Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) využil data mobilních operátorů k analýze, která potvrzuje, že po zavedení opatření se v Praze zvyšuje počet obyvatel, kteří zůstávají ve své městské části až o 80 % oproti normálu.
Díky nařízení vlády o omezení pohybu zůstává ve všední den doma až 34 % lidí z celé České republiky a do práce jich nejde téměř polovina. Institut plánování a rozvoje hl. města Prahy (IPR) využil data mobilních operátorů k analýze, která potvrzuje, že po zavedení opatření se v Praze zvyšuje počet obyvatel, kteří zůstávají ve své městské části až o 80 % oproti normálu. Největší změny pohybu obyvatel se pak dají pozorovat v samotném centru Prahy či v okolí Letiště Václava Havla. Data IPR poskytuje všem složkám hl. m. Prahy, především hygienikům. Jedná se o neveřejná pilotní data ve vlastnictví T-Mobile CZ.
IPR na základě dat, která má k dispozici z Atlasu mobility díky spolupráci s T-Mobile CZ a Vysokou školou báňskou -Technickou Univerzitou Ostrava, sleduje, jaký podíl obyvatel Prahy a Středočeského kraje zůstává přes den v okolí svého domova, tedy v obci či městské části, ve které bydlí. Tento údaj pak porovnává s obvyklým stavem (tzv. nevyjíždějící). Dále také zjišťuje, jaký podíl obyvatel během dne své obvyklé místo pobytu opustí alespoň na 30 minut a do jaké lokality směřuje (tzv. dojíždějící).
*„Ukázalo se, že lidé v Praze a Středočeském kraji zůstávají celý den ve stejné obci nebo městské části o 40 - 60 % více než v době před nařízením vlády. Ještě výraznější je změna v samotné Praze, kde se počet nevyjíždějících zvyšuje až o 80 % oproti běžnému životu,“ *komentuje situaci v Praze ředitel IPR Ondřej Boháč.
Obecně pak poklesl počet lidí, kteří vyjíždí mimo svou městskou část nebo obec. V Praze je pokles nejvýraznější, a to zejména kvůli tomu, že běžně ze své městské části vyjíždí až 85 % Pražanů.
Pohled na mapu
Nárůst obyvatel, kteří zůstávají v místě obvyklého pobytu, je zřejmý téměř v celé Praze a Středočeském kraji, a to o 40 až 60 %. Větší rozdíly jsou patrné v tzv. příměstských „satelitech“, zejména na východě a jihovýchodě Prahy a také například v okolí Mladé Boleslavi (o více než 100 %).
Největší změny v denním pohybu obyvatel se dají pozorovat zejména v samotném centru Prahy, ale také v lokalitách, kde se nachází větší množství pracovních příležitostí a škol, zejména jde o okolí letiště Václava Havla, oblast Čestlice-Dobřejovice nebo Praha-Suchdol (obr. 1).
Ve Středočeském kraji se po 19. březnu velmi výrazně projevil dopad přerušení výroby v automobilkách Škoda Mladá Boleslav/Kosmonosy a TPCA Kolín/Kutná hora. V obou místech došlo k výraznému propadu dojíždějících (o 30 až 40 %) v rámci města, a naopak výraznému nárůstu nevyjíždějících, a to více než 100 % (obr. 2 a 3).
Data také potvrzují, že část obyvatel se přesunula do rekreačních oblastí Prahy a Středočeského kraje jako je např. Dolní Posázaví, Hřebeny, Křivoklátsko, Český ráj či Kokořínsko (obr. 4).
Prozkoumejte Prahu a Středočeský kraj sami
IPR připravil pro veřejnost také dvě aplikace, které umožní jejich uživatelům detailněji prozkoumat dopady opatření omezujících pohyb obyvatel v celé Praze a Středočeském kraji. První mapová aplikace slouží pro retrospektivní přehled vývoje celé situace (viz obrázky výše). Zde je možné podívat se na konkrétní obec či městskou část, u kterých lze nalézt přesné údaje pro konkrétní dny vládního opatření.
www.iprpraha.cz/mobilitacovid19
V druhé aplikaci je vidět aktuální stav dojíždějících a nevyjíždějících vždy detailně z předchozího dne:
https://gp.iprpraha.cz/portal/apps/opsdashboard/index.html#/c483d2a2302746e5b2658d28c33fab37
„Těší mě, že i v takovéto situaci jsme schopni naplno využívat spolupráce a získaných dat, která slouží například hygienikům hlavního města, ale i jeho občanům. Vytvořili jsme analýzu i webové aplikace pro občany tak, aby se sami mohli podívat, jak se lidé v době epidemie ve městě chovají,“ doplňuje Boháč.