Moderní filmové ateliéry začaly na barrandovském kopci vyrůstat v listopadu roku 1931. Společně s nimi v první polovině 20. století vznikla i vilová čtvrť po vzoru tehdejších trendů – funkcionalismu a hollywoodských haciend filmových hvězd. Za urbanistickým návrhem celého území stojí architekt, urbanista, ale také filmový režisér Max Urban, který je i tvůrcem slavných Teras Barrandov, tyčících se nad neméně známým bazénem od Václava Kolátora. Ty ve své době zpříjemňovaly čas strávený v této části města a podtrhávaly její luxus. Návrhy vil na barrandovském kopci jsou dílem architektů Vladimíra Grégra, Jaroslava Fragnera, Františka Alberta Libry a dalších. Webová aplikace Dvě Prahy umožňuje náhled na území v jednotlivých letech vývoje.

Před tím, než se začaly stavět ateliéry na Barrandově

Ve 20. letech se filmová výroba soustředila na Vinohradech. K natáčecím účelům sloužil dřevěný pavilon v areálu Vinohradského pivovaru, ale kvůli nedostatečnému vybavení potřebnému pro výrobu pokrokovějšího zvukového filmu a požárním bezpečnostním podmínkám bylo nutné najít jiné místo. Pro moderní ateliéry byla vybrána náhorní plošina Barrandova. Ta měla výhodu čistého horizontu, díky kterému je možná výstavba filmových městeček bez rušivých elementů v pozadí. Navíc poskytovala velký prostor pro další rozvoj společenského života, kterého se brzy chopila bratrská dvojice Václava Marii a Miloše Havlových. S jejich příchodem se totiž začala psát historie tohoto centra filmu, slávy, umění a kvalitní architektury.

S celým konceptem rozvoje nepřístupné náhorní plošiny, známé pro naleziště trilobitů, přišel stavební podnikatel Václava Maria Havel. Byl ovlivněn svou cestou do Ameriky v roce 1924, během níž dostal nápad vystavět v hlavním městě tehdejšího Československa malý Hollywood. K plánovanému vzniku vilové kolonie a luxusní restaurace s vyhlídkovou terasou patřilo i vybudování filmových ateliérů, což byl zase obor filmového producenta a podnikatele Miloše Havla. Pod rukama obou bratrů tak začaly vyrůstat nové ateliéry a přilehlá vilová oblast. V barrandovských vilách později bydlela například herečka Adina Mandlová nebo režisér Pavel Juráček. Již zmiňovaný funkcionalistický architekt Max Urban zde pro bratry Havlovy v Praze navrhl nejmodernější evropské ateliéry své doby. Spolupracoval na nich s filmovým architektem Vilémem Rittershainem, který díky svému zaměření dokázal proporce plánované stavby přizpůsobit potřebám filmařů.

Od otevření v roce 1933 se ve studiích na Barrandově natočila řada známých filmů, v 60. letech například kultovní Formanův film Hoří má panenko a později i Amadeus nebo Menzelovo Rozmarné léto. Novostavba ateliérů ze 30. let poskytla dostatečný prostor pro veškeré vybavení zvukového filmu i pro administrativu či stravovací zařízení. Hlavní budova s fasádou na Kříženeckého náměstí sestává ze dvou křídel. V každém se nachází samostatný ateliér. Podle potřeb však bylo ateliéry možné spojit i v jeden velký natáčecí prostor. Na středové ose se nachází schodišťová věž, která dříve sloužila jako vodárenská nádrž. V současné době je budova po rekonstrukci, zachovala si však funkcionalistické znaky, jako jsou hladká fasády či pásová okna. Dnes v areálu kromě filmových studií sídlí i TV Nova či Televize Barrandov. Chtěli byste znát historii barrandovského vrchu ještě o něco detailněji? Pusťte si krátký dokument od České televize nebo vyrazte na jednu z komentovaných procházek po tomto území, třeba se spolkem Prázdné domy. A pokud máte rádi filmy, přijďte do CAMPu do letního kina. Každý čtvrtek promítáme v areálu Emauzského kláštera pod širým nebem.