Nora Třísková
Marie Zákostelecká

10 míst podle Adama Gebriana, která nesmíte v Kodani minout

Skandinávská metropole, která inspiruje celý svět svým inovativním přístupem k architektuře i městskému plánování. Místo, kde je více kol než obyvatel. Podívejte se teď s námi na deset staveb, které byste podle Adama Gebriana, Petra Hlaváčka, Jen Masengarb a Kristiny a Jana Magasanikových při návštěvě hlavního města Dánska rozhodně neměli vynechat. A stejně jako New York a Tokio i Kodaň můžete zažít příštích čtrnáct dní v CAMPu na naší velké projekční stěně nebo v letním kině s filmy Dánská dívka a Komuna.

1/ København H

Přijeli jste vlakem na největší dánskou stanici, na nádraží København H, které v roce 1911 navrhl architekt Heinrich Wenck, který je také autorem řady dalších vlakových zastávek. V roce 1980 bylo nádraží rekonstruováno, bylo doplněné o bezbariérové prvky, eskalátory a výtahy. Další renovací prošlo v letech 2004-2008. Při vstupu do nádražní haly si můžete všimnout například rozlehlého stropu se střešními okny, který podpírá dřevěná klenba.

Zdroj: Wikipedia

2/ Radisson SAS Royal Hotel - pocta funkcionalismu

Když vyjdete před nádražní budovu, máte tu čest vidět první kodaňský mrakodrap, který kdy vznikl. Stojíte před ikonou Kodaně, před funkcionalistickým hotelem z roku 1960, který byl nedávno zrekonstruovaný. Obnova byla vedena s přihlédnutím k historii stavby a ve snaze zachovat designové dobové prvky. Hotel byl v šedesátých letech otevřen skandinávskou leteckou společností SAS (Scandinavian Airlines System), podle které je dodnes pojmenovaný. Při stavbě se využilo mnoho dřevěných obkladů, které jsou charakteristické pro severskou estetiku. Autorem je dánský architekt Arne Jacobsen, který není zodpovědný pouze za architekturu stavby, ale také za interiéry a vybavení od postelí až po příbory v restauraci. Asi nejzásadnějším designovým kusem hotelu se staly Swan a Egg, křesla skandinávského, dnes už retro designu, jsou stále moderním doplňkem i po více než šedesáti letech. I přesto, že SAS byl Jacobsenův první a poslední hotel, byl jeho mistrovským dílem.

Zdroj: Wikipedia

3/ BLOX - Dánské centrum architektury

Na první pohled nevšední koncept propojil silnici a moderní stavbu, skrze kterou projíždějí auta – posuďte sami. Budova Dánského centra architektury DAC je dalším místem, jež láká návštěvníky do industriálních doků, které jinak bývají opomenuté. Projekt “přístav pro lidi” má za cíl přilákat místní i turisty k vodním plochám a co nejvíce je zpřístupnit. Za BLOXem stojí nizozemské architektonické studio OMA, které vytvořilo budovu s výstavními sály a kancelářemi pro kodaňský IPR, ale také s restaurací, tělocvičnou, 22 byty a podzemním parkovištěm.  Název budovy je odvozen od podoby domu, který je seskládán z masivních bloků. U dánského “CAMPu” se podíváme ještě na další zajímavou budovu, která je hned vedle, a to na Dánskou královskou knihovnu. Její nová část byla otevřena na začátku roku 2017 a přezdívá se jí Černý Diamant.

Zdroj: Twitter | Foto: Adam Chao

4/ Gemini Residence – bytové domy od MVRDV

Původně na místě bytových domů stála dvě dutá sila z 60. let. Při pohledu na nynější podobu je stále můžete rozeznat, avšak nevšední přestavba vdechla šedivým monolitům nový život. První studie koncipovala bytové jednotky dovnitř sil s vyříznutými okny do betonových stěn. To by ovšem bylo nejen nepraktické, ale také zbytečně nákladné a pracné. Soutěž tak nakonec vyhrál návrh, který byty umístil kolem válce a uvnitř sil umístil sociální zázemí se schodištěm. No není to geniální? Postavit bytový dům a mít betonovou, pevnou konstrukci jako základ už hotovou? Stavba byla dokončena v roce 2005 a za její realizací stojí nizozemská architektonická kancelář MVRDV. Jejich tvorba je známá netradičním přístupem k architektuře, což tento bytový dům docela zřetelně demonstruje. Vstupte dovnitř, postavte se doprostřed sila a pozorujte symetrii i asymetrii budovy.

Zdroj: MVRDV

5/ DR Koncerthuset – akustická dokonalost

Moderní architektura s uměleckým využitím. Koncertní hala francouzského architekta Jeana Nouvela postavena mezi lety 2003 a 2009 měla za cíl vytvoření prostoru, který umocní zážitek z koncertu. Člověk by neměl odcházet pouze se vzpomínkou na hudbu, ale s celkovým pocitem hlubokého prožitku jak zvuku, tak okolního prostředí. Jean Nouvel napsal o svém díle: “*Architektura je jako hudba, navržená, aby pohnula našimi city a přinášela nám radost.*” A přesně o to v sále s 1200 místy jde. Stavba se dnes může pyšnit statutem nejdražší koncertní haly na světě. Akusticky perfektní sál je primárně navržen pro symfonické orchestry, ale díky zvukoregulačním zástěnám se může využívat i pro jazzové či rockové koncerty.

Zdroj: archiweb.cz

6/ Kastrup Søbad - designové koupaliště

Na východním pobřeží v kodaňském předměstí Kastrup v letech 2004-2005 vyrostlo stejnojmenné mořské koupaliště. Dřevěné molo se pomalu stačí do kruhového objektu, který je dnes již nedílnou součástí mořské hladiny. Jeho konstrukce v sobě skrývá šatny. Použitý materiál, dřevo Azobé, je odolné vůči slané vodě a koupaliště díky tomu může sloužit mnoha generacím. Autorem konstrukce je studio White arkitekter AB, kterému se podařilo navrhnout prostor vhodný pro široké spektrum návštěvníků s různými zájmy. Můžete si sem přijít zasportovat, nebo jen tak relaxovat u vody. Stěny vás chrání před větrem, ovšem na prostranství uvnitř dopadá slunce. Účelem výstavby ale nebylo pouze vytvoření místa, kde se lidé mohou koupat v teplém létě. Dřevěná konstrukce nabízí díky zakomponovaným světlům dramatický zážitek během chladných dánských nocí a dlouhých tmavých dní. Osvětlení je navrženo tak, aby zdůraznilo design architektury – z podlahy míří světlo vzhůru na vnitřní oblé stěny. Dřevo tak stojí v kontrastu s mořskou hladinou.

Zdroj: White Arkitekter

7/ Amager Bakke / Copenhill – lyžovačka na spalovně odpadků

Umělá lyžařská sjezdovka, největší horolezecká stěna v Evropě a další součásti rekreačního střediska se nachází na poněkud nečekaném místě. Tím je střecha kodaňské spalovny odpadu. Takzvaná “waste-to-energy plant” je tak čistá, že bylo možné ji proměnit v základ společenského života. Za projektem, který se zrodil v roce 2013, stojí dánské architektonické studio BIG a studio SLA, které se zabývalo krajinnou složkou. Spalovna funguje od roku 2017, o dva roky později byla otevřena také umělá sjezdovka. Projekt je cenný jak z pohledu veřejné infrastruktury, tak z pohledu sociální interakce mezi místními a turisty. Jak se vám líbí svah pro lyžaře nebo fasáda? Ta je ještě s několika dalšími prvky dílem české společnosti Sipral, která se již od roku 1991 věnuje progresivním stavebním technologiím.

Zdroj: BIG

8/ Papirøen Københavns Haller – příběh papírového ostrova

Uměle vytvořený “Papírový ostrov”, který leží uprostřed přístavních doků, býval pro veřejnost nepřístupný. Sloužil především jako skladiště a překladiště papírových rolí, které odtud lodní dopravou putovaly pryč z Kodaně. Přeměna na prostor pulzující životem začala díky otevření food marketů, bleších trhů nebo galerií ve starých industriálních halách. Ostrov se postupně stal oblíbený mezi místními i turisty. Před třemi lety pak jeho využití postoupilo do další fáze - dočasné food markety byly uzavřeny, a na jejich místě začala růst nová rezidenční čtvrť. Transformaci oblasti má nyní na starost architektonické studio COBE.

Zdroj: Papirøen Københavns Haller

9/ Bagsværd Kirke – betonový mrak nad oltářem

Na severním předměstí Kodaně stojí moderní a jednoduchá stavba z betonových panelů, kterou byste na první pohled určitě nepovažovali za kostel. Při vstupu dovnitř se ale ocitnete v  rozvlněném a ohromujícím prostoru, který v druhé polovině 70. let stvořil architekt Jørn Utzon. Rozdíl mezi interiérem a exteriérem snad nemůže být větší – strohý vnějšek poskládaný z rovných linií se uvnitř přelévá do masivní betonové vlny, která vytváří převis nad lavicemi i oltářem. Organický tvar měkce formuje světlo, které dopadá na světlou podlahu. Sterilní bílou barvu doplňují dřevěné příčky a sedadla. Architekt slavné opery v Sydney tak ve své domovině vytvořil sakrální prostor, do kterého proniká slunce skrze betonové mraky.

Zdroj: Wikipedia

10/ Louisana Modern Art Museum – muzem umění pro každého

Umění, příroda a architektura, to vše propojené v Louisianě, 35 kilometrů na sever od Kodaně. V roce 1958 otevřel Knud Jensen muzeum moderního umění, které mělo nabídnout intimní zážitek propojení s okolní zelení. Na rozdíl od monumentálních muzejních institucí tehdejší doby působí komplex moderních budov propojený se starou vilou z 19. století komorně a zapadá přirozeně do krajiny. Luisiana měla už v 50. letech také kavárnu, což bylo celkem neobvyklé – podle některých kritiků však rozptylovala od vnímání vystavených obrazů. Jenže kavárenský zážitek patří stejně jako ten galerijní ke konceptu muzea, které tu je pro každého.

Zdroj: Louisana Modern Art Museum

Záznam přednášky Z města do města: Kodaň

Pokud se chcete dozvědět více o tom, co dalšího v Kodani navštívit, pusťte si celý záznam komentované prohlídky s Petrem Hlaváčkem, Jen Masengarb, manželi Magasanikovými a Adamem Štěchem.

Jak vypadá každodenní cesta do práce architekta Juraš Lasovského? Podívejte se na jeho projížďku Kodaní z jeho domova ve čtvrti Nørrebro do kanceláře BIG.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →