Města v první linii

Starostové a starostky z celé Evropy se na Pražském summitu měst shodli, že na metropole a jejich obyvatele dopadají globální problémy nejvíc. Platilo to v případě pandemie koronaviru, ale i během uprchlické krize. „Města jsou v první linii jakékoliv krize, ať už jde o uprchlíky, energie nebo klimatickou změnu,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

„Do roku 2050 bude ve městech přes 80 % celé světové populace. Důležitost národních vlád klesá, proto musí být zejména města připravena reagovat na globální výzvy. Také válka na Ukrajině jednoho dne skončí a obnova země bude nesmírně důležitá. Budou se na ní podílet hlavně urbanisté a samosprávy. V IPRu jsme na to připraveni,“ uvedl ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Ondřej Boháč.

Jednotlivé metropole mohou Ukrajině nabídnout svoje zkušenosti a pracovní postupy. „Poválečná obnova není jenom úkolem ukrajinských měst. Evropská města mají potřebné znalosti a fungující instituce, proto musí mít ve znovu budování své slovo. Potřebujeme obnovu, která bude probíhat od zdola s přispěním samospráv,“ doplnil Hřib.

„Musíme se připravit na zimu“

Kyjev se v Praze připojil k Paktu svobodných měst, který založili primátoři Prahy, Budapeště, Bratislavy a Varšavy v roce 2019. Dnes do něj patří 33 velkých evropských měst. Podle Vitalije Klička toto spojenectví Ukrajině pomůže politicky se přiblížit Evropě.

„Není jednoduché být starostou v této době, stále bojujeme za své město, za svou zem a budoucnost. Víme, že bez pomoci evropských přátel bychom to nezvládli, ale nezapomeňte, že válku s Ruskem vedeme i za vás,“ uvedl Kličko. Zároveň poděkoval za solidaritu okolních metropolí, které v krizi přijaly i statisíce uprchlíků. A zajistily jim bydlení, zdravotní služby včetně psychologické pomoci, školy nebo práci.

Ukrajina teď stojí před několika úkoly. „Nejdřív musíme překonat tuhou zimu a zastavit válku. Druhou prioritou je znovu vybudování a uzdravení naší země. Jako další potřebujeme, aby Ukrajina vstoupila do Evropské unie,“ vyjmenoval Kličko. Právě teď mohou evropská města pomoci třeba dodávkami provizorních skleněných či plastových okenních tabulí, jimiž se dají izolovat poškozené budovy bez oken. Další nutností jsou dopravní prostředky a oprava infrastruktury.

Příležitost vystoupit ze stínu postsovětských zemí

Zástupci měst se shodli, že na poválečnou obnovu Ukrajiny se dá dívat jako na příležitost, díky níž by se země mohla víc přiblížit západu. „Pamatuju si Polsko a Česko 90. let, které na tom nebyly dobře. Teď je polské HDP pětkrát vyšší než naše. Dokázali jste se z chudých postsovětských zemí vypracovat na prosperující evropské státy. Je to pro nás inspirace,“ uvedl Kličko. „Ukrajina má obrovský potenciál, máme například podíl 36 % ze světových zásob černozemě. Potřebujeme ale know-how a technologii,“ doplnil.

Ukrajinská města se ve velkém rozvíjela během éry Sovětského svazu, pod jeho pod centrálně plánovanou politikou. Poválečné znovu budování je šance jak urbanismus pojmout humanisticky, moderně a udržitelně. Pomoc Kyjevu a celé Ukrajině přislíbila v rámci Summitu třeba primátorka Berlína Franziska Giffey. Uvedla, že zjistí, jak z Německa co nejdřív poslat provizorní okenní tabule. Erion Veliaj z Tirany zase připomněl, že jeho země může nabídnout čerstvé zkušenosti s masivními rekonstrukcemi, Albánii totiž v roce 2019 zasáhla série silných zemětřesení – má tak bezprostřední zkušenost a know-how, které může Ukrajině nabídnout.

Podívejte se na záznam diskuze lídrů evropských měst o plánech na obnovu Ukrajiny: