Jaké prostory skrývá pražské podzemí? A kdo je navrhl? Promítání pohyblivých obrázků má v Praze dlouhou tradici. Před 120 lety s ním začal někdejší kouzelník a eskamotér Dismas Šlambor pod uměleckým jménem Viktor Ponrepo. Jeho odkaz žije dál ve stejnojmenném biografu v Bartolomějské ulici, kde se nejčastěji dávají filmy ze sbírek Národního filmového archivu. Kino Ponrepo je ale jen jedním z mnoha kinosálů, které nabízejí něco jiného než praženou kukuřici a poslední novinky z Hollywoodu. Vyměňte popcorn za skleničku vína nebo koktejl, vybrali jsme pro vás následující stylovou pětku.
Edison Film Hub najdete v Jeruzalémské ulici nedaleko Vrchlického sadů.
Zdroj: IPR PrahaNejdelší nepřerušenou tradicí se pyšní Lucerna
Původně tam měl stát hokejový stadion, ale díky nevyhovující kapacitě prostoru získala Praha svou vůbec první pasáž. Palác Lucerna vybudoval na počátku 20. století dědeček prezidenta Václava Havla a při stavbě použil jako první v Praze železobetonovou konstrukci. Pozdně secesní pasáž mezi ulicemi Vodičkova a Štěpánská se okamžitě stala společenským epicentrem hlavního města. Plátno místního kinosálu prvně ožilo v roce 1909. O více než 20 let později v kině Lucerna hráli i filmy natočené v ateliérech na Barrandově. Za vizionářským developerským projektem tehdy stál opět prezidentův dědeček Václav Maria Havel a jeho bratr Miloš. Lucerna sice není nejstarším kinem v Praze, ale jako první nabídla divákům zvukový film. Atmosféru počátku století si v kině užijete i dnes, jen budete pohodlněji sedět a o dokonalý filmový zážitek se postarají nejnovější promítací a zvukové technologie. Cestou z kinosálu můžete v nostalgickém vzpomínání na průkopníky filmové zábavy pokračovat návštěvou místní kavárny.
Kinosál zářící zlatem a dekorovaný štuky divákům zprostředkovává filmové zážitky už déle než jedno století.
Zdroj: Kino Lucerna
Na vytříbená díla do transformátoru
Festivalové snímky, poctivý biják i témata rezonující ve společnosti najdete ve filmovém hubu Edison na Novém Městě. Někdejší Edisonovu transformační stanici navrhl pro Elektrické podniky na konci 20. let 20. století architekt F. A. Libra v raně funkcionalistickém stylu. Na přelomu tisíciletí ji citlivě zrekonstruoval ateliér architekta Ladislava Lábuse. A právě tuto památkově chráněnou budovu plnou denního světla si provozovatelé ze společnosti Film Eu zvolili coby sídlo biografu s pečlivě zvolenými tituly. Ostatně sami sebe nazývají kurátory. Kromě výjimečného prostoru a kvalitní filmové nabídky se do Edisonu vydejte i na dobrou kávu nebo jídlo z čerstvých surovin. Sál disponuje 75 sedačkami s vyklápěcími stolky a můžete si ho i pronajmout, pokud chcete uspořádat soukromou projekci nebo třeba konferenci. Edison Film Hub najdete v Jeruzalémské ulici nedaleko Vrchlického sadů, které se už brzy dočkají proměny. Snad bude tak povedená jako proměna transformátoru na stylové kino.
Kino Edison sídlí ve výjimečném prostoru bývalého transformátoru. Sluneční paprsky pronikající velkými okny vás potěší nejenom v místní kavárně. Světlu se otevírá dokonce i kinosál.
Zdroj: Film Europe
Za československým superhrdinou Pérákem do Atlasu
Mramor, chrom a památkově chráněná mozaika zdobí kino Atlas ve stejnojmenném nárožním paláci ve stylu funkcionalismu od žáků architekta Gočára. Kino promítající od roku 1942 najdete nedaleko autobusového nádraží na Florenci. V místě, o jehož budoucnosti se rozhodne letos na podzim. V polovině listopadu totiž týmy soutěžící o nové urbanistické řešení největšího brownfieldu v centru Prahy představí své návrhy veřejnosti. Svůj názor na projekt Florenc 21 můžete vyjádřit i vy a potom si zajděte do kina na nějakou filmovou novinku. Atlas disponuje dvěma kinosály. Větší má kapacitu 143 míst a umí promítat i ve 3D. Zážitek ze zhlédnutého snímku příjemně doplní návštěva místního Café Atlas. Nástěnné malby od akademického malíře Jindřicha Hájka připomenou protektorátní legendu Péráka, který zřejmě neexistoval, přesto úspěšně děsil nacisty.
Kino Atlas nedaleko pražské Florence najdete v téměř nezměněné podobě. Nová je výzdoba kavárny, již má na svědomí akademický malíř Jindřich Hájek.
Zdroj: Kino Atlas
Ze zahrádkářské kolonie na korzo
Historie kina Pilotů se začala psát za letních večerů v jedné pražské zahrádkářské kolonii. Už v roce 1908 mohli pionýrští fanoušci kinematografie sledovat pod širým nebem němé černobílé snímky. Ve 30. letech se kino provozované Svazem československých pilotů přesunulo do Donské ulice, nedaleko dnes populárního korza Krymská ve Vršovicích. V 90. letech kino Pilotů zaniklo a svoji činnost obnovilo až v roce 2016 díky Janu Macolovi. Coby filmový producent viděl, že celá řada festivalových snímků a filmů mimo hlavní proud nemá šanci dostat se do distribuce. Pro milovníky artových žánrů proto otevřel kino Pilotů. Původní prostor pro 300 diváků se rozdělil na 3 komorní sály, kde se promítají dokumenty, autorské filmy, ale nechybí ani kvalitní mainstream. Přijďte si do kina podebatovat po premiéře s tvůrci nebo pošlete do Vršovic prarodiče na cyklus pro seniory.
Kino Pilotů sídlí ve funkcionalistickém činžáku v Donské ulici ve Vršovicích.
Zdroj: Kino Pilotů
Butikové kino v mrakodrapu
Bar a filmový sál v jednom, to je Přítomnost. Butikové kino s tichou obsluhou. Díky ovladači, na kterém navolí konkrétní objednávku, si divák může objednat občerstvení během filmu z pohodlí své sedačky, aniž by kohokoli rušil. Funkcionalistický prostor se nachází v jednom z prvních pražských mrakodrapů, bývalém Domě odborových svazů, který se od roku 2019 jmenuje Dům Radost. Biograf Přítomnost je svým stylem stejně smělý, jako byla kdysi ve 30. letech 20. století odvážná samotná budova. Pokud ji neznáte, vydejte se do kina už kvůli ní. První pražský mrakodrap měřící 52 metrů postavili v roce 1934 podle návrhu architektů Karla Honzíka a Josefa Havlíčka. Původní palác Všeobecného penzijního ústavu byl v roce 1951 věnován odborářům a jméno změnil po 68 letech. Stejně jako výšková budova začíná další životní etapu pod názvem Dům Radost, proměnou brzy projde i její okolí.
související
