czen
Industriální areál v Holešovicích otevírá své brány. Jak vypadala Ústřední jatka Královského města Pražského v době svého vzniku?

V minulosti jatka a tržnice, v současnosti divadlo, galerie, obchody, prázdné haly i parkoviště; v budoucnu pak plnohodnotná součást Holešovic s revitalizovaným veřejným prostorem. Vítězem architektonicko-urbanistické soutěže na novou podobu Pražské tržnice se stalo pražské studio Perspektiv a svým návrhem chce do tohoto území přinést více zeleně i lepší prostupnost. Jak to ale vypadalo na Královských jatkách na konci 19. století, kdy areál vznikal? A jaké dochované detaily odkazují na původní funkci?

Ještě před zprovozněním areálu v roce 1895 probíhaly ve městě soukromé porážky, a každý se tak staral o své zvířectvo i zpracování masa sám. Na konci 19. století však došlo k jejich zrušení a nastal tak i čas pro výstavbu centrálních jatek, tehdy nazývaných Ústřední jatka Královského města pražského. Vzniklý areál byl na svou dobu velmi moderní a sestával ze 2 hlavních částí, tedy tržnice a jatek.

Hala číslo 25 dnes slouží jako Sasazu aréna, dříve se v ní však nacházela tržnice. V pozadí na první z fotografií pořízených roku 1895 vyčnívá vodárenská věž a komín.

Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

V západní polovině se zvířata prodávala, ve východní části porážela. Zmíněné dvě pomyslné roviny rozděluje honosná novorenesanční budova burzy a osa areálu se vstupem. Ten zdobí dvě sochy, jedna odkazující na trh a druhá na porážku, přičemž obě jsou dílem Čeňka Vosmíka a Bohuslava Schnircha. Dříve se komplex obehnaný zdí na pražském nábřeží Holešovic hemžil dobytkem, dnes po této historické etapě zbyly jen jemné detaily ve formě železných madel na přivázání zvířat na zdech jednotlivých budov či kravská busta nad vstupem do haly č. 25.

Když byla zvířata na jatka přivezena, musela projít veterinární a celní kontrolou. Nemocná zvířata se rovnou odvážela, zdravým byla přidělena kartička a buď se poslala na trh, či na porážku – například na jatka vepřového dobytka na fotografii z roku 1895.

Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Dobytek za řekou

Fungování jatek a tržnice bylo na konci 19. a začátku 20. století značně vázáno na železniční dopravu. Na místě Hlávkova mostu dříve stávala provizorní dřevěná lávka, po které byl hnán dobytek z dnes již zaniklého nádraží Těšnov. Jelikož v dobách výstavby jatek byly Holešovice zatím jen kusem půdy obehnaném meandrem řeky, sloužil prostor jako pastva. Z této doby se dochoval například místní název ulice U Průhonu, odkazující na cestu, kterou se stáda na pastvu hnala. Stejně tak je pozůstatkem jateční historie ulice Argentinská. V době největší slávy se totiž u nás prodával dobytek z celého světa – a právě i z Argentiny.

Při pohledu přes cíp ostrova Štvanice bylo možné v roce 1908 pozorovat jen jatka s tržnicí a jiné holešovické továrny. Většina domů v okolí industriálního areálu vznikla až ve 20. a 30. letech minulého století.

Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Komplex je stavěn v industriálním stylu a architektura je cenná právě svým jednotným výrazem. Typické bílé budovy s červenými cihlovými detaily jsou však mnohdy zakryty nánosem jiných barev jako pozůstatek pozdějších úprav. Také jsou doplněny několika honosnějšími budovami, a to novorenesanční burzou a vodárnou. První zmíněná stavba sloužila jako místo, kde se dobytek přeprodával obchodníkům z jiných měst. Jelikož se vracíme do doby před vznik Velké Prahy, tedy před vznik metropole víceméně tak, jak ji známe dnes, můžeme na stěnách burzovní haly najít nejen erby Pardubic či Písku, ale také města Vinohrady nebo Žižkova. Pod nimi postávali tamní obchodníci a kupovali zvířectvo pro svá města. A právě v této významné budově se také dnes nachází výstava přihlášených návrhů proběhlé soutěže.

Celý areál má půdorys na obdélníku 450 × 250 metrů s jednou malou nedokonalostí. Na jihovýchodní straně areálu byla před začátkem druhé světové války „ukousnuta“ jedna jeho část, a to kvůli regulaci vltavského břehu.

Zdroj: IPR Praha
Zdroj: IPR Praha
Zdroj: IPR Praha

A co bude dál?

Vítězný návrh architektonické soutěže pracuje s přístupností celého prostoru, a proto redukuje zdi a ploty jen na nutné minimum. Do areálu tak bude možné vstoupit z jakékoliv strany a procházet se pod stromy na příjemných veřejných prostranstvích. Na hlavní vstup naváže v současnosti již vznikající Štvanická lávka. Ta propojí nejen tržnici, ale celé Holešovice s Karlínem, ležícím na protějším břehu řeky. Tržnice se tím stane přímým nárazníkem všech, kteří budou řeku překonávat, a měla by tak poskytnout plnohodnotné místo k trávení volného času.

Architektonickou soutěž na novou podobu areálu vyhrálo studio Perspektiv.[Více o jejich práci a vizích si můžete přečíst v rubrice Praha zítra?](https://praha.camp/magazin/detail/vice-zelene-v-prazske-trznici-nebo-lepsi-propojeni-s-okolim-v-mezinarodni-soutezi-na-promenu-verejnych-prostranstvi-zvitezilo-prazske-studio-perspektiv)

Zdroj: Studio Perspektiv

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.