Dnes si pobyt v srdci Starého Města bez davu turistů snad ani nedokážeme představit. Ve stejných historických domech ale dřív žili obyčejní měšťané, každé ráno tu otvírali svoje obchody, nakupovali na trzích a posílali sem děti do školy. Jak dřív vypadal běžný život Staroměstského náměstí?
Za náměstí vděčíme kupcům
Nejznámější české náměstí vzniklo na pravém břehu Vltavy právě proto, že se tu křížily středověké kupecké stezky. Křižovatka sem přiváděla zahraniční obchodníky, kterým později ochranu a zázemí poskytl kupecký dvůr Ungelt s celnicí, známý také jako Týnský dvůr. Poté kolem začaly vyrůstat první domy. Ve 14. století tu Jan Lucemburský zřídil radnici, a tak se definitivně rozhodlo, kde bude mít rozrůstající se Staré Město svůj rušný střed.
Mikulášské trhy v roce 1909 zachytil Jan Kříženecký, jinak známý spíše jako český průkopník kinematografie než jako fotograf.
Zdroj: AHMPNáměstí se stalo ústředním dějištěm celé řady událostí. Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé také loučili při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny.
Dvakrát týdně zaplnily prostranství okolo radnice stánky prodejců a co půl roku tu probíhal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly mikulášské a vánoční trhy, které se tu v podstatě odehrávají dodnes. Překvapivě jste se tu už před sto lety mohli setkat s podobným sortimentem – s cukrovinkami, hračkami nebo ozdobami. Obyvatelé z okolí tu ale nakupovali i vánoční stromky nebo kapry.
Za módou a do lékárny
Na začátku minulého století, když ještě náměstí křižovaly tramvaje i koňské povozy, byste tu mimo trhy mohli nakoupit třeba šaty ve velkoobchodě Štěpána Kynzla nebo v módním salonu Železný. Oblek či kravatu byste sehnali v domě U Bílého jednorožce v „módní síni pro pány“ Václava Kratiny. Kousek vedle, v domě U Kamenného zvonu, sídlil holič a v sousedním paláci Kinských prodávali nábytek. V paláci ale sídlila i škola, kam docházel Franz Kafka, zatímco jeho otec provozoval krámek v sousední Celetné.
Malé náměstí bylo dřív centrem lékárníků. Prodejny léčiv fungovaly v domech U Minuty i U Kamenného beránka. Na náměstí se ale nabízela celá řada věcí, od porcelánu přes piana a knihy po uniformy v obchodě Eduarda J. Bittnera. Nacházel se tu i pestrý výběr pivnic a restaurací. Dům Zlatý kříž byl zase sídlem pohřebního ústavu.
Náměstí se stalo ústředním dějištěm celé řady událostí. Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé také loučili při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny.
Dvakrát týdně zaplnily prostranství okolo radnice stánky prodejců a co půl roku tu probíhal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly mikulášské a vánoční trhy, které se tu v podstatě odehrávají dodnes. Překvapivě jste se tu už před sto lety mohli setkat s podobným sortimentem – s cukrovinkami, hračkami nebo ozdobami. Obyvatelé z okolí tu ale nakupovali i vánoční stromky nebo kapry.
Pro látky, uniformu nebo si vsadit v poštovní loterii? Jižní strana Staroměstského náměstí v roce 1914.
Autor: Jan Kříženecký , Zdroj: AHMPGotika ve sklepě, baroko na fasádě
Velké náměstí či Velký rynek, jak se místu říkalo do roku 1895, sice vzniklo ve středověku, ale ten zde moc očividných stop nezanechal. Většina domů prošla mnoha přestavbami, a tak se gotické a románské prvky zachovaly hlavně v jejich suterénech. Nejvíc náměstí poznamenalo baroko. Velký, takzvaný francouzský požár totiž v roce 1689 spálil podstatnou část Starého i Nového Města a prakticky celou Židovskou čtvrť. Většina budov včetně baziliky svatého Jakuba v Malé Štupartské pak byla obnovena v barokním stylu.
I posledních 200 let přineslo na náměstí razantní změny. Pražská asanace připravila „Staromák“ o téměř celou severní stranu, kde poté vyrostlo několik novostaveb i vstup do nově vzniklé ulice, dnešní Pařížské. Zanikl i Krennův dům, stojící před chrámem sv. Mikuláše, který původně na náměstí vůbec nestál. Místní přišli také o historickou Krocínovu kašnu (byla rozebrána už v roce 1862 kvůli špatnému stavu) a o Mariánský sloup, přibyl naopak pomník Jana Husa.
Náměstí se stalo ústředním dějištěm celé řady událostí. Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé také loučili při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny.
Dvakrát týdně zaplnily prostranství okolo radnice stánky prodejců a co půl roku tu probíhal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly mikulášské a vánoční trhy, které se tu v podstatě odehrávají dodnes. Překvapivě jste se tu už před sto lety mohli setkat s podobným sortimentem – s cukrovinkami, hračkami nebo ozdobami. Obyvatelé z okolí tu ale nakupovali i vánoční stromky nebo kapry.
Do 50. let tu také vedly tramvajové tratě, které se křížily přímo před orlojem. Spousta domů také až v 19. a 20. století získala historizující rysy novogotiky či novorenesance. Například dům U Kamenného zvonu na víc než stoletých fotografiích postrádá lomené oblouky nad každým oknem a domu U Bílého jednorožce chybí zdobný štít.
Ránu náměstí zasadil konec druhé světové války. Při pražském povstání Němci nejdřív ostřelovali děly Staroměstskou radnici, poté ji zachvátil požár a z novogotického radničního křídla zbyly jen obvodové zdi. Za pár let byly srovnány se zemí a místo zůstává prázdné dodnes. O dostavbu radnice se pokusilo už několik architektonických soutěží a možná se v budoucnu objeví další. Jak dokazuje případ Mariánského sloupu, tohle starobylé prostranství se stále dokáže dynamicky měnit.
Náměstí se stalo ústředním dějištěm celé řady událostí. Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé také loučili při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny.
Dvakrát týdně zaplnily prostranství okolo radnice stánky prodejců a co půl roku tu probíhal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly mikulášské a vánoční trhy, které se tu v podstatě odehrávají dodnes. Překvapivě jste se tu už před sto lety mohli setkat s podobným sortimentem – s cukrovinkami, hračkami nebo ozdobami. Obyvatelé z okolí tu ale nakupovali i vánoční stromky nebo kapry.
Rok 1909. Před orlojem se křížily koleje tramvají, v paláci Kinských se prodával nábytek a dům U Kamenného zvonu měl před novogotickou přestavbou.
Autor: Jan Kříženecký , Zdroj: AHMP
Náměstí se stalo ústředním dějištěm celé řady událostí. Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé také loučili při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny.
Dvakrát týdně zaplnily prostranství okolo radnice stánky prodejců a co půl roku tu probíhal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly mikulášské a vánoční trhy, které se tu v podstatě odehrávají dodnes. Překvapivě jste se tu už před sto lety mohli setkat s podobným sortimentem – s cukrovinkami, hračkami nebo ozdobami. Obyvatelé z okolí tu ale nakupovali i vánoční stromky nebo kapry.
Náměstí se stalo ústředním dějištěm celé řady událostí. Procházely tudy korunovační průvody, na něž se sjížděli návštěvníci z celé země, a s panovníky se tu lidé také loučili při pohřebních procesích. Konaly se tu rytířské turnaje i šlechtické oslavy nebo nechvalně proslulé popravy. Později tu měšťané vítali nové primátory a radnice měla i bezpečnostní funkci – do roku 1880 totiž její věž obýval hlásný, který zvonil na poplach při požáru nebo když přijížděl král. Místní si tu také nabírali vodu z kašny.
Dvakrát týdně zaplnily prostranství okolo radnice stánky prodejců a co půl roku tu probíhal velký, čtrnáctidenní jarmark. Významné byly mikulášské a vánoční trhy, které se tu v podstatě odehrávají dodnes. Překvapivě jste se tu už před sto lety mohli setkat s podobným sortimentem – s cukrovinkami, hračkami nebo ozdobami. Obyvatelé z okolí tu ale nakupovali i vánoční stromky nebo kapry.
související
