Atletem a architektem

Už na vysoké škole Miroslava Masáka lákali do komunistické strany, ale vždycky těmto politickým tlakům dokázal odolat. Jako svoje životní poslání si překvapivě nejdříve vybral sport – věnoval se házené, atletice nebo lyžování – a chtěl studovat fakultu tělesné výchovy. Jenže jeho třídní učitelka mu doporučila architekturu, a tak se přihlásil na ČVUT. A uspěl.

Svoje povolání Masák vzal úplně vážně, i když si ho ze začátku nevybral sám. Rostislav Švácha knihu zasvěcenou jeho tvůrčí dráze rozdělil podle Masákových životních etap a rolí – představuje zde tak jeho úlohu v libereckém studiu Sial, krátké období v 90. letech, kdy Masák pracoval jako poradce Václava Havla nebo jeho učitelskou éru, kdy předával zkušenosti další generaci mladých architektů.

Kromě biografických pasáží kniha představuje Masáka skrze fotografie a nákresy jeho projektů a realizací. Návrhy komentuje krátkými texty i sám Masák a nabízí cenný vhled do své práce. Kromě toho v knize najdeme Masákovu korespondenci nebo jeho vyjádření a manifesty k různým událostem a problémům v architektuře. Kniha tak spojuje jednotlivé střípky Masákova života, takže Švácha působil nejen jako autor, ale i spíše jako editor, který vytvořil skládačku výsledné publikace. 

Miroslav Masák navrhoval lyžařské středisko ve Svatém Petru nebo rekonstruoval Veletržní palác. Pozornost zaslouží i Masákovy obchodní domy Máj a Ještěd. Máj je od 16. května uzavřen a čeká ho rozsáhlá rekonstrukce, která potrvá asi rok a půl. Liberecké středisko mělo úplně jiný osud. Bylo nízké a mělo plochou střechu, která podle architekta zajišťovala výhled do krajiny Lužických a Jizerských hor. Jenže od roku 2009 už nestojí a na jeho místě se nachází nové obchodní centrum Forum Liberec.

„Myslím, že před bouráním je vhodné zvážit všechny možné varianty využití domu. A to ještě dříve, než se o bourání rozhodne,“ říká Miroslav Masák o osudu Ještědu i dalších stržených staveb v pořadu Bourání na Rádiu Wave.

Masákovo zapojení do společnosti

Kniha o Miroslavu Masákovi je prvním dílem ze série O poslání architektů od nakladatelství Arbor Vitae. Edice vysvětluje, jak architekti mohou zasahovat do veřejného dění. Už v úvodu knihy autor Rostislav Švácha definuje jednotlivé typy angažovanosti v architektonickém povolání a jejich proměnu v české historii. Architekti mohou být reformátory společnosti, technických podmínek architektury nebo mohou reformovat podmínky vlastní práce. V 90. letech vzniklo hnutí za obnovu kulturního významu profese. Mimo to se architekti mohou angažovat i ve výuce oboru – ty Švácha označuje jako zapálené učitele. Do názvu ale nakladatelství místo angažovaní architekti nakonec vybralo méně konfliktní výraz poslání, protože angažovanost se pořád negativně spojuje s obdobím socialismu.

„Zajímavé je, že ačkoli autoři a nakladatel původně zamýšleli edici nazvat Angažovaní architekti, nakonec se pojmu zalekli pro jeho negativní konotace s komunistickou propagandou, ve které angažovaný byl ten, kdo deklaračně sloužil režimu. To na dlouhou dobu anihilovalo sémantiku pojmu,“ vysvětluje Pavla Melková v pořadu Mozaika na Českém rozhlase Vltava.

Výraz poslání ale naráží spíš na životní náplň architektů než na jejich politickou a společenskou aktivitu. Masák splňuje hned několik výše zmíněných typů angažovanosti. Po listopadu 1989 vstoupil do politiky, psal, přednášel nebo učil na vysoké škole. Na konci knihy je obsáhlý seznam všech těchto Masákových aktivit, což není pro architektonické monografie obvyklé. Šváchova publikace nabízí představení architekta Masáka nejen skrze design a formu jeho staveb, ale popisuje i jeho přínos pro společnost.

Jak uvádí sám Masák, architektura není jen o designu, ale také o tom, co člověk svou tvorbou přináší. Neztotožňuje se s tím, že by architekti měli klást důraz hlavně na vzhled, funkci a mimořádnost svých staveb. Mají se také zamýšlet nad jejich smyslem. Architekti pak mohou dokonce pomáhat – například bojovat proti fragmentaci společnosti. Příkladem může být třeba chilský architekt Alejandro Aravena svým projektem sociálního bydlení.

Angažovanost v Česku i v zahraničí

Výsledná publikace je dobrým spojením Masákova životního příběhu i jeho architektury a zároveň vysvětluje přidanou hodnotu jednoho i druhého ve společnosti. Přesahuje běžný výčet Masákovy práce a dokáže problematiku vysvětlit jak odborníkům, tak laikům. 

Navíc kniha otevírá diskusi o společenské angažovanosti architektů, která se v současnosti stává čím dál tím větším tématem. Pro některé z architektů je důležitý obecný zájem a snaží se proto aktivně ovlivnit prostředí okolo nás – pokouší se stírat společenské rozdíly, rozvíjí veřejný prostor, učí nebo se třeba zasazují v boji proti klimatické krizi. To v poslední době pravidelně oceňuje i porota prestižní Pritzkerovy ceny. Toto ocenění obdržel například i zmíněný Alejandro Aravena za své sociální bydlení v Chile. Francouzku Anne Lacaton zase porota ocenila za přínosnou architekturu v estetice i etice. Lacaton usiluje o to zabránit bourání staveb, zachovat stávající objekty a vylepšit je k současnému využití. Pracovala například na transformaci panelového domu v Bordeaux.

I u nás architekti zasahují do veřejného dění a vznikají angažované projekty. Dají se mezi ně počítat i Pražské stavební předpisy, které vytvořil tým pod vedením Pavla Hniličky. Kancelář veřejného prostoru IPR Praha zase sestavila Manuál tvorby veřejného prostranství. Architekti také řeší celospolečenské problémy, jako je klimatická změna. A právě různým formám architektonické a urbanistické angažovanosti se budou věnovat i další díly edice O poslání architektů.