Pavel Fuchs
Veřejný prostor: Kde budou nová náměstí?

Metropolitní plán určuje pravidla pro vznik náměstí a komunikací v nových čtvrtích. Zároveň člení prostranství Prahy na městské třídy i lokální ulice. Jak to ovlivní výsadbu stromořadí? Dokument myslí také na pěší propojení nebo prvky pro cyklisty, což byste dnes v územním plánu hledali marně. A svou značku mají nové vstupy do metra, cesta ze Staroměstské, Hradčanské nebo Želivského bude pohodlnější. Na kultivaci čeká ale i plocha před Kongresovým centrem nebo Letenské náměstí.

Šipky hlídají nové ulice

Investoři, občané i spolky se s územními plány často setkávají při přípravě a povolování nových staveb. Tyto dokumenty ale výrazně ovlivňují i společný život mezi domy. Na hlavním výkrese připravovaného Metropolitního plánu je dnešní síť pražských ulic a náměstí vyznačena šedou barvou. Plán tak prostranství chrání před zastavěním. Zelené tečky na Karlově náměstí nebo před kostelem svaté Ludmily na náměstí Míru navíc ukazují, že je plocha plná vegetace, slouží zároveň jako park a je třeba zachovat nezpevněné (a propustné) povrchy.

Zelené plochy Karlova náměstí naznačují důležitost vegetace. Náměstí je proto zároveň i parkem.

Zdroj: KMP IPR Praha

Na rozdíl od minulosti není cílem tvůrců navrhnout najednou celou Prahu do detailu. V nově plánovaných čtvrtích tak už přesné vymezení ulic a náměstí většinou nenajdete. Autoři totiž ze zkušeností se stávajícím územním plánem počítají s tím, že architekt, který se bude zabývat podrobně konkrétní lokalitou, přichází s aktuálním a funkčním řešením. Metropolitní plán bude používán desetiletí a tak hlavně určuje pravidla a minimální procenta veřejných prostranství v lokalitě.

Pokud je potřeba, šipky ve výkresu hlídají, aby nové ulice začínaly v logických místech a navazovaly na okolí. Už teď tedy víme, že například na Holešovickou ulici U Průhonu musí přímo navazovat další ulice ve vznikajících Bubnech-Zátorech.

Přesné určení uliční sítě v nových čtvrtích Plán přenechává podrobnější dokumentaci. Pokud je třeba, určuje pevnou trasu konkrétní ulice (plná čára), propojení dvou bodů (přerušovaná čára) nebo uliční napojení (šipka).

Zdroj: KMP IPR Praha

Plán myslí na prostupnost pro pěší

Novinkou je také návrh 562 pěších propojení, což může být v některých případech i relativně úzká stezka nebo pěšina. V jiných městech se výkresy do takové podrobnosti podařilo dostat málokdy, pro udržitelný rozvoj je ale prostupnost klíčová. Nové projekty by vám tak už neměly kazit život zablokováním pohodlné cesty k zastávce MHD. Plán navíc podporuje vznik dalších propojení, kdekoliv to bude příhodné.

V Metropolitním plánu najdete i řadu prvků myslících na cyklisty. Kromě návrhu významných cyklotras, které zlepší propojení dosud špatně dostupných čtvrtí, je to například požadavek, aby u přestupních uzlů byly vytvořeny podmínky pro parkování a úschovu jízdních kol. 

Zásadním jsou také čáry modré barvy, značící stavby pro bezmotorovou dopravu. Jsou to nejčastěji návrhy lávek, ale také třeba tunely, překonávající výraznou bariéru. Například lepší přístupnost Vítkova z Karlína tak zajistí mostek, který by měl navíc navazovat na nově zbudovanou železniční zastávku. Právě dopravní stavby často chodcům a cyklistům brání v pohybu, lávky jsou proto důležitou součástí výstavby a rekonstrukcí dopravní infrastruktury. Změnit by se mělo také odříznutí Hutí od Černého Mostu a spojení se dočká i Bohdalec a Tyršův vrch. Celkem je v Praze zatím 161 lávek a plán navrhuje dalších 117. Přibude také několik mostů přes Vltavu. Chodcům a cyklistům poslouží i v místech, kde zatím musíme spoléhat na přívozy (Sedlec nebo Císařská louka), spojení ale získají i jednotlivé břehy ve slepých ramenech Holešovického přístavu.

Možná byste si mysleli, že se usnadnění pohybu netýká historického jádra města. Metropolitní plán ale myslí i na nové vestibuly metra. Červený křížek značí například druhý vstup do stanice Staroměstská blíže ke stejnojmennému náměstí (ke kostelu svatého Mikuláše). A až se podaří dostavět metro D až do stanice Náměstí Republiky, další vestibul přibude přímo na náměstí Petrském. Pohodlněji se dostanete do metra i na Hradčanské nebo Želivského.

Plán dělí a stabilizuje stávající veřejná prostranství. Zároveň vytváří podmínky pro vznik nových.

Zdroj: KMP IPR Praha

Nové náměstí u Kongresového centra

V Plánu najdete také 21 značek určujících vznik nových náměstí. Ta by se měla stát lokálními centry plánovaných čtvrtí (jako u stanice metra D Písnice), rehabilitace se ale dočká i složitý prostor na jižní straně Kongresového centra. Výzvou pro architekty bude případná přestavba Letenského náměstí. Zdejší tržiště v 80. letech nahradil supermarket a náměstí skoro zmizelo. Plán navrhuje úpravu prostoru a přesunutí komerčních prostor do podzemí. Chce ovšem založit místa setkávání i v okrajových částech jako je Újezd u Průhonic a Křeslice.

Plán veřejná prostranství dělí podle významnosti pro celou Prahu.

Zdroj: KMP IPR Praha

Jsou ale veřejná prostranství nějak hierarchicky rozdělena? Metropolitní plán je na mnoha místech provázán s Pražskými stavebními předpisy. V nich se můžete dočíst, že se pražské ulice dělí na metropolitní, čtvrťové, lokalitní a místní. Teprve z výkresu Metropolitního plánu je ale jasné, do jaké skupiny každá ulice patří. Rozdělení určuje konkrétní požadavky na rekonstrukce, konkrétně na hlavních tepnách města se tak budou častěji vysazovat stromořadí a domy by měly vytvářet živý parter s obchody a další vybaveností.

Na křížení důležitých ulic může architekt pracovat s navýšením domu o jedno až dvě podlaží. Zdůraznění nároží najdeme i na historické architektuře (podívejte se při procházce například na křížení Malostranského náměstí a Mostecké ulice) a slouží také kolemjdoucím. Díky těmto specifickým bodům se ve městě lépe orientujeme.

Na křížení důležitých ulic může architekt pracovat s navýšením domu o jedno až dvě podlaží. Zdůraznění nároží najdeme i v minulosti (podívejte se při procházce například na křížení Malostranského náměstí a Mostecké ulice) a slouží i kolemjdoucím. Díky těmto specifickým bodům se ve městě lépe orientujeme.

Zdroj: KMP IPR Praha

Podobně jako ulice se dělí i parky. Čekali byste, že rozdíl mezi metropolitním a čtvrťovým parkem bude určen formální hranicí rozlohy? Autoři zvolili přirozenější rozdělení podle významu pro lidi a pro kompozici Prahy. Metropolitní park jako Stromovka je tak navštěvován obyvateli celého města a udělá si do něj výlet i návštěvník Prahy. Lokalitní park slouží pro rekreaci obyvatel dané lokality a ještě menší místní park má převážně význam pro místní z nejbližšího sousedství. Dělení parků ovlivňuje, zda v nich mohou vznikat třeba výletní restaurace, nová výstavba je ale velmi omezená.

Rozdělení parků na metropolitní, čtvrťové, lokalitní a místní ovlivňuje například možnou výstavbu budov sloužících návštěvníkům.

Zdroj: KMP IPR Praha

Veřejný prostor je tvořen charakterem zástavby

To, jak se na veřejných prostranstvích cítíme a kolik peněz bude stát údržba, sice významně ovlivňuje například typ dlažby, šířka chodníků a vybavení mobiliářem, základní dojem ale vytváří hlavně domy okolo. Metropolitní plán se u každé lokality zabývá jejím charakterem a ten je významně ovlivněn tzv. typem struktury, tedy tím jak jsou domy vzájemně uspořádány a jaký prostor mezi nimi vzniká. Na Vinohradech a Letné najdete klasické ulice, protože zástavbu vytváří uzavřené bloky. Na sídlištích je veřejných prostranství výrazně víc a lokality vypadají spíše jako velký park. Ve vesnické struktuře na okrajích Prahy domy kolem návsi přiléhají přímo k veřejnému prostoru, ve vzdálenějších ulicích pak stojí obklopeny zahradou.

Každá lokalita v Praze má určen typ struktury, přičemž sedm z nich plán vymezuje v otevřené krajině. V hlavním městě tak můžeme najít výrazná údolí i vrchy.

Zdroj: KMP IPR Praha

Metropolitní plán si klade za cíl vytvořit z Prahy město s mnoha lokálními centry. Energii jim dodává městská hromadná doprava, hlavně kolejová, která dokáže pohodlně přepravit větší množství lidí. Nové obchody, lékařské ordinace i důležitá veřejná prostranství tak přirozeně vznikají u stanic metra, tramvají nebo příměstské železnice. V návrhu proto najdete například 32 nových vlakových zastávek. Nejen, že se díky nim dostaneme rychleji do práce, velká část z nich podpoří i vznik dalších služeb a právě lokálního centra.

Jak postupuje příprava Metropolitního plánu? V současnosti jsou posuzovány připomínky a v případě větších změn bude následovat další veřejné projednání. Aktuální návrh plánu si můžete stále prohlédnout ve webové aplikaci.

V Praze se často na křížení ulic potkává několik odlišných charakterů zástavby. Nový dům by měl respektovat charakter své lokality.

Zdroj: KMP IPR Praha

Článek vznikl za podpory architekta Kanceláře metropolitního plánu Martina Bukovského.

související

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.