Na lodi, na kole, pěšky nebo tramvají. CAMP TOURS je nová programová série, která zve návštěvníky mimo Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Jaké jsou plány na léto? Kam se popluje parníkem? Jak nejlépe poznat skryté zázemí města? Nejen o tom jsme si povídali s koordinátorkou programu Marii Zákosteleckou a moderátorem Jiřím Jarošem.
Co všechno se děje pod hlavičkou CAMP TOURS?
Marie: CAMP TOURS je nová programová série, které má za cíl představit lidem taková místa, která nejsou běžně přístupná, nedávno prošla rekonstrukcí nebo je brzy čeká nějaká větší změna. Zaměřujeme se na projekty, do kterých je zapojen Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) nebo souvisejí s právě probíhající výstavou v CAMPu. Vždy se snažíme vybírat projekty, které jsou úplnou novinkou nebo mají těsně před oficiální otvíračkou. Kromě tradičních procházek po architektuře jsme se rozhodli zkoušet i jiné formáty, jak město poznat na vlastní oči. Prahu proto zkoumáme z hladiny řeky, chystáme cykloprojížďky nebo vyjížďky tramvají.
Proč je dobré brát návštěvníky mimo CAMP?
Jiří: Nové projekty je lepší vidět naživo. CAMP má své stálé fanoušky, kteří se k nám vracejí. Pro někoho to sem ale může být dlouhá cesta nebo se mu třeba CAMP i IPR Praha mohou zdát jako příliš odborná a nepřístupná pracoviště. Když se ale společně vydáváme tramvají na Dědinu, tak je to docela obyčejná aktivita, která umí oslovit nové publikum. Lidé se s námi jedou zkrátka projet a často program navštěvují mimo jiné i ti, kteří bydlí v cílové stanici tramvajové vyjížďky a chtějí se dozvědět něco o svém bydlišti. Projížďku tramvají pak využíváme jako oslí můstek, jak lidem povědět o městě něco víc. Během jízdy tak třeba vyprávím o tom, kde a proč vznikne nová tramvajová trať, proč Praha potřebuje kolejovou dopravu, ale zmíním i spoustu zajímavostí o místech, kterými projíždíme. To jsou samozřejmě věci, které bychom si v CAMPu neříkali. Občas se také stane, že nás někdo doplní, zmíní nějakou zajímavost. Za to jsem moc rád! Vždycky to cestu obohatí.
Kam už jste letos vyrazili tramvají?
Marie: CAMP TOURS kopírují roční období. Tramvají jezdíme na podzim, v zimě a na začátku jara. V létě přesedáme na loď. Teď tedy máme s Architramvají pauzu a budeme pokračovat zase v říjnu. Taková projížďka trvá 1,5 hodiny. Jezdíme vždy první sobotu v měsíci. Máme dva termíny, vyrážíme ve 14.00 a 15.30, a to ze zastávky Botanická zahrada, kam se také vracíme. Jezdíme naší černou tramvají s nápisem ARCHITEKTURA. Vždy se snažíme mít nějaký zajímavý cíl cesty. Letos jsme se už vydali do Slivence, na Dědinu, do Kobylis a do Ústředních dílen Dopravního podniku. To je přesně to místo, kam by člověk jen tak nevyrazil, třebaže jezdí do práce tramvají klidně každý den.
Jak probíhá moderace projížďky?
Jiří: Celá projížďka je komentovaná. Já mám mikrofon a všichni v tramvaji mě slyší díky sluchátkům, která dostanou. Kapacita je nějakých 55 míst, 2 místa máme vyhrazena pro vozíky nebo kočárky. V tramvaji většinou návštěvníkům představuju okolí, popisuju zajímavosti na trase nebo nové projekty, které Praha chystá. Zpravidla nás čeká i nějaká zajímavá přestávka; v Kobylisích nás třeba pan řidič vzal do vozovny a na Slivenci jsme si zase prošli okolí tramvajové smyčky. Poté vyrážíme zpátky, opět na Botanickou zahradu. Na lodích to probíhá trochu jinak. Projížďku se mnou moderují i další kolegové z IPR Praha, a to podle trasy, kam plujeme. Většinou ale mluvíme jen první část plavby, cestu zpět si jen tak užíváme.
Letos jste uspořádali už tři CAMP TOUR „naslepo”. Jak to funguje?
Marie: Když jsme plánovali tuto novou sérii procházek a projížděk CAMP TOUR, Adam Gebrian nám poradil, že by bylo skvělé brát lidi do zákulisí Prahy, a to nejlépe tak, aby předem nevěděli, kam se vydají. Ta mysterióznost nám přišla jako dobrá přidaná hodnota. Program CAMP TOUR „naslepo” cílí na místa, která jsou spojena s rozvojem Prahy. Návštěvníky bereme do podpalubí fungování města. Někdy tedy doslova, jako když jsme je naposledy vzali do pražských kanalizací. Také jsme už letos ale byli v hotelu Intercontinental, který prochází rekonstrukcí, v čerstvě rekonstruovaném OD Máj nebo na Výstavišti, které je v polovině revitalizace.
Jak návštěvníci reagovali, když jste je vzali do kanalizace?
Marie: Oni neví, kam jdeme, takže jsou ze všeho nadšení. To je naprosto úžasné! O akci se lidé dozví pouze v newsletteru CAMPu. Jeho odběratelé vždy dostanou tajný kód na GoOut, kde si mohou koupit vstupenky. O lístky bývá obrovský zájem. Program má velmi omezenou kapacitu, nějakých 20 míst. Vstupenky jsou většinou po dvou minutách vyprodány. Návštěvníkům pak pošleme 24 hodin před konáním akce instrukce do emailu – najdou tam souřadnice místa, kde se potkáme, i různá bezpečnostní upozornění typu, že si mají vzít pevnou obuv nebo teplé oblečení, jestli je prohlídka bezbariérová, že třeba není vhodná pro děti do 10 let nebo pro osoby trpící závratěmi či klaustrofobií. Vždycky se potkáváme pár minut od místa prohlídky, aby návštěvníci do poslední chvíle opravdu netušili, kam půjdeme.
Kdo návštěvníky provádí?
Jirka: Během CAMP TOUR naslepo nás vždy provádí vybraní odborníci, a to od začátku až do konce. V hotelu Intercontinental, to byl Adam Gebrian a architekt Marek Tichý, který má na starosti návrh rekonstrukce. Na Výstavišti nám areálem ukázal stavbyvedoucí David Čech, který se podílel i na rekonstrukci Školy architektury Akademie výtvarných umění nebo Národního muzea. Prohlídku v pražských kanalizacích zase moderoval Ondřej Cihlář a připojili se k nám také historik Kryštof Drnek a Jan Bernát, zaměstnanec kanalizací, takzvaný „kanálník“, jak sami říkají. Vždy nás prostě provádí někdo z oboru.
V létě se chystají CAMP TOURS na vodě. Kam se popluje?
Marie: Plavby po Vltavě pořádáme od června do září, vždy jednou v měsíci, v pondělí v podvečer. Spojili jsme se s kolegy z Kanceláře veřejného prostoru IPR Praha, které jsme poprosili, jestli by společně s námi vytipovali – ostatně podobně jako už v minulém roce – nějaká zajímavá zastřešující témata a projekty, kterým bychom se mohli v rámci komentovaných plaveb věnovat. Už 15. července plánujeme komentovanou plavbu pod pražskými mosty. Návštěvníci se dozví více třeba o Dvoreckém mostu, který brzy propojí Podolí a Smíchov. Mohou se těšit také na zajímavosti o konstrukčních řešeních a významu mostů pro městskou dopravu. Průvodkyní bude historička architektury Martina Koukalová a Rostislav Zapletal z kanceláře veřejného prostoru IPR Praha. V srpnu pak chystáme plavbu po Vltavě až k Trojské kotlině.
Co ještě chystáte v létě?
Marie: Během léta budou probíhat především komentované prohlídky. Každé úterý od 18:00 hodin plánujeme nějaký malý výlet po Praze. Navštívíme například zahrady Vyšehradu, které prochází revitalizací, nebo nejstarší pražskou zahrádkářskou kolonii v Libni. V srpnu plánujeme také speciální procházku, na které pomocí termokamer a teploměrů prozkoumáme různé části města a zjistíme, jak různé povrchy a materiály přispívají k vyšším teplotám a jak environmentální změny ovlivňují městské klima. Průvodci z Ekocentra Koniklec nám pomohou pochopit městský tepelný ostrov a ukážou možnosti jeho zmírnění, jako je výsadba zeleně, správné zasakování dešťové vody či zelené střechy. Zastřešující téma pro léto tedy je klima ve městě a příroda, čímž reagujeme na právě probíhající výstavu Planeta Praha.
Jiří: Plánujeme také vyjížďky na kolech, na kterých spolupracujeme – stejně jako loni – s projektem Rekola. Už jsme takhle vyrazili třeba do modřanských lagun. Lidé docela rádi poznávají Prahu na kole. Je pravda, že ne vždy jsou s námi pouze zdatní cyklisté, ale to vůbec nevadí. Vyrážíme po naplánované trase, která je naprosto bezpečná. Navíc jedeme na zmíněných Rekolech, takže když píchnete nebo se kolo jakkoliv rozbije, není to žádná katastrofa a dá se po cestě nahradit. Vždy se to dá nějak vymyslet. Po cestě si pak děláme zastávky, na kterých lidem vyprávíme o tom, co se v Praze chystá. Letos se vydáme na kole kolem Rokytky.
Součástí CAMP TOUR jsou i takzvané přístupné prohlídky. Jak probíhají?
Marie: Obecně se snažíme, aby všechny naše prohlídky byly co nejpřístupnější. Některé plavby lodí jsou tak tlumočeny do českého znakového jazyka nebo opatřené simultánním přepisem. Dále pořádáme ve spolupráci s organizací Okamžik komentované procházky pro nevidomé a slabozraké návštěvníky. Za tím stojí naše koordinátorka přístupnosti Hana Rabasová. Jednu z těchto haptických prohlídek jsme uspořádali v dubnu přímo v areálu IPR Praha. V červnu jsme pak vyrazili na Štvanickou lávku a Rohanský ostrov.
Jiří: Když jdeme někam do terénu se slabozrakými nebo nevidomými návštěvníky, vždy se nejprve sejdeme na nějakém klidném místě a představíme si, kudy půjdeme a co se bude dít. Pro tyto příležitosti máme také připravený speciální model, který si návštěvníci mohou osahat. Spolupracujeme na tom s kolegy z ČVUT, kteří nám pomáhají vytvořit haptické mapy a podklady, jež prohlídku obohatí. Poté vyrážíme pomalejší procházkou do terénu. Od specifických cílových skupin také postupně získáváme zpětnou vazbu, jak prohlídky co nejlépe provádět. Pokud byste měli o podobnou prohlídku zájem, kontaktujte koordinátorku přístupnosti Hanu Rabasovou na rabasova@ipr.praha.eu.
Jak dlouho pracujete na IPR Praha a jaké pozice jste za tu dobu vystřídali?
Jiří: Já jsem tu víceméně od založení CAMPu, tedy od konce roku 2017. Jsem moderátor akcí, správce sociálních sítí a community manager. Týdně moderuju dvě až tři akce, za rok to bude nějakých 100 akcí. Také mám na starosti prohlídky pro návštěvníky CAMPu. Když je Open House, tak je jich třeba i 16 za víkend. Ale to je nárazová a výjimečná situace. Většinou se provádí tak dvakrát za měsíc. Neukazuji vždy jen celý areál, jedná se třeba o zmíněné prohlídky pro nevidomé nebo neslyšící, prezentace konkrétních projektů IPR Praha nebo provádění studentů, kterých se nám do CAMPu vrací stále víc a víc.
Marie: Já jsem do CAMPu nastoupila na začátku roku 2020 jako kustodka. Po dvou směnách ale přišel lockdown a zůstala jsem doma. Od konce roku 2020 jsem pak začala chodit normálně na směny, v roce 2021 jsem začala dělat produkci akcí a stala jsem se koordinátorkou kustodů a kustodek. Starala jsem se o to, aby se u nás měli dobře, dostali všechny informace o výstavách i programu v sále, měli správně vypsané směny. Pak jsem odjela na půlroční stáž do galerie v Berlíně. Když jsem se vrátila, koordinátora kustodstva už logicky dělal někdo jiný. Nechala jsem si tedy produkci akcí a později jsme s Klárou Vetterovou a Štěpánem Bärtlem vymysleli, že začneme pravidelně připravovat program i mimo CAMP. A tak začal cyklus CAMP TOUR, který mám na starosti od začátku do konce.
Máte ještě nějaké své vlastní projekty?
Jiří: Já se snažím pomáhat rozvoji Dvora Králové nad Labem, odkud pocházím. Poslední čtyři roky jsem tam nějakým způsobem aktivní a podílel jsem se třeba na rozvoji Tyršova koupaliště. To je taková moje osobní řehole. Snažím se využívat zkušeností, schopností a znalostí, které jsem získal na IPR Praha, a být po ruce svému rodnému městu.
Marie: Můj největší projekt je momentálně dokončení školy, dodělávám arts management na VŠE. Už mi zbývá jen napsat diplomku. Dál se spolu s ostatními nadšenci věnuju projektu Mapamátky, který se zabývá popularizací pražské architektury. Jde o webové stránky, na kterých představujeme různé vycházkové trasy po zajímavé architektuře, čímž chceme lidem ukázat Prahu z jiného pohledu. Nově jsme začali také s architektonickým kvízem. Hledáme zkrátka způsoby, jak lidi vzdělávat v architektuře, ale hravě, zábavně a zajímavě. No, a nedávno jsme v mých rodných Strakonicích otevřeli knihařskou dílnu mého dědečka, který už ji nechtěl aktivně využívat, ale bál se, že přijde vniveč. Z jeho knihařských strojů a nástrojů jsme tak udělali malé muzeum. Ve Strakonicích organizujeme také festival Den architektury. Mám vlastně vážně štěstí, že mám zaměstnání, ve kterém se neustále vzdělávám v oblasti, která mě zajímá, místo toho, abych ty informace sama načítala někde po večerech nad rámec práce. To je obrovská výhra.