Luxusní hotel si zahrál ve filmu Velký Gatsby. Ovšem Leonardo DiCaprio se zde neprocházel. Hotel se objevuje ve filmu z roku 1974, kde si Jaye Gatsbyho střihnul Robert Redford. Budova vznikla na úplném konci 19. století, navrhli ji  Leonard Schultze a S. Fullerton Weavera a postupně se kolem ní objevilo mnoho dalších velice ikonických objektů. Zajímavé je však období, kdy se k nebi tyčil společně s podobně krásnou budovou. V jeho blízkosti totiž vznikla slavná General Electric Building.

Budova ve sylu art deco zapsaná na seznam historických míst ( National Register of Historic Place) vznikla mezi lety 1929-1931 a navrhl ji John W. Cross (Cross & Cross). Je plná dechberoucích detailů, které jsou v dnešní době naprosto nevídané. Budova už dnes sice není ani ve stovce nejvyššcíh na Manhattanu (196m), její štíhlý profil v horních 25 patrech jí však činí nezaměnitelnou. Ustupující patra jsou navíc v kontrastu s budovou, kterou vám představíme dále.

Dvojici skvostných mrakodrapů doplnil v roce 1958 jeden unikát. Pokud půjdete od hotelu směrem na sever po Park Avenue, dojdete k mrakodrapu Seagram Building. Autorem je slavný Mies van der Rohe. Více jsme o něm psali už v předminulém článku. Na první fotografii níže je názorně vidět, že naše tři budovy skutečně stojí blízko sebe. Než se kolem nich objevila další zástavba, bylo těžké je přehlédnout. Nyní se vám může stát, že při procházce nočním Manhattanem nezavadíte pohledem ani o jednu.

Zmiňovaný kontrast s General Electric Building je samozřejmě ve stylu, ale z pohledu Centra architektury a městského plánování je jím i plaza, která se nachází před vchodem. Mies van der Rohe oproti zvyklostem nevyužil celou velmi drahou parcelu, která budově náležela. Pokud by to totiž udělal, jeho mrakodrap by nemohl být takto vysoký a zároveň mít stejný design. Už tehdy v New Yorku platilo výškové zónování a pokud by budova zabírala celou parcelu jako to dělá třeba General Electric Building, musela by se postupně zužovat. To samozřejmě nešlo dohromady se stylem, který MVDR uplatňoval. Jeho realizace se naopak stala inspirací pro další stavby a podobných veřejných prostorů díky tomu vzniklo více a přiklánělo se k nim i město samotné.

Velký Gatsby (2013): CGI a klokani

Ptáte se správně. Když jsme vám v kině promítali verzi z roku 2013, proč se teď věnujeme té starší? No, ta nová má z pohledu našeho článku jednu nevýhodu. Natáčelo se převážně ve studiíích a lokace, které byly použity jsou v Austrálii. Leonardo a Spider-man se tedy proháněli hlavně před zelenou a fialovou stěnou a z New Yorku si toho moc neužili.

I přesto, že většina toho, co vidíte, je vytvořena pomocí počítačů, bylo potřeba se někde inspirovat. Jay Gatsby a jeho soused Nick Carraway žijí na Long Islandu. Ten filmaři našli ve v Novém Jižním Walesu v Sydney. Sídla hrdinů jsou tak umístěna do Centennial Parku. Pokud se podíváte na několik jeho fotografiíí, určitě uznáte, že má ke krajině yankeeů dost blízko. Taková dvakrát filtrovaná Anglie. Pokud přidáte klokana nebo metrovou stonožku.

Deštivý den v New Yorku: La-di-da! La-di-da!

Program letního kina nezahájil Gatsby, ale Woody. Woody Allen je Newyorčan se vším všudy a jeho tvorba je Velkým jablkem výrazně ovlivněna. Pravděpodobně nejvýrazněji se k jeho oblibě přiklání v Annie Hall. Ve filmu jím ztvárněná postava trochu pohrdá jinými městy, hlavně Los Angeles, a většina děje se odehrává přávě na Manhattanu.

Film Deštivý den v New Yorku se samozřejmě také odehrává v New Yorku. A na všechno zde prší. Filmové lokace jsou zde striktně dodrženy ve smyslu toho, že herci chodí po skutečných místech, na kterých také skutečně natáčí. Výsledkem však je, že se nedostaneme dál, než kam jsme vás vzali o několik řádků výše. Z filmových lokací je tak architektonicky zajímavá hlavně budova MoMA (Metropolitan Museum of Moder Art).

Muzeum oslavilo 90 let od svého založení a dnes už rozlehlý shluk budov najdeme na půl cesty od výše zmíněných mrakodrapů do Central Parku, prakticky na Fifth Avenue. Budeme se mu určitě někdy věnovat podrobně. Za alespoň stručnou zmínku však stojí v roce 1939 postavená Nová budova MoMA, kterou navrhli architekti Philip L. Goodwin a Edward Durell Stone. Níže na fotografii a modelu.

Herci pak nevynechají ani Central Park či Metropolitní muzeum. My vás však chceme vzít někam jinam. Vrátíme se kvůli tomu do příběhu Annie Hall a Alvyho Singera. Při bádání pro úvodní prezentaci k promítání, našel náš kolega Jirka jednu zajímavost, kterou také využil pro soutěžní otázku. Film vznikal v roce 1977, kdy se v New Yorku nacházela jedna zajímavá lokace a Woody Allen ji pro film využil.

Wall Street Raquet Club není jednoduché prozkoumat. Dočtete se o něm asi jen v článku, který vyšel v New York Times v roce 1984. Těžko se hledají i fotografie, data vzniku nebo cokoliv dalšího. Woody Allen však naštěstí místo zvečnil. Přetlakové haly, ve kterých bylo několik tenisových kurtů, kotvily v doku na Wall Street až do přelomu tisíciletí. Poté byly kvůli špatnému technickému stavu pontonů rozebrány.