Ještě před zprovozněním areálu v roce 1895 probíhaly ve městě soukromé porážky, a každý se tak staral o své zvířectvo i zpracování masa sám. Na konci 19. století však došlo k jejich zrušení a nastal tak i čas pro výstavbu centrálních jatek, tehdy nazývaných Ústřední jatka Královského města pražského. Vzniklý areál byl na svou dobu velmi moderní a sestával ze 2 hlavních částí, tedy tržnice a jatek.

V západní polovině se zvířata prodávala, ve východní části porážela. Zmíněné dvě pomyslné roviny rozděluje honosná novorenesanční budova burzy a osa areálu se vstupem. Ten zdobí dvě sochy, jedna odkazující na trh a druhá na porážku, přičemž obě jsou dílem Čeňka Vosmíka a Bohuslava Schnircha. Dříve se komplex obehnaný zdí na pražském nábřeží Holešovic hemžil dobytkem, dnes po této historické etapě zbyly jen jemné detaily ve formě železných madel na přivázání zvířat na zdech jednotlivých budov či kravská busta nad vstupem do haly č. 25.

Dobytek za řekou

Fungování jatek a tržnice bylo na konci 19. a začátku 20. století značně vázáno na železniční dopravu. Na místě Hlávkova mostu dříve stávala provizorní dřevěná lávka, po které byl hnán dobytek z dnes již zaniklého nádraží Těšnov. Jelikož v dobách výstavby jatek byly Holešovice zatím jen kusem půdy obehnaném meandrem řeky, sloužil prostor jako pastva. Z této doby se dochoval například místní název ulice U Průhonu, odkazující na cestu, kterou se stáda na pastvu hnala. Stejně tak je pozůstatkem jateční historie ulice Argentinská. V době největší slávy se totiž u nás prodával dobytek z celého světa – a právě i z Argentiny.

Komplex je stavěn v industriálním stylu a architektura je cenná právě svým jednotným výrazem. Typické bílé budovy s červenými cihlovými detaily jsou však mnohdy zakryty nánosem jiných barev jako pozůstatek pozdějších úprav. Také jsou doplněny několika honosnějšími budovami, a to novorenesanční burzou a vodárnou. První zmíněná stavba sloužila jako místo, kde se dobytek přeprodával obchodníkům z jiných měst. Jelikož se vracíme do doby před vznik Velké Prahy, tedy před vznik metropole víceméně tak, jak ji známe dnes, můžeme na stěnách burzovní haly najít nejen erby Pardubic či Písku, ale také města Vinohrady nebo Žižkova. Pod nimi postávali tamní obchodníci a kupovali zvířectvo pro svá města. A právě v této významné budově se také dnes nachází výstava přihlášených návrhů proběhlé soutěže.

A co bude dál?

Vítězný návrh architektonické soutěže pracuje s přístupností celého prostoru, a proto redukuje zdi a ploty jen na nutné minimum. Do areálu tak bude možné vstoupit z jakékoliv strany a procházet se pod stromy na příjemných veřejných prostranstvích. Na hlavní vstup naváže v současnosti již vznikající Štvanická lávka. Ta propojí nejen tržnici, ale celé Holešovice s Karlínem, ležícím na protějším břehu řeky. Tržnice se tím stane přímým nárazníkem všech, kteří budou řeku překonávat, a měla by tak poskytnout plnohodnotné místo k trávení volného času.