Klára Vetterová
Anna-Marie Lichtenbergová
Tady vám vlak už nezastaví. 5 zaniklých nádraží, co lákají k prozkoumání

Zanedbaná nádražní budova, chátrající secesní skvost či nové kulturní centrum. Železnice má dodnes v Praze zásadní význam pro osobní i nákladní dopravu, ale mnohé z původních stanic zanikly a klasické výpravní budovy ztratily svou původní funkci. Pojďte s námi prozkoumat opuštěná pražská nádraží.

Zastávka Královské Vinohrady vznikla na začátku 20. století – poté, co byl rekonstruován první a vyhlouben druhý vinohradský tunel na Hlavní nádraží.

Zdroj: milujuprahu.cz

Vyšehrad – nejistá budoucnost secesního nádraží

Víte, že nádraží Vyšehrad je jednou z mála secesních nádražních budov v Praze, protože v tu dobu bylo obvyklé stavět spíše typizované zastávky? Železniční stanice Vyšehrad vznikla v roce 1872 při stavbě tzv. Pražské spojovací dráhy. Samotná budova byla však postavena až v roce 1904 a dnes je součástí památkově chráněného areálu nádraží. Autor samotné budovy ale není dodnes znám. Nejčastěji je s její stavbou spojován Antonín Balšánek, který mimo jiné spolu s Osvaldem Polívkou řídil stavbu Obecního domu. 

A proč je dnes budova v tak dezolátním stavu? Od roku 1960 nádraží fungovalo pouze jako výhybna bez možnosti nástupu a výstupu cestujících a začalo tak postupně chátrat. Praha nedávno začala intenzivně bojovat o jeho vyvlastnění a stanice se snad brzy dočká zasloužené rekonstrukce. V současnosti se navíc připravuje rekonstrukce Výtoňského železničního mostu, v rámci kterého vznikne i nová železniční zastávka Praha-Výtoň. Ta tedy po více než 60 letech obnoví tradici zastavování osobních vlaků pod Vyšehradem.

Secesní budova nádraží Vyšehrad byla postavena v roce 1904, její autor je dodnes neznámý.

Zdroj: Prázdné domy

Secesní budova nádraží Vyšehrad byla postavena v roce 1904, její autor je dodnes neznámý.

Zdroj: IPR Praha

Bubeneč – nové kulturní centrum Stanice 6

Kavárna, galerie i komunitní centrum? Drážní budova v Bubenči, která byla v roce 2013 prohlášena za kulturní památku, se jako první nádraží v Praze připravuje na své nové využití. Dnes tato původně žlutě natřená železniční stanice ležící na úpatí Stromovky zeje prázdnotou a její historické kouzlo kazí rozbitá okna a všudypřítomné graffiti. Původní budova s nízkou stanovou střechou byla v roce 1850 postavena podle projektu architekta Antona Jünglinga v pozdně klasicistním stylu na trati Praha – Děčín. O necelých 30 let později byla přestavěna a na konci minulého století proběhla rekonstrukce fasád, střechy a venkovních dlažeb. Nyní slouží stejně jako nádraží Vyšehrad pouze jako výhybna pro předjíždění vlaků, cestující totiž od roku 2014 vystupují na nové zastávce Praha-Podbaba.

Veřejnou soutěž na novou náplň nádraží vyhrála v roce 2019 trojice autorů Richard Preisler, Martin Krb a Martin Kontra s projektem „Stanice 6“, která stojí například i za úspěšným Bajkazylem či galerií Holešovická Šachta.

Nádraží Bubeneč získá nový život, vznikne zde komunitní centrum s názvem Stanice 6.
Zdroj: Stavbaweb

Hlubočepy – ve stínu továrny na kachličky

Pokud jste někdy navštívili budovu Nové radnice na Mariánském náměstí, možná jste si všimli červené kachličkové podlahy z dílny Barta a Tichý. Historie továrny skryté pod skálou Prokopského údolí se pojí k nádraží Praha-Hlubočepy, které bylo zprovozněno 11. května 1873 spolu s uvedením do provozu jednokolejné trati z Prahy do Rudné a Berouna. Poměrně velké nádraží bylo uzpůsobeno odstavování, vyhýbání a křižování dlouhých nákladních vlaků. Vedle nádraží se těžil vápenec, který zpracovávala zmíněná továrna Barta a Tichý a v roce 1878 byl u podniku vybudován nový závod na výrobu dlaždic a keramického zboží z místního jílu. 

Nádraží Praha-Hlubočepy sice bylo důležitým dopravním uzlem, ale v roce 2015 zde osobní vlaky přestaly zastavovat, protože byla o kousek dál postavena nová vlaková zastávka, blíže pro místní obyvatele. Původní stanice slouží jako zázemí pro Lesní dětský klub Prokopáček.

Vedle hlubočepského nádraží se rozkládal velký areál továren. Vpravo od trati se nachází rozsáhlý komplex firmy Barta & Tichý, jehož budovy jsou ale dnes již všechny pryč .
Zdroje: archiv KZSP | 1925; IPR Praha

Vedle hlubočepského nádraží se rozkládal velký areál továren. Vpravo od trati se nachází rozsáhlý komplex firmy Barta & Tichý, jehož budovy jsou ale dnes již všechny pryč .
Zdroje: archiv KZSP | 1925; IPR Praha

Vedle hlubočepského nádraží se rozkládal velký areál továren. Vpravo od trati se nachází rozsáhlý komplex firmy Barta & Tichý, jehož budovy jsou ale dnes již všechny pryč .
Zdroje: archiv KZSP | 1925; IPR Praha

Modřany – nádraží jako z cukru

Až pojedete na kole či bruslích po známé modřanské cyklostezce směrem k soutoku Vltavy s Berounkou, kde vzniká nový příměstský park, zastavte se na chvíli u Modřanského nádraží. To bylo koncovou stanicí původní tratě z Vršovic do Modřan. Dodnes zde můžeme vidět koleje ústící až do areálu modřanského cukrovaru, protože zastávka sloužila především pro přepravu cukrové řepy, z které se vyráběly cukrové homole, cukr krystal a později i limonády. Na začátku 20. století se modřanský cukr vyvážel dokonce až do Anglie! Právě díky nádraží provoz cukrovaru i dalších podniků v této oblasti vzkvétal. Stanice v Modřanech byla uvedena do provozu v roce 1882 a původní drážní budova byla pouze jednopatrová. V roce 1991 prošlo nádraží rekonstrukcí a budova byla přestavěna na třípodlažní, která je ale v současnosti v katastrofálním stavu. V roce 1995 totiž přestalo nádraží sloužit k osobní přepravě a od ukončení provozu cukrovaru v roce 2002 se už téměř nevyužívá ani pro dopravu nákladní. 

Budova by měla přejít do vlastnictví města, avšak její budoucnost je nejasná. Hovoří se o zázemí pro městský okruh či její uplatnění v rámci revitalizace sousedního brownfieldu, kterým je právě areál bývalého cukrovaru. Brownfield je v současnosti využíván jako kulturně-komunitní centrum Cukrkandl s komunitní zahrádkou, fitparkem a prostorem pro parkur.

Budova modřanského nádraží, která dříve sloužila cukrovaru, by měla přejít do vlastnictví města. Využít by ji mělo jako zázemí pro městský okruh nebo při revitalizaci sousedního brownfieldu.
Zdroje: Geocatching.com; IPR Praha

Budova modřanského nádraží, která dříve sloužila cukrovaru, by měla přejít do vlastnictví města. Využít by ji mělo jako zázemí pro městský okruh nebo při revitalizaci sousedního brownfieldu.
Zdroje: Geocatching.com; IPR Praha

Královské Vinohrady – rušné nádraží pod Zvonařkou

Víte, jak poznáte vinohradskou nádražní budovu? Na čelní fasádě uvidíte znaky českého lva s císařskou korunou, znak Vinohrad a kolo s křídly, které představuje starý znak Českých drah. Zastávka Královské Vinohrady, ukrytá na rozhraní Vinohrad a Nuslí, zahájila svůj provoz 1. října 1888, stejně jako osobní doprava na Pražské spojovací dráze. Kromě toho fungovala i jako stanice pro dráhu císaře Františka Josefa vedoucí do Českých Budějovic. 

Secesní budova nádraží vznikla až během let 1912 a 1913 podle návrhu architekta Jana Heindla. Poté, co byl rekonstruován první a vyhlouben druhý vinohradský tunel na Hlavní nádraží, byla zastávka v roce 1944 definitivně zrušena a v roce 1955 přestavěna. Když půjdete kolem, možná vás tak překvapí, že tato staniční budova jako jedna z mála nechátrá – dodnes totiž slouží Českým drahám, a to jako sídlo Technické ústředny.

Zastávka Královské Vinohrady vznikla na začátku 20. století – poté, co byl rekonstruován první a vyhlouben druhý vinohradský tunel na Hlavní nádraží.

Zdroj: IPR Praha

Jedno z nejzajímavějších pražských nádraží, které však nikdy nefungovalo k osobní přepravě, je Nákladové nádraží Žižkov. Kromě toho, že se jedná o největší dochovanou funkcionalistickou stavbu v Praze, byla to navíc v době svého vzniku jedna z nejmodernějších stanic pro zásobování města v Evropě. O tomto nádraží a jeho budoucím využití se dozvíte více na online výstavě Pražské priority či v nově připravované výstavě, která bude v CAMPu uvedena v příštím roce. O nových železničních spojeních se pak můžete dozvědět ve videu Velké změny Prahy:

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →