Obecní knihovna roku

Čísla nelžou. Ve Statenicích žije přibližně 1 600 obyvatel a 200 z nich je registrovaných v místní knihovně. Nedávno získala titul Knihovna roku 2021 a místní jí říkají obývák vesnice. Na začátku příběhu stály dvě statečné ženy – Barbora Černohorská a Zuzana Brychtová Horecká, které se na počátku roku 2017 dozvěděly, že zdejší paní knihovnice chce skončit. Otevřela se tak nečekaná příležitost knihovnu převzít. Ve vesnici tehdy chybělo místo pro společná setkávání. Okamžitě se proto energicky pustily do práce. Získaly grant od Nadace Via a uspořádaly benefiční aukci knih. 

Nový kabátek dostala knihovna v roce 2020. Architektonické studio majo architekti navrhlo rekonstrukci původní budovy doplněnou skromnou dřevostavbou zabalenou do titanzinku. Před vstupem vás uvítá zahrádka s lavičkou a ovocným stromem. Hned nad vstupem stoupá ocelové schodiště do nízkého patra, určeného aktivitám pro děti. Celý interiér je světlý a zdi jednoduše odhalené bez barevné výmalby. Knihovna stojí na dvoře obecního úřadu. Na nic si nehraje, ale je hravá. Spojuje obyvatele všech zájmů a generací a dokáže zaujmout i svižně projíždějící cyklisty.

Altán s výhledem

Na počátku bylo zanedbané místo. Bývalé záchodky, rozlámané schody vedoucí k řece Zdobnici, opuštěná fabrika, ruina domu. Dohoda mezi architektem Martinem Kožnarem a tehdejším místostarostou (a dnešním starostou) města Vamberk Janem Rejzlem zněla jasně: „Začneme s něčím drobným, ať je proměna brzy vidět.“ A povedlo se. Sousední městská knihovna potřebovala altán pro mateřské centrum, čtení a večerní akce. Hotovo bylo za čtyři roky. 

Dřevostavba ve tvaru nepravidelného čtyřúhelníku stojí na opěrné kamenné zdi, která hezky koresponduje se sousední farou. Jeho konstrukce je dřevo-skleněná a směrem do zahrady průhledná, aby si každý mohl vychutnat výhled do krajiny. Altán má pultovou zelenou střechu. Když se na něj podíváte z vyšších pater knihovny, vnímáte jej jako nedílnou součást zahrady a krajiny. Drobná stavba slouží jako letní knihovna, herna a výstavní i přednáškový prostor.

Fasáda jako police plná knih

Kdysi tu byla pekárna, později továrna. Knihovna v Hrádku nad Nisou doplnila pod vedením ateliéru DAVID soubor budov zdejšího kulturního centra Brána Trojzemí. Výsledkem je malé přívětivé nádvoří. Tradiční tvarosloví a sedlová střecha značí úctu k minulosti, knihovna je ale veskrze moderní stavbou. Hlavním hrdinou rekonstrukce je fasáda z ostře pálených cihel, které jsou podobně jako knihy v policích vyskládané mezi ocelové pláty. Originální a jasně rozpoznatelný rastr skrývá velká okna i slavnostní noční osvětlení. Zajímavé detaily nabízí i interiér stavby, kterému vévodí obnažený beton a tmavě šedé ocelové zábradlí. Na několika místech dokonce najdete do stěn vtlačené citáty z knih.

Skleněný pokoj pro knihy

Jak dostat 100 000 knih ze skladu přímo k lidem? Budete potřebovat 2 000 metrů čtverečních a 168 milionů korun. Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích loni otevřela zmodernizovanou budovu v Lidické ulici od ateliéru Kuba & Pilař architekti, který je podepsaný mimo jiné také pod návrhem známé knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Podoba jihočeské knihovny vzešla z architektonické soutěže. Výsledkem je prosklený dvoupodlažní pavilon. Fasádu tvoří předsazené vertikální skleněné copilitové lamely. Do budovy vás přivede široký sklonitý betonový chodník. Po svazcích odborné literatury zde mohou čtenáři nově sáhnout pohodlně sami. Namísto v uzavřeném skladu dnes knihy leží ve volně přístupných regálech. Novinkou je také odpočinková zóna a plně bezbariérový přístup.

Když se potká 3D tisk s knihtiskem

Knihovny procházejí v posledních letech díky digitalizaci výraznou proměnou. Školní knihovna International School of Prague v Nebušicích od studia Perspektiv proto nefunguje jako tradiční půjčovna literatury, ale spíše jako otevřený labyrint poznání. Návštěvníka sebevědomě provází prostorem a nabízí mu místo pro studium i setkání se spolužáky. Knihovní regály jsou flexibilní a opatřené kolečky. Police mají variabilní uspořádání. Akustické panely ve tvaru papírových vlaštovek doplňuje zvětšená reprodukce labyrintu z knihy Ptačí sněm od mezinárodně uznávaného ilustrátora Petra Síse. 

Teoretickou výuku doplňuje moderní školní dílna budoucnosti – takzvaný Idea-Lab. Studenti si zde mohou vyzkoušet 3D tiskárny, CNC frézy nebo laserové řezačky. Dílna je vizuálně propojená s knihovnou a přirozeně tak vzniká synergie mezi vzděláváním a následnou praxí. Otevřený prostor mezaninu doplnili architekti odhlučněnými call boxy, které si vypůjčili z vlastních kancelářských realizací. Celému interiéru ale dominují tlumené barvy a přírodní materiály. Čím méně barev, tím více soustředění.

Knihovny pražského ateliéru Projektil Architekti se do výběru tentokrát nevešly, ale rozhodně je stojí za to sledovat. Studio totiž stojí nejen za oceňovanou stavbou Národní technické knihovny s fondem čítajícím přes 1,1 milionu svazků knih, ale i ikonickou Studijní a vědeckou knihovnou s kulatými okny a pláštěm z litého betonu v Hradci Králové nebo nenápadnou pobočkou Městské knihovny na pražském Žižkově s názvem Vozovna Žižkov.