Nora Třísková
Marie Zákostelecká

Nejmodernější filmové ateliéry Evropy. Kde se natáčelo Menzelovo Rozmarné léto nebo Formanův Amadeus?

Funkcionalistická budova filmových ateliérů začala na kopci za Prahou vznikat v listopadu roku 1931, tedy před téměř 90 lety. Vznik průmyslové stavby souvisel s rozvojem celého území, které se ze skalnatého návrší proměnilo v moderní a luxusní rezidenční vilovou čtvrť, doplněnou o restauraci s vyhlídkovou terasou. Dnes vás seznámíme s Maxem Urbanem, Vilémem Rittershainerem a bratry Havlovými. Jejich příběh nás zavede do historie ateliérů nazývaných dříve Filmové továrny AB Barrandov nebo Filmové studio Barrandov, dnes nesoucích jméno Barrandov Studio.

Pohled na vstupní halu barrandovských ateliérů rok po otevření. První film se zde začal točit v lednu 1933: jednalo se o snímek režiséra Innemanna Vražda v Ostrovní ulici.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

Moderní filmové ateliéry začaly na barrandovském kopci vyrůstat v listopadu roku 1931. Společně s nimi v první polovině 20. století vznikla i vilová čtvrť po vzoru tehdejších trendů – funkcionalismu a hollywoodských haciend filmových hvězd. Za urbanistickým návrhem celého území stojí architekt, urbanista, ale také filmový režisér Max Urban, který je i tvůrcem slavných Teras Barrandov, tyčících se nad neméně známým bazénem od Václava Kolátora. Ty ve své době zpříjemňovaly čas strávený v této části města a podtrhávaly její luxus. Návrhy vil na barrandovském kopci jsou dílem architektů Vladimíra Grégra, Jaroslava Fragnera, Františka Alberta Libry a dalších. Webová aplikace Dvě Prahy umožňuje náhled na území v jednotlivých letech vývoje.

V 19. století nesla vyvýšenina nad Vltavou jméno Slovanský vrch. Lokalita, ve které Václav Maria Havel v roce 1927 koupil pozemky, se označovala jako Habrová. Všichni ale znali i název „Barrandovské skály“. Na jejich výchozu se dodnes nachází pamětní deska s nápisem „Barrande“ z 19. století, odkazující na nálezce zkamenělin v této oblasti Joachima Barrandeho.
Zdroj: IPR Praha

V 19. století nesla vyvýšenina nad Vltavou jméno Slovanský vrch. Lokalita, ve které Václav Maria Havel v roce 1927 koupil pozemky, se označovala jako Habrová. Všichni ale znali i název „Barrandovské skály“. Na jejich výchozu se dodnes nachází pamětní deska s nápisem „Barrande“ z 19. století, odkazující na nálezce zkamenělin v této oblasti Joachima Barrandeho.
Zdroj: IPR Praha

Před tím, než se začaly stavět ateliéry na Barrandově

Ve 20. letech se filmová výroba soustředila na Vinohradech. K natáčecím účelům sloužil dřevěný pavilon v areálu Vinohradského pivovaru, ale kvůli nedostatečnému vybavení potřebnému pro výrobu pokrokovějšího zvukového filmu a požárním bezpečnostním podmínkám bylo nutné najít jiné místo. Pro moderní ateliéry byla vybrána náhorní plošina Barrandova. Ta měla výhodu čistého horizontu, díky kterému je možná výstavba filmových městeček bez rušivých elementů v pozadí. Navíc poskytovala velký prostor pro další rozvoj společenského života, kterého se brzy chopila bratrská dvojice Václava Marii a Miloše Havlových. S jejich příchodem se totiž začala psát historie tohoto centra filmu, slávy, umění a kvalitní architektury.

Miloš Havel byl většinovým vlastníkem distribuční společnosti A-B (dnes Barrandov Studio a.s.) a Václav Maria (otec bývalého prezidenta Václava Havla a vědce Ivana Miloše Havla) přišel s vizí vybudovat nad barrandovskými skalami rezidenční čtvrť.
Zdroj: Archiv hlavního města Prahy

S celým konceptem rozvoje nepřístupné náhorní plošiny, známé pro naleziště trilobitů, přišel stavební podnikatel Václava Maria Havel. Byl ovlivněn svou cestou do Ameriky v roce 1924, během níž dostal nápad vystavět v hlavním městě tehdejšího Československa malý Hollywood. K plánovanému vzniku vilové kolonie a luxusní restaurace s vyhlídkovou terasou patřilo i vybudování filmových ateliérů, což byl zase obor filmového producenta a podnikatele Miloše Havla. Pod rukama obou bratrů tak začaly vyrůstat nové ateliéry a přilehlá vilová oblast. V barrandovských vilách později bydlela například herečka Adina Mandlová nebo režisér Pavel Juráček. Již zmiňovaný funkcionalistický architekt Max Urban zde pro bratry Havlovy v Praze navrhl nejmodernější evropské ateliéry své doby. Spolupracoval na nich s filmovým architektem Vilémem Rittershainem, který díky svému zaměření dokázal proporce plánované stavby přizpůsobit potřebám filmařů.

Od otevření v roce 1933 se ve studiích na Barrandově natočila řada známých filmů, v 60. letech například kultovní Formanův film Hoří má panenko a později i *Amadeus *nebo Menzelovo Rozmarné léto. Novostavba ateliérů ze 30. let poskytla dostatečný prostor pro veškeré vybavení zvukového filmu i pro administrativu či stravovací zařízení. Hlavní budova s fasádou na Kříženeckého náměstí sestává ze dvou křídel. V každém se nachází samostatný ateliér. Podle potřeb však bylo ateliéry možné spojit i v jeden velký natáčecí prostor. Na středové ose se nachází schodišťová věž, která dříve sloužila jako vodárenská nádrž. V současné době je budova po rekonstrukci, zachovala si však funkcionalistické znaky, jako jsou hladká fasády či pásová okna. Dnes v areálu kromě filmových studií sídlí i TV Nova či Televize Barrandov. Chtěli byste znát historii barrandovského vrchu ještě o něco detailněji? Pusťte si krátký dokument od České televize nebo vyrazte na jednu z komentovaných procházek po tomto území, třeba se spolkem Prázdné domy. A pokud máte rádi filmy, přijďte do CAMPu do letního kina. Každý čtvrtek promítáme v areálu Emauzského kláštera pod širým nebem. 

Program letního kina.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →