Nora Třísková
Marie Zákostelecká

Jezírko s vodopádem nahradil ruch magistrály. Proč se z Hlavního nádraží stala zapomenutá secesní památka?

Nové přechody nad Národním muzeem i širší chodník podél magistrály: cesta na Hlavní nádraží je hned o něco schůdnější. Železniční brána Prahy tvoří jeden z největších dopravních uzlů už více než 150 let. Za tu dobu prošla několika dramatickými proměnami. Kdysi tudy vedla živá městská třída, bylo tu umělé jezírko s vodopádem a děti sem v zimě chodily sáňkovat. Poté ikonickou památku od města odřízl souvislý proud aut.

Novorenesanční nádražní budova na fotografii z roku 1895 sloužila cestujícím v druhé polovině 19. století. Kvůli rozvoji železnice ji později nahradila impozantní secesní hala (na snímku v roce 1914).
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy – foto 1, foto 2

Novorenesanční nádražní budova na fotografii z roku 1895 sloužila cestujícím v druhé polovině 19. století. Kvůli rozvoji železnice ji později nahradila impozantní secesní hala (na snímku v roce 1914).
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy – foto 1, foto 2

A přesně toto odříznutí se má postupně zmírňovat. Začalo se vybudováním širšího chodníku z Vinohrad na první nástupiště nebo nedávným přidáním přechodů na křižovatce ulic Legerova a Vinohradská. Přestože velkolepá Fantova budova, která je pozapomenutým symbolem hlavního nádraží, už částečně pozbyla svého původního účelu a nestojí na rušné městské třídě Wilsonovy ulice, stává se pomocí drobných zásahů postupně znovu plnohodnotnou součástí města. Nádražím nejčastěji jenom ve spěchu procházíme, ale přitom stojí za to, abychom tu zvolnili krok. Unikátně spojuje sloh staré doby s pokrokovými tendencemi 70. let, vyniká svou přehlednou koncepcí a má pozoruhodnou historii. A brzy by ke zpomalení a oddechu měly vybízet i okolní Vrchlického sady. Nevzhledný „Sherwood“ se bude revitalizovat a protne ho nová tramvajová trať.

Decentní novorenesanci vystřídala pompézní secese

Rozvoj železniční dopravy u nás vypukl ve 30. letech předminulého století. V letech 60. už Prahou vedlo několik železničních tratí, které se měly propojit na volné pláni pod Žižkovem. Stavba nádraží císaře Františka Josefa pak započala v roce 1869 podle novorenesančního návrhu architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna, mimo jiné autora například kostela sv. Cyrila a Metoděje na Karlínském náměstí nebo paláce Lažanských, sídla kavárny Slavia. 

Elegantní a snad trochu geometricky přísný „zámeček“ se dvěma věžemi ale pražským cestujícím sloužil pouze třicet let. Už v roce 1901 se kvůli nečekanému rozmachu železniční dopravy přistoupilo k přestavbě nádraží i přilehlých nástupišť a zvýšení jejich kapacity. Vítězný secesní návrh Josefa Fanty porazil vize dalších významných architektů počátku minulého století, například Jana Kotěry nebo Jiřího Stibrala. Velkolepá odbavovací hala se inspirovala pařížským nádražím Gare du Nord a ozdobily ji sochy Stanislava Suchardy a Ladislava Šalouna. Kromě hlavní haly budova obsahovala i kanceláře nebo luxusní salonky pro vážené hosty, kteří do Prahy přijížděli i ze zahraničí. Součástí přestavby byla dvojlodní ocelová konstrukce, která zastřešila kolejiště.

Budova nádraží císaře Františka Josefa nahradila v roce na přelomu předminulého a minulého století nová secesní stavba, ke které byla připojena také ocelová konstrukce zastřešující kolejiště. Fotografie z let 1904–1907 ukazují demolici původní budovy a stavbu nového Wilsonova nádraží.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy | foto 1, foto 2, foto 3

Budova nádraží císaře Františka Josefa nahradila v roce na přelomu předminulého a minulého století nová secesní stavba, ke které byla připojena také ocelová konstrukce zastřešující kolejiště. Fotografie z let 1904–1907 ukazují demolici původní budovy a stavbu nového Wilsonova nádraží.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy | foto 1, foto 2, foto 3

Budova nádraží císaře Františka Josefa nahradila v roce na přelomu předminulého a minulého století nová secesní stavba, ke které byla připojena také ocelová konstrukce zastřešující kolejiště. Fotografie z let 1904–1907 ukazují demolici původní budovy a stavbu nového Wilsonova nádraží.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy | foto 1, foto 2, foto 3

Chlouba nebo ostuda

Další dramatická změna pro Hlavní nádraží přišla na přelomu 60. a 70. let. Dopravní uzel se dočkal výrazného rozšíření, ale také částečného odříznutí od městského dění. Spolu se stavbou stanice metra v roce 1967 se začal budovat i nový vestibul, po jehož střeše byla vedena magistrála. Stupňovitý terén Vrchlického sadů včetně jezírka musel ustoupit silniční dopravě i vstupní hale, která se se svou žulovou podlahou, červenými sloupy a odhalenou stropní konstrukcí zařadila k významným dílům českého brutalismu. Jejími autory byli Jan Bočan a manželé Jan a Alena Šrámkovi – poslední zmíněná architektka navrhla například také novou budovu fakulty architektury ČVUT. „Zasnoubení“ brutalismu a secese provedli autoři nenápadně a ohleduplně. „Nová hala Hlavního nádraží v Praze na sebe v dálkových pohledech zbytečně nepoutá pozornost. Tvoří jakousi podestu pro historickou Fantovu budovu,“ uvádí online katalog poválečné architektury A489. Zmiňuje i další přednosti haly – její přehledné uspořádání a důraz na snadnou údržbu díky zaobleným rohům.

Do podoby Hlavního nádraží se tak otiskla architektura sedmdesátých let spolu s moderním vybavením, původní secesní halu ale vyčlenila z městského dění magistrála. Davy cestujících se přesunuly do nových prostor a historická hala i její salonky začaly chátrat. To se změnilo až v roce 2006, kdy započala deset let trvající rekonstrukce celého souboru staveb. Postupně byla opravena jak secesní, tak i brutalistní část nádraží a nezapomnělo se ani na Fantovu kavárnu, ukrytou pod kopulí památkově chráněné budovy. Původní nádražní hala je tak dnes znovu důstojnou, i když nepoužívanou branou do metropole. Prostupné zásahy do veřejného prostoru v jejím okolí by z ní i celého nádraží mohly do budoucna udělat místo, přes které bude příjemné cestovat.

Průhled Wilsonovou ulicí v prvním desetiletí 20. století. Na pravé straně před Fantovou budovou se nachází Státní opera.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →