Nora Třísková
Marie Zákostelecká
Industriální elegance. Nákladové nádraží Žižkov kdysi fungovalo jako dokonale seřízený stroj na překlad zboží

Ocelové výtahové věže, dlouhá pásová okna i dvorana o rozloze poloviny Václavského náměstí. Nákladové nádraží Žižkov je dodnes působivou industriální památkou, přestože se na jeho kolejích už skoro dvacet let prohánějí jen zajíci a rušný provoz se dávno přesunul na překladiště v Uhříněvsi. Jak se celý areál i jeho okolí zanedlouho promění můžete až do konce roku zjistit na výstavě v CAMPu, dnes se ale místo do budoucnosti vydáme do minulosti tohoto nejrozsáhlejšího funkcionalistického souboru v Praze.

Projekt nákladového nádraží Žižkov vznikl v roce 1930, v dalších čtyřech letech pak probíhala výstavba celého areálu.

Zdroj: Státní oblastní archiv | 1932

Velkokapacitní nákladové nádraží vyrostlo na přelomu 20. a 30. let minulého století na tehdy periferním území na okraji Žižkova, kde se počítalo s dalším rozvojem celé oblasti. Architekti Karel Cavais a Vladimír Weiss navrhli ve spolupráci s železničním inženýrem Miroslavem Chlumeckým jak komplex budov, tak i technické řešení překladu zboží. Zmíněná architektonická dvojice pracovala v tomto tandemu už předtím, když navrhovala rodinné i nájemní domy na Žižkově nebo v Dejvicích.

Překladiště i skladiště

Trojkřídlá budova sloužila především k rychlému překladu zboží (nejčastěji potravin) z železnice a k jeho následné distribuci po městě – z vnější strany proto lemovaly nádraží automobilové rampy, z vnitřní rampy vagonové. Dvoupatrová stavba měla zároveň ještě další dvě patra podzemních prostor, ve kterých bylo možné dovezený náklad skladovat.

Podél vnější strany nádražní budovy byly vybudovány rampy, které sloužily k rychlému a pohodlnému nakládání zboží.

Zdroj: Archiv Arnošta Katze | 1937

Suterén budovy byl využíván například jako chladírna ovoce, zeleniny a masa nebo jako skladiště obilí.

Zdroj: Publikace Šťastnou cestu | 1936

Do posledního detailu

Vnější fasádu nákladového nádraží utvářely kvalitní materiály – od keramické dlažby po pásový obklad z kabřince na západním průčelí. Architekti zároveň dbali na proporce stavby a provázání jednotlivých prvků včetně elegantního napojení ocelových věží a mostů nad kolejištěm na přilehlá křídla. Celkově tak budova působila jednotně, jednoduše a zároveň moderně.

Čelní fasáda budovy, ve které se nacházely především kancelářské prostory, byla obložena kameninovou cihlou – kabřincem.

Zdroj: Archiv Arnošta Katze | 1937

Ocelové rampy a věže spojovaly levé a pravé křídlo budovy a sloužily k transportu zboží z nákladních vlaků.

Zdroj: Archiv Arnošta Katze | 1937

Druhý život

Pro své architektonické i technické kvality bylo nákladové nádraží Žižkov v roce 2013 prohlášeno za kulturní památku. Do budoucna by se z něj mělo stát kulturní centrum nové čtvrti, která okolo něj pozvolna začíná růst. Při rekonstrukci nádražní budovy, na níž by se mělo podílet společně hlavní město a soukromý developer, musí být zachovány charakteristické rysy stavby, například pásová okna nebo zmiňované rampy a ocelové věže. Rozsáhlé prostory ještě budou hledat své využití, s přední částí už se ale teď počítá jako s novým sídlem Národního filmového archivu.

Jižní křídlo nákladového nádraží mělo oproti severnímu o dva moduly více (osm namísto šesti). Kratší křídlo sloužilo pro dopravu zboží z Prahy, z delšího se naopak dovezené potraviny a materiál distribuovaly po hlavním městě.

Zdroj: Archiv IPR Praha | 30. léta

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.

Poslechněte si audio příspěvky od Iwana Baana v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.