Pavel Fuchs

Parky, louky, pole? Metropolitní plán zabraňuje rozrůstání Prahy do volné krajiny

Hlavní město reaguje na klimatickou změnu důslednou péčí o pražskou přírodu. Zastavěná plocha se ale během minulého století rozrostla čtyřikrát. Metropolitní plán má proto jedinečnou možnost odstartovat udržitelný rozvoj Prahy. Město krátkých vzdáleností bude pohodlnější i ekologičtější. Kolik parků vznikne v nových čtvrtích? Kde nás před povodněmi ochrání suché nádrže (takzvané poldry) a co jsou to průlehy? Proč už na sídlištích nebude trávník ustupovat asfaltu? A jak plán chrání pole na okraji města?

Praha se rozrůstá do volné krajiny

Když cestujete Prahou v parném letním dni, možná vás hned napadne, že je třeba sázet stromy a pečovat o zeleň. Investice do přírody ve městě jsou důležité, Metropolitní plán má ale v první řadě velkou možnost určit, jak se město bude rozvíjet. Vhodně rozvržené čtvrti a dobře koncipované ulice i doprava dokážou ušetřit mnoho přírodních zdrojů. Není náhodou, že obyvatel rozlehlého Houstonu v Texasu spotřebuje osmkrát víc benzínu než člověk žijící ve Vídni.

Praha je mimořádně zelené město a jeho důležitou součástí jsou i pole nebo lesy.
Zdroj: KMP IPR Praha

Máte pocit, že si lidé v metropoli každým rokem šlapají víc po hlavě? Ulice jsou sice rušnější, za službami přejíždíme z jednoho konce Prahy na druhý, hustota obyvatel se ale přitom snižuje. Když v roce 1922 bydlelo v Praze 754 tisíc lidí, na jednom hektaru tehdejšího města jich svůj domov našlo 137. Zastavěná plocha ovšem v Praze roste daleko rychleji než počet bydlících. Během délky jednoho lidského života se tak hustota zmenšila až na dnešních 57 obyvatel na hektar. V krajině navíc na mnoha místech vznikla nelogická směs komerčních hal, parkovišť a rodinných domků. Například obsluha těchto částí Prahy veřejnou dopravou je velmi drahá.

Za 93 let se počet obyvatel zvětšil o 60 %, zastavěná plocha ale přitom nabyla čtyřikrát.
Zdroj: KMP IPR Praha

Do středu pozornosti se proto dostaly vyprázdněné části Prahy po bývalých továrnách či nádražích. Místa jako Bohdalec, Bubny nebo Nová Harfa leží blízko tramvajových tratí a budou v nich moci bydlet desítky tisíc lidí. Metropolitní plán také posiluje pražská lokální centra s dobrou dostupností kolejové dopravy. Pokud totiž nebudete muset jezdit k lékaři autem přes celé město, přírodě to značně uleví.

České zákony bohužel při plánování území nepodporují větší spolupráci mezi jednotlivými oblastmi. V poslední době se překotné stavění přelilo i do Středočeského kraje, což ale Metropolitní plán řešit nemůže, i když obyvatelé satelitních městeček do hlavního města každý den dojíždí. Magistrát se se svým sousedem snaží spolupracovat, ale je to vždy závislé na dohodě obou aktuálních politických reprezentací.

Metropolitní plán rozlišuje řadu přírodních ploch ve městě. Některé se nacházejí mezi domy, jiné v otevřené krajině.
Zdroj: KMP IPR Praha

Trávník nebude ustupovat asfaltu

I když se v posledních desetiletích zastavěné území Prahy razantně zvýšilo, většinu pozemků stále zabírají pole, lesy, parky nebo louky. Jak na tuto výzvu reaguje Metropolitní plán? V první řadě chrání stávající městské parky, kterých je v Praze na 2 096 hektarů (poskládali byste z nich tedy celou Prahu 8) a rozděluje je na metropolitní, čtvrťové, lokalitní a místní. Částečně se na přírodních plochách v Praze podílí i zahrádkářské kolonie (240 ploch na 547 hektarech).

Ve stávajících zastavitelných lokalitách najdeme 2 096 hektarů parků, v rozvojových a transformačních plochách přibude 583 hektarů.
Zdroj: KMP IPR Praha

Zeleně ale mezi domy najdete mnohem víc, přičemž samostatnou kapitolu tvoří pozemky na sídlištích. Ty plán nově chrání jako takzvané parky ve volné zástavbě, ve kterých se smí stavět jen velmi omezeně. Sídliště jsou tak chráněna proti zahušťování novými projekty, v parcích ve volné zástavbě navíc musí stále zůstat alespoň stávající procento nezpevněné plochy. Trávníky či mlatové cesty jsou totiž mnohem efektivnější pro vsakování spadlé dešťové vody a postupné vypařování následně ochlazuje okolní prostředí. Plán také spolu s Pražskými stavebními předpisy vyžaduje, aby při rekonstrukcích hlavních městských tříd vždy vznikala stromořadí.

Na sídlištích je volná plocha mezi domy nově nazývána „park ve volné zástavbě“. Platí v ní přísné podmínky, nesmí například ubývat nezpevněná plocha.
Zdroj: KMP IPR Praha

A co parky v nových čtvrtích?

V transformačních a rozvojových plochách Metropolitní plán vymezuje 583 hektarů nových parků, což je přibližně rozloha celé Prahy 1. Jak jsou ale v plánu vyznačeny? Většinu ve výkrese najdete už jako přesně vyšrafovanou plochu, vymezený je tak například park na Rohanském ostrově nebo v Bubnech-Zátorech. Plán ale myslí i na dnes skoro nepřístupný Motolský háj, vytvořený z různých skládek a navážek, které sem nákladní auta vozila třeba ze stavby metra.

Pokud se však podoba nové čtvrti bude ještě hledat například pomocí architektonické soutěže, není přesné určení vhodné. Plán proto v těchto místech nechává tvůrcům volnou ruku a vymezuje nutnou plochu pro parky procentem. A někde tvůrci označili jen středový bod opsaný kružnicí, ve které se park musí nacházet. Takovou značku najdete třeba v lokalitě Nová Ruzyně, v Uhříněvsi pak dokonce dvakrát. Plán ale specifikuje také parková sportoviště (220 ploch) a i další zahrádkové osady.

Pro stavební bloky je určen koeficient říkající, kolik plochy může zabírat výstavba. Číslo vychází z příkladů fungujících pražských čtvrtí. V zahradním městě stavební úřad dovolí investorovi zastavět jen 35 % pozemku, v blokové struktuře i přes 80 %. Zároveň ale záleží na velikosti bloku, čím větší je – tedy ho musíte po veřejných prostranstvích obejít delší cestou – tím se jeho podíl zastavění snižuje.

Pokud je to nutné, určuje Metropolitní plán nové parky bodem (v Nové Ruzyni nebo Uhříněvsi). V dalších transformačních plochách tvůrci zvolili vymezení procentem z celkové rozlohy území.
Zdroj: KMP IPR Praha

Ve městě jsou i pole

Metropolitní plán kolem vnitřního města posiluje zelený přírodní pás (takzvané krajinné rozhraní). Za ním se pak nachází původní vesnice jako Koloděje, Vinoř nebo Lochkov. Okrajové části už by neměly vrůstat do sebe, a plán proto chrání nezastavěné území mezi nimi.

Plochy v otevřené krajině mají přiřazený takzvaný stupeň ekologické stability. Intenzivně využívané pole najdete pod stupněm 1, louka má číslo 2 a les dokonce 4. Základní myšlenkou je stabilitu zvyšovat a pro změnu vedoucí k lepšímu stupni ekologické stability nebude třeba změna plánu.

Kolem zastavitelného území Prahy plán posiluje zelený přírodní pás. Části na okraji by si pak už měly zachovat původní strukturu samostatných vesnic obklopených poli či loukami. Přímo v centrální části města pak najdeme rozsáhlá nezastavitelná území, jako je třeba Kunratický les.
Zdroj: KMP IPR Praha

Otevřenou krajinu vyhledáváme pro procházky a sportování. Stejně jako jsou v zastavěném území červeně označené plochy pro nové čtvrti, najdete na hlavním výkrese žluté transformační plochy pro rekreaci. Jde třeba o kopec v Kyjích, na kterém stojí oblíbená rozhledna Doubravka od Martina Rajniše, nebo o Trojmezí mezi Záběhlicemi a Jižním Městem. Povolené změny v těchto místech by ale neměly být příliš razantní. Plán si proto všímá třeba toho, že pro oblast Trojmezí je typické i zemědělství, a nechce ho ze zdejších polí vyhánět.

Takto vypadá Praha, když z ní vyjmete veškeré zastavitelné plochy. Rozsáhlé prostory otevřené krajiny se vyplatí chránit.
Zdroj: KMP IPR Praha

Vodu zastaví nové rybníky i poldry

V budoucnu nás asi potrápí období sucha střídaná nárazovými dešti. Plán proto navrhuje místa pro zadržování vody v krajině. Nově vymezených ploch je celkem 26, nejde ale o velké přehrady, spíš o příjemné rybníky chránící domy v blízkých ulicích. Vodní plochy vzniknou mezi Holyní a Pražskou čtvrtí či v lokalitě Na Pískách u Zličína. Svoje dvojče by měl získat i Hořejší rybník v přírodním parku Smetánka u Hloubětína.

Pro zvládnutí přívalových srážek plán také navrhuje 11 usazovacích a retenčních nádrží. Důležité jsou i suché nádrže, takzvané poldry. V nich se voda zadrží, částečně vsákne nebo odpaří a zbytek odteče až se zpožděním. Vzniknou hlavně na Šáreckém potoce nebo na drobnějších tocích jihovýchodu Prahy (Říčanský a Pitkovický potok). Plán ale myslí i na zastavení vody pomocí průlehů, což jsou široké mělké příkopy. Jeden takový plán umisťuje mezi Lipence a Dolní Černošice.

Chtěli byste se k novému Metropolitnímu plánu vyjádřit? Do 30. 6. můžete podávat připomínky na webové platformě, kde je zároveň celý návrh dostupný k prohlížení. Určitě také navštivte výstavu v Centru architektury a městského plánování, kde vám odborníci vysvětlí vaše konkrétní dotazy.

V Plánu najdete i to, kde ve vašem okolí vznikne nová vodní plocha. Nádrže nás ochrání před lokálními záplavami a zároveň se jistě stanou cílem příjemných procházek.
Zdroj: KMP IPR Praha

Článek vznikl za podpory architekta Kanceláře metropolitního plánu Martina Bukovského.

související