Malešicko-hostivařská průmyslová oblast je jedinečná nejen svým rozsahem, ale i umístěním a výbornou dopravní dostupností. Nachází se zde konečná stanice linky metra A, ústřední dílny a administrativní objekty Dopravního podniku hl. m. Prahy, železniční uzel využívaný Českou poštou i depo společnosti PPL. Funguje zde také spalovna, teplárna, betonárna a chladírny. Funkci zázemí města doplňují skladovací a výrobní haly či ústřední depozitář Národní knihovny.

Rozkvět pražských průmyslových čtvrtí

Samotná průmyslová oblast začala vznikat ve východní části Malešic již na začátku 20. století. A právě jeho počátek byl pro Prahu zásadní v oblasti technického pokroku. I v dalších čtvrtích (jako například na Smíchově či v Libni) vznikaly nové průmyslové podniky. Libeň byla roku 1901 připojena Praze a ta se díky tomu zvětšila téměř na dvojnásobek své rozlohy. Malešice si na připojení k hlavnímu městu musely počkat až do roku 1922.

Již zkraje století se v Malešicích nacházela například teplárna a spalovna. V roce 1915 vznikly v Tiskařské ulici Letecké opravny Malešice, jež zde sídlí dodnes. Od 50. let je oblast Malešic považována za rozvojovou plochu, jelikož Vysočany, které do té doby fungovaly jako hlavní pražská industriální oblast, byly průmyslem zaplněny. I proto v tuto dobu vznikl první podrobný územní plán, který bylo po dostavbě teplárny v roce 1962 nutné aktualizovat, a byl tedy posléze v roce 1965 upraven. Současný návrh nového Metropolitního plánu prozatím počítá se zachováním pouze průmyslového využití celé lokality. Avšak v souvislostí s bytovou krizí v Praze se začíná uvažovat nad proměnou této oblasti a výstavbou rezidenčního bydlení.

Již v tuto chvíli jsou v malešicko-hostivařské oblasti naplánovány dva developerské projekty. V plánu je rezidenční čtvrť v Malešicích v prodloužení ulice Polygrafická od Skansky a dále soubor bytových domů Hostivaři při ulici U Továren od společnosti Ekospol. Platný územní plán Prahy (na rozdíl od vznikajícího Metropolitního) totiž v některých částech průmyslové oblasti smíšenou výstavbu, tedy i výstavbu bytových komplexů, umožňuje. 

Budoucnost industriálních oblastí

Praha je teď v situaci, kdy musí rozhodnout, zda průmyslovou oblast proměnit či ponechat. Na toto dilema má odpovědět analýza potřeb průmyslových oblastí v Praze, která bude v detailu aplikována právě na příkladu Malešic. Samotná analýza, kterou vypracuje IPR, má za cíl vysledovat úbytek či nárůst průmyslových oblastí v posledním desetiletí a stanovit jejich potřeby a využití do budoucna. Úkolem je také zhodnotit obsazenost území, strukturu podniků v této lokalitě, jejich plány a vyhodnotit jejich přínos pro Prahu.Důležitou součástí analýzy bude i zmapování nároků na tyto oblasti z pohledu moderních technologií a jejich dopadu na prostředí, jako je hluk či znečištění. Jedním z hlavních úkolů analýzy je také prověřit, zda jsou lokality vhodné pro vytvoření smíšených průmyslově-obytných čtvrtí.

Území Malešic nám tak otevírá několik otázek. Do jaké míry se mohou proměnit průmyslové oblasti v rezidenční čtvrti? Kam až můžeme vytlačit průmysl za hranice Prahy, jestliže se neustále rozšiřují? Lze industriální zóny při zachování funkce proměnit v příjemný veřejný prostor? A je zde možné uplatnit správné hospodaření s dešťovou vodou?  Díky výstupům z analýzy se opět posuneme ve smýšlení o městě a jeho fungování o krok dál, a můžeme tak nalézt odpovědi na některou z těchto otázek. Problematikou průmyslových oblastí, které je dnes aktuální pro většinu měst střední a východní Evropy, se zabývá například kniha Ocelová města, jejímž autorem je i náš kolega z IPR Praha Martin Špičák.