Helena Bjarnegård nejdříve pracovala v privátním sektoru u White arkitekter. Od roku 2018 pracovala jako krajinářská architekta ve městě Göteburg, podílela se na strategii rozvoje města, jeho parků a veřejných prostor. V té době také začala prosazovat komplexní přístup k budování měst, aby se současně navrhovalo bydlení, veřejný prostor a infrastruktura a tím se optimalizoval výsledný návrh. 

V roce 2018 přijal švédský parlament zákon, který nastavuje jednotnou politiku architektury a designu. Tím se musí řídit všechny státní instituce, které staví, vlastní budovy nebo veřejný prostor, slouží tak jako vzor soukromému sektoru. Zákon byl schválen napříč parlamentem a má tedy silnou oporu ve vládě. S novým zákonem vznikla i pozice “riksarkitekt”, tedy národní architekt. Funkce je zřízena pod úřadem, který se zabývá bydlením, stavbou a navrhováním - Boverketem. První národní architektkou se v roce 2019 stala Helena Bjarnegård. Je současně členkou Rady pro udržitelná města, díky této platformě lépe komunikují a spolupracují státní instituce a organizace.

Švédsku dala nová pozice jedinečnou možnost začít koordinovat budoucnost plánování měst na centrální úrovni. Jedním z největších úkolů je pomocí architektury a designu reagovat na globální změny, jako jsou migrace, urbanizace a adaptace na proměny klimatu. Cílem je mít města, která jsou přístupná všem, kde nikdo není upozaděn a jsou mu dostupné všechny základní služby.

Úřad národního architekta pomáhá komunikovat problémy jednotlivých měst a center na národní úrovni a rovněž uplatňovat jednotnou politiku architektury a designu i na lokálních úrovních. Jedním z projektů, které v současné době Boverket řeší je přemístění města Kiruna. Musí ho posunout o několik kilometrů dále, kvůli poddolovanému terénu. Město se však současně vyvíjí, centrem města se stala nová radnice od studia Henning Larsen. Otázce nejen přesouvání budov, ale i historii a vzpomínkám lidí, kteří v Kiruně žijí a vyrůstali se věnuje Greta Stocklassa v dokumentu Kiruna - Překrásný nový svět.