Dům, ve kterém žil Franz Kafka

Důvodů, proč zabloudit do Pražského kreativního centra (PKC), může být hned několik. Začneme proto zlehka a ponorem do historie. Dnešní pražský kreativní hub se nachází ve dvou památkově chráněných radničních domech nedaleko Staroměstského a Malého náměstí, a to konkrétně v domě U Minuty a domě U Zlatého rohu. Dům U Minuty je pozdně gotickou novostavbou, která byla hned několikrát renesančně přestavována. Právě renesanční podobu si uchoval až do dnešních dnů, loubí je však novodobé. Proraženo bylo až v roce 1938. Dům sloužil v minulosti jako lékárna, odtud pochází také jeho další alternativní název, U Bílého lva. Později se vžil název dům U Minuty. V letech 1889 až 1896 tu dokonce s rodiči bydlel Franz Kafka a v domě se narodily všechny spisovatelovy sestry. Sousední, pozdně renesanční dům U Zlatého rohu byl postavený na středověkých základech. Fasáda dostala barokní sjednocení v první polovině 18. století a klasicistně byla upravena v roce 1801 Filipem a Františkem Hegery. Objekt nicméně vznikl spojením dvou starších domů. Z menšího se přitom zachoval severní sklep a jižní zeď předního traktu v přízemí. Za stavitele byl pokládán Jan Dominik de Barifis, který je rovněž předpokládaným autorem evangelického kostela U Salvátora. Poslední úprava se udála dle návrhu Pavla Janáka po roce 1938 a v původní historické podobě zachovala jen část přízemí – oproti tomu v patrech je již dispozice i větší část konstrukcí novodobá.

Radniční domy se probouzí

Snahy o novodobé osídlení domů začínají v roce 2015. Právě v té době se zde usadil Skautský institut, který stál na samotném počátku oživení objektu. V minulosti se tu konaly festivaly 4 + 4 Dny v pohybu, Designblok, Prague Design Week nebo FAMUFEST. Slavnostně a oficiálně se však Pražské kreativní centrum otevřelo veřejnosti až 4. října 2017. Institut plánování a rozvoje byl u toho. Projekt Kreativní Praha, která má dnes správu PKC na starosti, vznikl právě pod patronátem institutu. Pražské kreativní centrum se okamžitě stalo prostorem otevřeným organizacím a lidem z kulturních a kreativních odvětví.

Radniční domy vlastnilo a stále vlastní hlavní město Praha. Dříve je využívalo jako zázemí pro své úředníky, ti se však v roce 2006 přesunuli do pronajatého Škodova paláce. Domy proto zůstaly opuštěné a více než 10 let nijak nevyužívané. Chvíli to vypadalo napínavě. Výběrové řízení vyhrála návrhářka Blanka Matragi, která chtěla objekt přestavět na luxusní bytové domy. Proti jejímu nápadu se ale vzbouřili památkáři. Později proto vznikl záměr na dočasné využívání prostoru pro kulturní aktéry.

Pražské kreativní centrum dodnes představuje pomyslnou oázu kulturních a kreativních odvětví – nebo chcete-li průmyslů – uprostřed jinak přetíženého turistického centra. Většina kreativních klastrů v Evropě vzniká v postupně revitalizovaných průmyslových areálech, často stranou historického centra. Pražské kreativní centrum tak příjemně vyniká a řeší dvě mouchy jednou ranou. Naplňuje totiž jednak potřebu kreativního informačního meeting pointu, kde vznikají inspirativní a progresivní nápady a jsou tu i prezentovány široké veřejnosti, tak také svěžího místa bez turistů, kam se můžete schovat před hlučícím davem, trdelníky, nabídkami předražených piv a restauračními naháněči. PKC nabízí za zvýhodněný nájem kanceláře neziskovým a kulturním organizacím nebo start-upům, coworkingové prostory, zasedací místnosti a přednáškové sály. Stejně tak charismatickou pavlač, na které probíhají občasné venkovní výstavy a příjemnou kavárnu pod taktovkou Skautského institutu. Mimochodem o její citlivý interiér a provoz se stará vnuk Věry a Vladimíra Machoninových Vojtěch Kordovský. PKC je takovou živou tvůrčí laboratoří města, která kontinuálně prochází testovací fází svého fungování. Dnes tu sídlí 30 organizací, jako jsou EDUin, Zachraň jídlo, Jůzit, Pragulic nebo Společnost pro kreativitu ve vzdělávání. Provoz PKC, ostatně podobně jako všechny kulturní organizace, zasáhla v loňském a letošním roce pandemie koronaviru. Centrum bylo otevřeno pouze v jarních měsících a začátkem podzimu, i tak však stihlo přivítat téměř 5000 účastníků interních pracovních akcí, workshopů, diskuzí a prezentačních akcí. V roce 2019 bylo však číslo mnohonásobně vyšší – akce navštívilo téměř 13500 účastníků.

Kreativní Praha v novém

Společným jmenovatelem Pražského kreativního centra a organizací, které v něm sídlí, je projekt Kreativní Praha. Jeho historie sahá až do roku 2013, kdy se jeho zakládající členové Olga Škochová Bláhová (dnes ONplan) a David Kašpar (dnes místostarosta MČ Praha 10) stali garanty kulturní oblasti v chystané aktualizaci Strategického plánu hl. města Prahy. Schválení dokumentu posléze potvrdilo kulturní agendu jako nedílnou součást městského plánování a podpořilo poptávku na posílení kapacit v oblasti tvorby analýz a koncepcí. V roce 2015 tak vznikl tým, který se od té doby věnuje podpoře a rozvoji kultury a kreativity na území Prahy. Kreativní Praha byla posledních 5 let součástí IPR Praha. Tam se podílela na tvorbě zmíněného Strategického plánu, kulturní politiky, množství analýz od tvorby metodiky mapování kultury až po koncepce ryze konkrétních území, jako jsou Art District 7 nebo Malostranské náměstí. Projekt byl zároveň od roku 2017 odpovědný za provoz druhého patra samotného Pražského kreativního centra.

Změna však nastala počátkem roku 2021. Kreativní Praha získala nový právní status a stala se ústavem podléhajícím přímo hlavnímu městu Praha. Vedení se ujal manažer Petr Peřinka, oblasti strategického plánování v kultuře se věnuje Andrea Bártová Švandová a Linda Krajčovič Synková. Office management má na starosti Lenka Kopecká, která v minulosti pracovala jako asistentka ředitele organizace Plzeň 2015. Provoz a program PKC běží pod vedením Ondřeje Horáka, popularizátora výtvarného umění a autora projektu Máš umělecké střevo? a technického produkčního Tomáše Drahoráda. Jen malá poznámka pod čarou, Bártová Švandová a Peřinka měli v loňském roce na starosti rovněž koordinaci Strategie kulturních a kreativních průmyslů. Tato organizace, která je součástí největší sítě kreativních center ve světě European Creative Business Network, nadále usiluje o systematizaci sběru a správy informací o kultuře a kreativních odvětvích, zavedení koncepčního přístupu ke kultuře, zviditelnění a podporu kreativního podnikání a kulturní emancipaci centra města. Její práce je založená na mezioborové spolupráci, aktivní komunikaci, sdílení příkladů dobré praxe a strategickém přístupu k rozvoji kultury ve městě. Agenda dnešní Kreativní Prahy se skládá ze 3 hlavních pilířů – ze strategického plánování v kultuře, z podpory kulturních a kreativních odvětví a podpory kultury v lokalitách. Od ledna 2021 je také celkovým provozovatelem Pražského kreativního centra. Nově se však o něm mluví i jako o kreativním inkubátoru, který navazuje na tříletý úspěšný provoz PKC a nadále slouží jako spojnice mezi akademickým, soukromým ziskovým i neziskovým a veřejným sektorem. Během letošního roku by měl navíc jako novinka vzniknout speciální inkubační program, který přispěje k užšímu propojení profesionálů z kulturních i kreativních odvětví a škol.

Pražské kulturní fórum prozkoumá roli města v rozvoji kultury

Vedle řízení a rozvíjení činností Pražského kreativního centra patří mezi vlajkové dílčí projekty Kreativní Prahy pro rok 2021 portál Prague Culture Map, který umožní v reálném čase zjistit informace o pražské kulturní infrastruktuře, akcích či kulturních a kreativních odvětvích obecně. Nástroj také umožní analyzovat data z grantových žádostí a veškeré informace následně zobrazovat v mapě území Prahy. Plný provoz portálu byl měl být hotov do roku 2023. Dalším stěžejním projektem je Kultura v lokalitách. Kreativní Praha chce navázat aktivní spolupráci s městskými částmi v rozvoji lokální kultury s ohledem na specifické potřeby lokality. Konečně, čtvrtým, vlajkovým projektem letošního roku zůstává takzvané Pražské kulturní fórum, které se poprvé uskuteční už 27. až 29. dubna. Záměrem tohoto projektu je vytvořit pravidelnou platformu pro vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi kulturními aktéry Prahy a správou města. Celoročně se proto pořádají kulaté stoly, kreativní brunche v PKC nebo participační setkávání k jednotlivým projektům. Konference by měla být pravidelným každoročním završením této koordinační činnosti. Téma prvního fóra zní What's the Future? neboli Jaká je budoucnost kultury? Otevře se tak mimo jiné diskuze k tvorbě nové Kulturní politiky hlavního města Prahy. Fóra se zúčastní zahraniční experti na kulturní politiku, jako je italský profesor ekonomie Pier Luigi Sacco, zakladatel španělského Nartex Barcelona Jordi Pardo, ředitel estonského Creativity Lab Ragnar Siil a ředitel Creative Industry Košice Michal Hladký. Zatímco mluvčí se potkají v prostorách CAMPu, diváci se, jak už to u zdejších akcí bývá, mohou na fórum podívat online odkudkoliv.

Pražské židle & stolky budou kreativní

Pražské židle & stolky jistě znáte. Projekt židlí, stolků a lehátek ve veřejném prostoru, které jsou alternativou či doplněním klasických laviček, odstartoval IPR Praha v roce 2016. Začínal s třemi stovkami židlí na 8 lokalitách, dnes jich po Praze najdete zhruba 2000 na 80 místech. V roce 2019 se připravil mírný upgrade – projekt Pražské židle & plácky. Ten se věnuje dočasným proměnám různých pražských veřejných prostranství, které dnes plně nevyužívají svůj potenciál. Ve spolupráci s lokálními partnery z řad městských částí, kulturních institucí či místních neziskových organizací takto začal IPR Praha měnit funkce daných míst a testovat jejich budoucí využití. Na jaře 2021 úspěšný projekt předal do správy právě Kreativní Praze.

Chystá se nová vizuální identita

Historický cenný a charismatický prostor trápí ale i drobné neduhy. Zimní období přináší adrenalinovou práci ve ztížených podmínkách starého chladného domu, kde členové tvůrčích organizací při vytváření společenských hodnot drkotají zuby, maximální kapacita dosahuje pouze počtu 60 lidí a chybí zázemí pro sebemenší catering. Kreativní Praha ale nezahálí. Plánuje drobné architektonické zásahy uvnitř objektu a mnoho dalšího. Sama se pravidelně věnuje sebereflexi a průběžné evaluaci svého fungování. Ve hře je také přidání kreativních dílen či mentoringu. Projekt řeší rovněž silnější provázanost s aktéry spřízněných odvětví: zdaleka nejhojnější zastoupení v PKC momentálně představují vzdělávací projekty. Součástí dalšího upgradu by mohla být i nová vizuální identita od studia OKOLO, která nahradí stávající grafický koncept Matěje Čecha z IPR Praha.

Dům na rohu Staroměstského náměstí se neustále obsahově rozvíjí. Během listopadu 2020 se do vedlejších objektů nastěhovaly také Pražská developerská společnost a Pražský inovační institut, které však nespadají přímo pod Kreativní Prahu. Kulturní a kreativní klastr je živý a potřebný, byť přikrytý tichou dekou pandemie. Jakmile se otevřou kavárny, zajděte si na pavlač Pražského kreativního centra. Postačí vám takových deset, dvacet minut, než se dáte do řeči se třemi náhodnými milými lidmi reprezentující některou ze zde sídlících organizací. Ostatně podobně, jako tomu je třeba v Kampusu Hybernská, o kterém jsme už psali. Propojení a vznik nových vazeb bude nakonec vždy jedním z nejsilnějších lákadel podobných klastrů.