Čtvrt hodiny pěšky nebo na kole

„Města se proměňují. Já jsem vyrůstal na Masarykově nábřeží a školu jsem měl za rohem ve Vojtěšské. Babičce jsem chodil pro žervé do Myslíkovy, tátovi pro cigarety do ulice Na Struze a přes den jsme s kamarády trávili čas na Žofíně. Když jsem měl jít domů, babička jen vyvěsila za okno trenýrky a při návratu mě nikdo nemusel přes ulici převádět,“ vzpomíná 1. náměstek primátora Petr Hlaváček.

V posledních desetiletích, a především pak s rozšířením automobilové dopravy, se naše města proměnila na města dlouhých vzdáleností. Díky dopravním prostředkům už nebyl takový problém cestovat z jedné čtvrti do druhé. Kolem metropolí vznikla satelitní městečka a novým fenoménem se stalo dojíždění. V dnešní době není výjimkou, že lidé jedou do práce i hodinu. Praha je orientovaná kolem jednoho hlavního centra, a přestože základní potřeby si většinou dokážeme sehnat nedaleko bydliště, stejně jsme většinou odkázáni trávit čas v dopravních prostředcích.

Vědec Carlos Moreno, který působí na Sorbonně a radí pařížské starostce Anne Hidalgo, tvrdí, že jsme si na tuto absurdní organizaci měst už zvykli a bereme ji za samozřejmou. Jenže kvůli ní plýtváme spoustou času a zároveň vůbec nesvědčí našemu zdraví. „Během několika dekád po skončení druhé světové války jsme ve městech přijali zcela nepřijatelné podmínky,“ říká Moreno.

Rozhodl se proto tuto situaci změnit. Vymyslel koncept 15minutového města, kterým chce zvrátit dosavadní směřování moderního urbanismu. Snaží se přetvořit strukturu města tak, aby lépe sloužila člověku. Nová organizace by měla obyvatelům zajistit do 15 minut chůze nebo jízdy na kole přístup ke všem nezbytným službám. Kromě práce a obchodu by se za čtvrt hodiny dostali také k lékaři, do školy nebo třeba do divadla a na sportoviště.

Šťastnější život ve městě

Město krátkých vzdáleností by mělo zvýšit naši kvalitu života. Koncept totiž ve městě podporuje aktivní cestování – pěšky, na kole nebo třeba na koloběžce. To nám také pomůže udržovat zdravý životní styl.

„Naším cílem je proměnit městský život k lepšímu. Když trávíme hodinu na kole, je to pro nás daleko kvalitnější využití času než být 45 minut v autě. Musíme zrušit model založený na velkých vzdálenostech a dlouhém dojíždění. Mobilita je výsledek dostupnosti nebo absence nezbytných služeb. Takže pokud budeme mít společenské akce a služby nedaleko domova, budeme žít daleko lépe a šťastněji,“ vysvětluje Carlos Moreno. 

Města jsou v současnosti také obrovskými producenty emisí, za což z velké části může právě mobilita a stavebnictví. Takže omezení dopravních prostředků jako jsou auta, motorky nebo i hromadná doprava povede k nižšímu vypouštění uhlíku do atmosféry. Město krátkých vzdáleností se proto stává jednou z možností, jak řešit klimatickou krizi. 

Hlavním účelem 15minutového města je vytvořit decentralizovaný život. Metropole už by neměly pouze jeden hlavní střed, ale spoustu ohnisek, která by zajišťovala bezprostřední dostupnost základních potřeb a služeb.

Pařížská starostka Anne Hidalgo se rozhodla podle tohoto modelu přetvořit francouzskou metropoli. Představila novou strukturu městských čtvrtí, která dává větší pravomoci menším celkům. Ty jsou pak schopné zajistit svým obyvatelům více služeb. V souvislosti s tím Paříž také omezila automobilovou dopravu a rozšířila síť cyklostezek. V neposlední řadě také pracuje na tvorbě nových zelených prostranství, kde by obyvatelé mohli trávit svůj volný čas. Jak totiž uvádí Carlos Moreno, každý čtvereční metr ve městě by měl mít paletu různých využití.

Změna myšlení

Koncept 15minutového města získává na popularitě i jinde po světě. Plány na proměnu představily například Milano, Barcelona, Edinburgh nebo Ottawa. Jenže objevují se i názory, že takový model nemůže dobře fungovat.

Kritici například tvrdí, že zavedení více nezávislýchčtvrtí může vést k většímu dělení na třídy, izolaci určitých skupin obyvatelstva, a následnému prohlubování rozdílů. Carlos Moreno s tím nesouhlasí, podle jeho názoru je společnost už teď dost roztříštěná a jeho koncept by mohl spíš pomoci v utváření soudržnosti. Město totiž bude mít několik různých center a zlepší se kvalita života i ve strádajících lokalitách. Vzniknou zde nové co-workingové prostory, parky, podniky, kulturní instituce nebo sportoviště.

Polycentrické město má zajistit všem obyvatelům stejné možnosti bez nutnosti dojíždění. V současnosti například lidé z centra mají daleko větší výběr společenských aktivit, zatímco obyvatelé periferií za nimi musí třeba hodinu cestovat.

„Bude to ale dlouhý a náročný proces. Aby bylo 15minutové město úspěšné, obyvatelé musí změnit svoje smýšlení. Je nutné vybudovat novou městskou kulturu, a to je pro nás hlavní překážkou. V Paříži jsme například uzavřeli výrazný dopravní tah podél Seiny, abychom zde vybudovali městský park. Čtyři roky jsme bojovali s názory, které se stavěly proti tomuto plánu, ale dnes máme u řeky jeden z nejvýraznějších parků na světě. Musíme prostě obyvatelům nabídnout nové možnosti, jak město uspořádat,“ uvádí Carlos Moreno.

Praha krátkých vzdáleností

Vedení Prahy také zkoumá příležitosti, jak zmenšit vzdálenosti v české metropoli a zajistit obyvatelům lepší dostupnost služeb, vzdělání nebo volnočasových aktivit. Náměstek primátora Petr Hlaváček by ocenil spolupráci s týmem Carlose Morena a hlubší diskusi o tom, jak se dají specifika 15minutového města využít i v Praze.

„Snažíme se řídit konceptem 15minutového města a také ho chceme aplikovat, protože je to model klíčový pro řešení dvou hlavních problémů: otázky související s ekologií ve městě a dopravou. Koncept obsahuje odpověď na to, jak redukovat emise a jak se snáze přepravovat. Má i spoustu dalších výhod, souvisejících například s lepším zdravím obyvatel nebo podporou místních komunit. To vše vede k rozvoji multicentrického města, což Praha vzhledem k tomu, že je velmi monocentrická, potřebuje. Právě to bychom měli do budoucna změnit,“ říká pražský primátor Zdeněk Hřib.

Praha je ovšem úplně jinak uspořádaná než Paříž, kde se model 15minutového města prosadil poprvé. Jak vysvětluje Zdeněk Hřib, pražský primátor nemá dostatek kompetencí na městské úrovni, takže je pro něj komplikovanější zavádět větší změny. Aby mohla být Praha v budoucnosti opravdu městem krátkých vzdáleností, musí se změnit její struktura. Větší pravomoci by měla získat pražská samospráva i městské části. Stejně tak by podle primátora pomohlo zmenšit celky, jako je například Praha 4, která zahrnuje velké území města. Potom by pro ně bylo jednodušší zajistit dostupnost všech šesti klíčových služeb.

Pusťte si celou přednášku Urban Talks s Carlosem Morenem: