s dalšími Plečnikovými stavbami na Slovinsku ucházet o zapsání na seznam kulturního dědictví UNESCO. V roce 2017 však bylo rozhodnuto, že se bude o zapsání ucházet jen pětice slovinských památek, a to Národní a univerzitní knihovna v Lublani, úprava náplavky řeky Lublanice a další tři sakrální stavby. Pražský kostel sice na seznam UNESCO nepoputuje, je však Národní kulturní památkou a zmiňované sídlo prezidenta může svým nadčasovým moderním výrazem umocnit zážitek z návštěvy historické památky Pražského hradu i více než 60 let po renovaci.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně byl postaven na náměstí Jiřího z Poděbrad mezi lety 1929–1932. Je inspirovaný tvarem Noemovy archy a na věži jsou umístěny největší hodiny nacházející se v České republice, pyšnící se průměrem 7,6 metru.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →