Co ovlivňuje charakter ulice?

Všimli jste si, že ulice na Starém Městě je úplně jiná než ta u konečné metra na Černém Mostě? Liší se svou šířkou, povrchy, provozem i domy, které ji vymezují. Jak se ve struktuře města vyznat? Pro každou lokalitu se sleduje množství různých parametrů, jako je například průměrná výška domů nebo rozdíly v jejich využití. Odborníci z IPRu také používají rozdělení města na deset typů struktury zástavby, aby dokázali popsat charakter lokality. Strukturální pohled na město umožňuje porozumět prostorovému uspořádání veřejných prostranství a domů. Můžeme pak snáze určit například to, jak by měly vypadat nové stavby v lokalitě.

Zkuste si právě teď představit typickou pražskou ulici. Možná se vám vybaví uličky kolem Staroměstského či Malostranského náměstí. Zástavba se tu utvářela velmi živelně, a proto mluvíme o rostlé struktuře. Třeba si představíte pravidelnější obytné bloky činžovních domů ve čtvrtích jako Vinohrady nebo Letná. Plocha těchto lokalit však v zastavěné části města zabírá méně než 10% rozlohy. Prim hraje struktura zahradního města se 44,83 km2, na téměř 17% plochy jsou tak převážně rodinné domy a vily v zahradách. Hodně rozsáhlá je i vesnická zástavba, produkční areály nebo lokality modernistického města, reprezentované hlavně poválečnými sídlišti. Ty v Praze najdete na ploše o velikosti přes 35 km2.

Kolik je náměstí a plácků v Praze?

Náměstí, návsi i drobné plácky slouží jako uzly sítě, přes kterou proudí život města. IPR v Praze napočítal celkem 402 takových prostranství. Za kulturně nejvýznamnější bývají považována náměstí. V metropoli byste jich našli 149 a odborníci sem zařadili i několik míst, která nemají toto označení úředně v názvu. Je to například křižovatka u Španělské synagogy nebo prostor před hotelem International v Dejvicích.

Při procházkách po hlavním městě se můžete zastavit i na 85 návsích nebo objevit na 141 plácků. Celkem zabírají všechna plošná prostranství 241,08 hektaru, což je zhruba 0,49% celkové rozlohy území. Nejvíce prostoru zabírají v nejstarších částech města (přes 8%), které jsou jinak hodně hustě zastavěné.

Pokud byste chtěli projít nebo projet všechny ulice Prahy, připravte se na cestu dlouhou 3 316 km. Do tohoto čísla jsou započítány i rušné silnice v otevřené krajině. Ve vystavěném prostředí se nachází 2 873 km ulic. Nejčastěji jsou ve městě zastoupené ty se šířkou mezi 8 a 12 metry. Domy okolo jsou v tomto případě vysoké jen 6 až 9 metrů. Ve skoro 11% ulic roste jednostranné stromořadí (355,75 km). Stromy na obou stranách vozovky jsou v Praze jen v necelých 4% ulic (132,44 km).

Jak se zvětšuje město?

Na území dnešní metropole se v minulosti nacházelo přibližně 200 osad a vsí. Teprve na konci 18. století byla administrativně sloučena čtyři pražská města, dohromady tvořící plochu 800 hektarů, dnes nejvíce navštěvovanou turisty. Až v roce 1883 se přidal dosud samostatný Vyšehrad. Prudký rozvoj nastal se zákonem o Velké Praze, po vzniku Československa se zvětšila rozloha města na 17 145 hektarů při čtyřnásobném nárůstu populace. Od té doby bylo k hlavnímu městu připojeno dalších 52 obcí a velikost současného území vzrostla na 49 600 hektarů. Plocha původních čtyř pražských měst se do dnešní rozlohy vejde šedesátkrát. Součástí města se tak stala řada lokalit s venkovským charakterem.

Město se ale rozrůstá i do výšky. Terén v metropoli dosahuje rozpětí 224 metrů, nejnižší bod (177 m n. m.) se nachází ve Vltavě v místě, kde v Suchdole opouští Prahu. Nejvyšším (399 m n. m.) je bezejmenné návrší jihozápadně od Zličína. Centrum je položené spíše níže, většina obyvatel tak při své každodenní dojížďce překonává výškový rozdíl alespoň 50, ale výjimkou není ani 160 metrů.

Město plné čar

Pokud chcete podrobněji rozumět rozvoji města, neobejdete se bez různých pojmů, které urbanisté často používají. Víte, co znamenají termíny jako stavební anebo uliční čára? Stavební čáru většinou získáte tak, že propojíte sokly fasád domů. Uliční čára zase ohraničuje ulici nebo náměstí.

Tyto čáry se často překrývají (například na hlavních třídách v centru metropole), vtip je ale v tom, že tomu tak nemusí být vždy. V případě předzahrádek činžovních domů je stavební čára několik metrů za tou uliční a i vy se rázem v ulici cítíte úplně jinak.

O tom, zda se vám bude ve městě dobře žít, rozhodují i veřejně přístupná prostranství. Ta tvoří přes 40% rozlohy metropole. Kvantita ale nemusí vždy přinášet kvalitu, což asi každý zažil na některém z pražských sídlišť, kde je zastoupení veřejných ploch výrazné. S tím bohužel souvisí i finanční nákladnost údržby. 

Skoro třetina veřejně přístupných ploch je v soukromém vlastnictví. V některých vznikl zajímavý veřejný prostor, například hlava Franze Kafky za obchodním domem Quadrio stojí na soukromém pozemku. Nevýhodou takových prostranství je třeba běžné monitorování osob pomocí kamer s cílem zvýšit bezpečnost, ovšem za cenu ztráty svobodného pohybu. Veřejná správa ale není zároveň schopna financovat vytváření veřejných prostranství tak, jak si to může dovolit soukromý investor. Spolupráce s privátním sektorem tak může být výhodná jak pro prezentaci podnikatele, tak pro veřejnost. Zvlášť pokud mohou obyvatelé plochy využít i po otevírací době přilehlých budov.

Chtěli byste se toho o prostředí metropole dozvědět víc? Článek vychází z nových Územně analytických podkladů hlavního města Prahy (ÚAP). Ty slouží jako podklad při plánování rozvoje území, včetně přípravy takových dokumentů, jako je územní nebo strategický plán. V nové aplikaci představující ÚAP si můžete pohodlně prohlédnout texty i grafy dokumentující život Prahy ve všech důležitých oblastech.