Pobočky skandinávského ateliéru dnes najdete v Oslu, New Yorku, San Franciscu, Innsbrucku, Paříži, ale i Hong Kongu nebo Adelaide. Studio Snøhetta, symbolicky pojmenované po norské hoře, zaměstnává více než 240 designérů z 32 zemí světa. Důležitá je pro něj týmová spolupráce, interdisciplinarita, přemýšlení v širokém mezinárodním kontextu a vzájemné sdílení zkušeností či nápadů. Jenny B. Osuldsen ráda zdůrazňuje, jak podstatné je symbolické pojmenování po přírodním elementu namísto tradičního architektonického názvu kanceláře, který velebí jednu konkrétní vůdčí osobnost.

Kdo nechodí do opery, chodí na operu

Zřejmě nejznámější stavbou studia je budova norské opery. Budova Norwegian National Opera and Ballet stála na samotném počátku celkové proměny centra Osla. Světoznámý objekt působivě propojuje město s okolní krajinou. Střecha opery utváří pobytový veřejný prostor. Kdo nechodí do opery, chodí na operu, řekli si architekti. Prosklenou střechou lze navíc nahlédnout do interiéru stavby. Skvělá architektura, chytrá práce s veřejným prostorem a městskou krajinou.

Landscaper je nový skyscaper

Alexandrijská knihovna vznikala v letech 1989 až 2020. Kruhový tvar budovy evokuje tvarosloví blízké zátoky. Knihovna je mírně nakloněná a její osa se odchyluje od mořského horizontu. Bod, v němž se osa budovy setkává s horizontem, představuje blízkou budoucnost, část nad horizontem nepříznivou minulost a úsek nad horizontem dalekou budoucnost, na kterou se teprve můžeme těšit. Namísto termínu skyscaper používá Snøhetta působivé a výstižné označení landscaper. Jedenáctipatrová knihovna, jež zahrnuje 4 miliony svazků knih totiž proměňuje tvář celé okolní krajiny.

Další projekt na pomezí knihovny a veřejného prostoru představuje Ryelson Unviersity Student Learning Centre v Torontě, které svou barevností jednotlivých podlaží evokuje různé přírodní prvky jako pláž, zahradu či sluneční svit.

Jednu z prvních veřejných knihoven a vůbec první veřejné kino v Saudské Arábii navrhnulo studio pro město Dahrán. Ateliér, který zaměstnává téměř padesát procent žen a důsledně staví na rovnosti pohlaví, se s realizací v tomto prostředí vyrovnal po svém: budova získala zcela neobvykle pouze jediný vstup, který je společný mužům i ženám.

Times Square jako veřejný obývák

Rekonstrukce nejrušnějšího místa na světě, Times Square, radikálně proměnila 2,5 akrů veřejného prostoru nově určeného pro chodce. Místo častých dopravních nehod, kterému se místní v minulosti spíše vyhýbali, dnes připomíná rušnou, ale živou a relativně autentickou newyorskou plazu, kam si zajdete posedět na rychlý oběd během polední pauzy nebo odskočíte odpočinout během pěší turistické obhlídky New Yorku. Times Square se změnilo k nepoznání. Zmizela auta, objevil se mobiliář vhodný k posezení a veřejný prostor začal působit bezpečně a hravě.

Budovy, které vyrůstají z krajiny

Petter Dass byl duchovním a spisovatelem, jenž žil v severním Norsku na přelomu sedmnáctého a osmnáctého století. Muzeum věnované této legendární norské umělecké osobnosti navrhla Snøhetta v citlivém souladu s okolní krajinou. Budova zasahuje do přilehlé skály, ale nepřevyšuje žádnou stavbu ve svém okolí. Splývá s přírodou a působí, jako by z ní doslova vyrůstala.

Ať se zrovna věnujete jakékoliv zakázce, při práci byste se nikdy neměli přestat bavit, říká Jenny B. Osuldsen. Architekt musí umět pohlédnout do budoucnosti a zkusit navrhnout stavbu, která dokáže v nejlepším možném smyslu proměnit své okolí.

Přednášku Urban Talk můžete vidět na CAMP TV jako součást Virtual Design Festivalu.