czen
Plynové ohřívače před orlojem jsou ostuda Prahy. Jak se město pouští do boje s nevkusnými předzahrádkami?

Vedle agresivních reklam nebo křiklavých výloh se na vizuálním smogu podílí i zahrádky restaurací. A stejně jako u reklamního zamoření se město rozhodlo je regulovat. Posezení o velikosti rodinných domků doplněné rušivými prvky jako například plynovými ohřívači, které možná znáte třeba ze Staroměstského náměstí, by měla zmizet. Boj za kultivovanější metropoli však má své překážky, město totiž stojí proti soukromým zájmům s dlouhou tradicí.

Posezení na Staroměstském náměstí připomínají spíše samostatné restaurace ve veřejném prostoru. Zároveň snižují architektonickou kvalitu místa.

Zdroj: Manuál pro kultivovanou Prahu

Vychutnat si ranní kávu při výhledu do malebných uliček, povečeřet pod širým letním nebem nebo si ve stínu stromů sednout s přáteli u piva. To jsou prožitky, o které určitě žádný Pražan nechce přijít. Venkovní posezení našich oblíbených restaurací či kaváren nám umožňují zastavit se uprostřed velkoměsta a chvíli jeho ruch vnímat jen jako kulisu.

A to je idea veřejného prostoru – společně sdílené a přívětivé místo, které slouží všem obyvatelům. Na atmosféru pražských náměstí a uliček však mají velký vliv podnikatelé, kteří tu provozují své obchody, restaurace či hospody. A někteří z nich jsou často zodpovědní za to, že Praha – v centru především – někdy připomíná spíš turistickou atrakci než místo k životu. 

Magistrát se proto rozhodl nastavit určitá pravidla, která by podnikatele měla přimět respektovat stálé rezidenty a potřeby všednodenního chodu metropole. Vedle regulování vizuálního smogu město stanovilo nové předpisy pro předzahrádky, které často blokují průchodnost ulic, zastiňují historické výhledy nebo spoluvytváří vizuální smog.

„Některé přebujelé předzahrádky patří mezi turistické atrakce, se kterými bojujeme, jako jsou beer biky, pseudohistorická auta či různí Mickey Mousové. Problém je, že degradují veřejný prostor a přerůstají do množství, které začíná obrovsky vadit rezidentům. Kdyby se provozovatelé snažili kultivovat tyto atrakce od začátku, tak by mohly existovat. Současný stav nás ale bohužel nutí přijít s těmito přísnějšími pravidly.“

Adam Scheinherr, náměstek primátora pro dopravu a památkovou péči

Takto to nemá vypadat.

Zdroj: Manuál pro kultivovanou Prahu

Kultivovanost přinese prospěch všem

A tak stejně jako v případě vizuálního smogu podnikl Magistrát hlavního města Prahy další krok za kvalitnější, vzhlednější a příjemnější veřejný prostor. Vedení města schválilo dokument, který pro nejvýznamnější pěší tepny stanovuje, kde předzahrádky smí být a kde musí naopak zůstat prostor pro pěší pohyb. Vztahuje se na Královskou cestu, Václavské náměstí a tzv. Hradební korzo, což je linie sahající od Národní třídy až k Revoluční, kudy dříve procházely městské hradby. Zde Magistrát přesně stanovil, jak velkou plochu si smí restaurace „ukrojit,“ aby to nebylo na úkor pohybu ve městě.

„Zahrádky, které dnes na Staroměstském náměstí jsou, jsou jediné v Česku, které Google rozpoznává jako samostatné stavby.“

Šimon Jiráček, urbanista který na koncepci regulací zahrádek pracoval

Magistrát vytvořil i manuál, který říká, jak mají předzahrádky vypadat, aby veřejný prostor pokud možno obohatily, nikoli poškozovaly. Provozovatelé některých podniků dnes užívají různorodé vynálezy, jak venkovní sezení oddělit od ulice nebo jak je „vyšperkovat“ nápadnými nápisy, markýzami či nepřehlédnutelným doplňky typu plynových ohřívačů a barevných světel.

Předzahrádky jsou často v podstatě samostatné restaurace ve veřejném prostoru, ohrazené, s vlastní podlahou, střechou, vytápěním i osvětlením,“

Kristýna Drápalová, autorka Manuálu pro kultivovanou Prahu

Venkovní posezení má podle ní své umístění pod širým nebem umět využít. „Má být něčím, co s veřejným prostorem spíš splyne, než aby se to proti němu vymezovalo,“ dodává.

1 | Neblokovat, nepřekážet

Zásadou číslo jedna je průchodnost ulic, kterou posezení nesmí omezit. Snad každému, kdo se občas pohybuje v centru, se vybaví ukázkový příklad Karlovy ulice. Jeden z nejvytíženějších koridorů Starého Města stoly zužovaly snad na polovinu. Nově jsou nežádoucí také pódia čili podesty, které sezení z veřejného prostoru nepříjemně vyčleňují a tvoří bariéry.

Šířka pro tři postavy, to je limit 180 centimetrů, který musí být zachován pro pohyb chodců.

Zdroj: Manuál pro kultivovanou Prahu

2 | Zahrádka není druhá restaurace ve veřejném prostoru

Stolky v ulicích by se neměly tvářit jako druhý interiér restaurace. Nepřípustné je proto ohrazení plnými stěnami, ať už z desek, skla či dřeva. Ohraničení nesmí přesáhnout výšku jednoho metru. Zastřešení by měly zajišťovat ideálně slunečníky. Markýzy v šířce oken či výlohy jsou také povolené. Pergoly s pevnou konstrukcí už ale ne. Kromě toho musí být zastínění provedené v decentních, nejlépe přírodních odstínech a nesmí obsahovat velké nápisy. Ven se nesmí „roztahovat“ ani výroba jídel či nápojů, takže výčep nebo gril patří pouze dovnitř.

Specifická pravidla platí během zimních měsíců. „Restaurační zahrádky provozované v zimě nesmí mít podobu samostatné vytápěné místnosti ve veřejném prostoru,“ je hlavní princip stanovený manuálem. Prostory k sezení smí být částečně ohrazené a vytápěné vkusnými tzv. sálači tepla, které však musí výslovně povolit odbor památkové péče MHMP i nájemní smlouva.

Na zahrádku patří židle a stolky. Reklamy v podobě obrazovek a vybavení grilem nebo barem nově spadají do kategorie zneužívání veřejného prostoru.

Zdroj: Manuál pro kultivovanou Prahu

3 | Vzhled a nábytek nesmí rušit

Regulace ošetřuje také vybavení předzahrádek. Křiklavý nábytek nebo jiné než přírodní materiály mohou tvář historické Prahy narušovat, doporučuje se tedy kov či dřevo. Osvětlení musí mít vlastní zdroj energie, například akumulátor – tak, aby se ulicemi Prahy nevinuly kabely. Další prvky jako květníky, větráky či mlžítka musí odsouhlasit památkáři. Výslovně se zakazují jakékoliv plachty, fólie či tabule sloužící jako reklamní plochy. Více detailů pro lepší představu, jak mají předzahrádky v kultivovanějším městě vypadat, najdete přímo v manuálu.

Plastový, plnostěnný a příliš velký nábytek narušuje historický ráz pražských uliček.

Zdroj: Manuál pro kultivovanou Prahu

Podnikatelé nejsou zvyklí na dodržování pravidel

Přestože se podařilo nastolit jasný řád, který má do budoucna chránit jedinečný pražský genius loci, boj za kultivovanou metropoli teprve začíná. Prvním krokem je, že manuál bude od roku 2022 závaznou částí každé nájemní smlouvy, kterou město restauracím udělí. Problémem však podle Drápalové je, že na závazné normy nejsou zdejší provozovatelé zvyklí. „Panuje tu taková kultura ignorování pravidel. V centru Prahy se podniká hodně. Dlouho tam nějaká závazně vymáhaná pravidla chyběla, a proto chybí i respekt k nim,“ vysvětluje.

Podnikání v centru Prahy navíc dlouhou dobu bylo jakousi šedou zónou, kdy k povolením, smlouvám a licencím vedly osobní známosti a klientelismus. A mnozí provozovatelé jsou na tento princip stále zvyklí. „Jsou tu takové dva systémy spravedlnosti, které fungují paralelně. Jeden je ten oficiální povolovací proces, ale pak je tu ještě jakýsi neoficiální. Dnes už je to snad jinak, ale k centru Prahy to dlouhodobě patřilo,“ uvedla Drápalová při diskuzi o veřejném prostoru a soukromých zájmech v CAMPu.

Podívejte se na záznam přednášky, kde odborníci debatují o tom, jak chce město bojovat za vzhlednější, vkusnější a méně rušivé zítřky v srdci Prahy:

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.