Přes 40 kapitol na téměř 1 400 stranách od 30 odborných autorů ve dvou svazcích. To jsou čísla charakterizující netrpělivě očekávanou knihu Architektura 58–89, která vznikla pod editorským vedením Vladimira 518. Spolu s křtem publikace dnes v CAMPu pořádáme i vernisáž navazující výstavy. Program doprovodí monumentální audiovizuální instalace dobových fotografií, 3D modelů a dokumentárních záběrů. Nevídaně komplexní projekt dnes míří do finále po téměř 10 letech práce a chce jednou provždy prolomit stigma „ošklivé“ architektury, které se předrevolučních staveb často drží.
Na komplexního knižního průvodce naváže televizní cyklus a celovečerní dokument. Projekt Architektura 58–89 se rodil 10 let a Vladimir 518 o něm u nás přednášel už před čtyřmi lety.
Autor: Jan Hromadko , Zdroj: Ondřej Čížek, CAMPKnihou proti předsudkům
Sídlo Federálního shromáždění, Kotva, Thermal nebo mezinárodním věhlasem ověnčený vysílač a hotel na Ještědu. Vizionářské stavby Karla Pragera, manželů Machoninových nebo liberecké Školky SIAL patří k tomu nejlepšímu, co u nás v minulém století na poli architektury vzniklo. Zasvěcení odborníci o tom nepochybují, široká veřejnost ale pořád váhá. Stavby předrevoluční éry se nezřídka umisťují v žebříčcích nejošklivější architektury, jako se to stalo třeba Žižkovské televizní věži vystavěné v nekompromisním hi-tech stylu.
Publikum se na předrevoluční budovy dívá kriticky hlavně kvůli době jejich vzniku. Jejich výstavbu si spojuje s politickou agendou a ideologií minulého režimu. Hudebník a umělec Vladimir 518 o tomto problému dobře ví.
„Dlouhodobě se nám bohužel nedaří najít zdravý vztah k této už historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou provždy kus vlastní historie a kulturní paměti.”
Vladimír 518
Připomíná tak neslavný konec ikonických budov jako Hotel Praha, Transgas či OD Ještěd, které neunikly demolici. I kvůli nim se rozhodl pustit se do projektu, který by stigmata a předsudky mohl prolomit. Pochroumanou pověst poválečných staveb chce Vladimir 518 jako dlouholetý fanoušek architektury napravit hlavně kvůli jejich tvůrcům – špičkovým architektům, kteří obstojí i v celosvětovém srovnání. Ti často jako mnoho jiných umělců oné doby upadli v nemilost režimu, ovšem uznání a pochopení se nedočkali ani po revoluci.
Stavby Karla Pragera často sahaly k dosud nevídaným technologickým inovacím. Vztyčit „dům nad domem“ u budovy Federálního shromáždění umožnil mostový nosník. Vpravo je vidět konstrukce Nové scény Národního divadla.
Zdroj: Archiv Vítkovických železáren
Kdo byli nejlepší tvůrci této doby?
Vladimirovi 518 se podařilo sestavit početný tým odbornic a odborníků, kteří ve více než 40 kapitolách představí klíčové architekty či tvůrčí týmy. Osvětlí kvality staveb poválečné éry, kontext jejich vzniku, tvůrčí směry i to, jak se na architektuře podepsalo politické klima. Výklad nevynechá ani technologii, aplikovaná umělecká díla nebo nadčasové otázky jako pozice žen v architektuře či zásady památkové ochrany. Publikace bude přístupná i kvůli silné vizuální stránce – vychází z výkresů a dobových, často zatím nepublikovaných, fotografií z archivů z celé republiky. Za její grafickou podobou stojí tým Roberta Jansy a Petra Bosáka 20YY Designers.
Náhled do jedné z kapitol, příznačně věnované Karlu Pragerovi a sestavené Radomírou Sedlákovou, jsme zveřejnili na našem blogu. Realizace „svéhlavého“ vizionáře Pragera patří k absolutním špičkám české poválečné doby, a proto se více než hodí, že se Architektura 58–89 veřejnosti představí právě v jeho „levitujícím“ proskleném pavilonu, kde sídlí CAMP.
Křest bude doprovázet autorská audiovizuální instalace – monumentální koláž složená z unikátních fotografií, zvukových záznamů, 3D modelů nebo dokumentárních záběrů, kterou vytvořili Vladimir 518, Ondřej Anděra jako autor hudby, David Vrbík jako supervizor postprodukce a Jan Zajíček v roli tvůrce filmových vstupů, který se podílel i na dnes už kultovní dokusérii Kmeny.
Manželé Machoninovi se při projektování Thermalu inspirovali brutalistickými stavbami Británie nebo Le Corbusierem. Bohužel ani tato ikona neunikla necitlivé rekonstrukci.
Zdroj: Archiv Vítkovických železárenZavršením obsáhlého projektu si nakladatelství Bigg Boss, které za publikací stojí, tak trochu naděluje dárek ke svým patnáctinám. Kniha je však jenom prvním krokem v narovnání vztahů veřejnosti a nepochopených staveb.
Naváže na ni už zmíněná výstava, ale i televizní dokumentární cyklus a celovečerní film. Převyprávět veřejnosti nedoceněný, ale strhující příběh (nejen) betonových či prosklených monumentů podle Vladimira 518 stojí za to: „Ty stavby v sobě mají jakousi odvahu, tvrdost a zároveň nekompromisnost,“ říká. „Pokud je necháme vymizet, bude nás to jednou hodně mrzet.“
související
