Výlet do Benátek

Kaštany si můžete odnést až z Velkých Benátek. I tak se totiž říkalo ostrovu ležícímu mezi Karlínem a Holešovicemi. Jeho originální název, Štvanice, má zajímavou historii; od roku 1816 se zde totiž pořádaly štvanice psů na medvědy, býky, jeleny i krávy. Dnes si můžeme aspoň vytvořit jejich miniatury z všudypřítomných kaštanů.
Ostrov nyní přetínají dva mosty; Hlávkův most a nedávno zrekonstruovaný Negrelliho viadukt. V jednom z jeho karlínských oblouků by se už na jaře mělo otevřít informační centrum. Poslouží jako pilotní projekt; dva roky v něm bude probíhat měření a pokud bude vše v pořádku, mohly by se do dalších oblouků v budoucnu nastěhovat kina, kavárny a galerie. Nově vzniká i třetí protnutí Štvanice, lávka pro chodce a cyklisty přezdívaná HolKa, spojující Holešovice s Karlínem. Lávku, po které se projdeme už příští rok, navrhli architekti Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek – se svým projektem zvítězili v mezinárodní soutěži, kterou uspořádal IPR.

Kaštanová zvířátka v bruselském stylu

Další podzimní zastávkou jsou Letenské sady. Kaštany můžete nasbírat přímo vedle unikátní kulturní památky.

Budovu Expa 58 navrhli jako součást československého pavilonu na Světové výstavě v Bruselu architekti František Cubra, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný. Československo účastí na výstavě chtělo prezentovat svou kulturní a technickou vyspělost. A to se i povedlo. Pavilon na výstavě získal jak hlavní cenu, tak třináct dalších ocenění. Stavba zaujala využitím nových technologií i krásnými a moderními interiéry, nábytkem, uměleckými díly a užitými předměty, které předznamenaly bruselský styl. Po skončení výstavy byla část pavilonu, konkrétně restaurace, rozebrána a převezena do Prahy, kde ji znovu sestavili právě v Letenských sadech. V budově nyní sídlí aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery a od 5. listopadu můžete dovnitř zajít na předaukční podzimní výstavu.

Nikde nikdo, jen 160 stromů

Pokud byste na kaštany chtěli někam dál z města a od lidí, navštivte Klíčovský lesopark na Proseku. Součástí tohoto parku, který vznikl na konci 19. století, je i alej čítající na 160 vzrostlých kaštanů, o jejich plody tu tedy určitě nebude nouze. Zajímavostí také je, že půl kilometru dlouhá alej kopíruje stopu staré Královské cesty, vedoucí z Prahy na Starou Boleslav. Místním záleželo na parku tolik, že se o něj dlouhou dobu jako jediní starali. Jelikož park i alej dlouhou dobu chátraly, začali místní se spolkem Krocan svolávat akce na hrabání spadaného listí a vznikla tak tradice Svátku stromů, která trvá dodnes. V roce 2010 spolek Krocan za přispění Hlavního města Prahy a Městské části Praha 9 zahájil projekt „Revitalizace Klíčovské aleje“. Ta pak v roce 2020 jako jedna ze tří reprezentovala Prahu v soutěži Alej roku.

Kaštany a pohledový beton

Další podzimní zastávka za architekturou nevede nikam jinam než do oceňované budovy Fakulty humanitních studií, navržené brněnským ateliérem Kuba & Pilař architekti. Kaštany budou skvělým kontrastem k plejádě šedých tónů, která je pro tento ateliér tak typická. Moderní objekt vznikl přestavbou menzy od Karla Pragera. V roce 2009 vypsala Univerzita Karlova architektonickou soutěž a sídlo fakulty otevřela o 11 let později. Budova je zvenku prosklená a zevnitř tvořená centrální dvoranou z pohledového betonu. Umožňuje tak všem vidět všechno. Škola navržená ve strohém minimalistickém stylu, kombinující pohledový beton uvnitř a zvenku sklo, je ve světě architektury populární. Získala Grand Prix – Národní cenu za architekturu od Obce architektů a byla i jedním z finalistů loňské České ceny za architekturu.

Invalidovna

Náš poslední kaštanový tip naleznete v pražském Karlíně. Je to stavba, která vznikla již před 287 lety jako domov pro zraněné vojáky. Samozřejmě myslíme pražskou Invalidovnu, rozsáhlý barokní objekt, který postavil Kilián Ignác Dientzenhofer. Tato stavba je od roku 2017 chráněna jako kulturní památka.

Znovu se o ní začalo více mluvit v roce 2020, kdy Národní památkový ústav, který má objekt ve správě, veřejnosti představil plán na jeho rekonstrukci. Invalidovnu by nově měla doplnit dvě moderní několikapatrová křídla v zadní části podle návrhu Petr Hájek Architekti. Tento plán se setkal s mnoha reakcemi, které nebyly pouze pozitivní. V CAMPu o tomto tématu proběhla diskuze, kterou si můžete pustit zde.

PS: Kdybyste si o stromech ve městě chtěli přečíst víc, již jsme o nich psali i dříve.