Část Korunovační třídy se v dubnu změnila na Ukrajinských hrdinů. Lepší jméno Koněvovy ulice hledáme už 30 let. Za většinu nových názvů veřejných prostranství ale v Praze nemůže politika. Metropole se musela vypořádat hlavně s připojováním dalších obcí. Nerudových ulic bylo v hlavním městě jednu dobu i 24, což už by pošťákům a taxikářům hodně zamotalo hlavu. Kdo má přejmenování prostranství na starosti a jak celý systém funguje? Která pražská čtvrť udělá radost houbařům? A proč se jedno z nábřeží přejmenovalo jedenáctkrát?
V centru Prahy můžete objevit i historická malovaná označení. Dnešní tabule mají přesně určený rozměr 80 × 40 centimetrů.
Zdroj: Praha.euV Praze je přes 7 800 ulic
Co o nás říkají tisíce názvů, které každý den automaticky diktujeme doručovatelům pizzy? Některé ulice v centru si své pojmenování drží staletí – třeba Železná už 600 let. A skoro každý třetí název v Praze vychází z polohy prostranství. Označení jako K Lesu anebo U Rybníka jsou také nejméně konfliktní. Časté je pojmenování po jiných obcích a osobnostech, ty už se ale někdy stávají jablkem sváru.
Politika se do rozhodování začala plést až v polovině 19. století, kdy se hledali noblesnější názvy pro místa, o kterých do té doby všichni mluvili třeba jako o Dobytčím trhu. Největší historický zmatek provází cestu z Václavského náměstí k Hlavnímu nádraží, která dnes ctí oběť nacistické okupace Jana Opletala. Její různé části vystřídaly čtrnáct pojmenování. Politické režimy se snažily uplatnit hlavně na důležitých třídách – i současné Rašínovo nábřeží tak najdete na starých mapách jako Engelsovo, Heydrichovo, Palackého, Jiráskovo či (podle méně známého kolaboranta) Lažnovského.
Jméno Železné ulice je tu s námi už 600 let, dostala ho podle zde usazených obchodníků. Můžete proto objevit i variantní pojmenování „Železníků“.
Zdroj: Praha.euChcete do Jiráskovy? A kterou myslíte?
Politici se sice často vyřádili na tepnách metropole, většina obměn ve dvacátém století ale byla čistě praktická. S připojením desítek dříve samostatných obcí se totiž vyskytla řada duplicitních názvů – například Jan Hus a Karel Havlíček Borovský se na cedulích objevovali 39krát. A z událostí byl nejoblíbenější 5. květen (18 výskytů). Někde se situace vyřešila docela elegantně, když se z jedné z mnoha Husových ulic stala Husitská.
Při procházkách městech můžete pátrat i po celých rodinách navzájem souvisejících jmen. V Zahradním městě najdete Pomněnkovou, Fialkovou i Jahodovou. Pitkovicím dominují houby – Žampionovou střídá Muchomůrková a Křemenáčová. Při stavbě sídliště Černý Most zase měla být prostranství věnována komunistům ze spřátelených zemí, k tomu ale díky sametové revoluci nedošlo. Přednost tu dostali letci RAF z druhé světové války.
Přejmenování ulic často doprovází oslava: bylo tomu i 7. 7. 1947, kdy se z ulice krále Alexandra stala Titova třída. V současnosti se už ale cesta do Podbaby jmenuje Jugoslávských partyzánů.
Zdroj: Archiv. hl. města PrahyKdyž válka mění adresy
Často vyvolávají diskuzi samotné názvy. Specifická situace vznikla v Bubenči. Radnice přejmenování zvolila jako jednu z mála možností, jak vyjádřit nesouhlas s nedemokratickými událostmi v Rusku. Proměny názvu navíc ovlivnily běžné obyvatele jen minimálně.
Zdejší ambasáda tak byla beze zbraní postupně „obklíčena“ promenádou Anny Politkovské a náměstím Borise Němcova. Velvyslanectví nejdříve reagovalo přestěhováním své oficiální adresy do jiné vily v areálu, adresa tak byla doručována do Korunovační třídy. Její část se ovšem od dubna stala ulicí Ukrajinských hrdinů, na což ruská strana zatím nijak nereagovala a nadále používá již neexistují adresu. Přilehlý most přes kladenskou železnici navíc nově odkazuje na Vitalije Skakuna. Umístění není náhodné, tento ukrajinský voják se zasloužil o záchranu města Cherson, když sám obětoval svůj život a vyhodil do povětří strategický most.
Vasilij Skakun zemřel 24. února 2022, když odpálil most, který byl pro ruské vojáky jediným přístupovým bodem do Chersonu.
Zdroj: praha6.czKdo má změny na starosti?
K pojmenování veřejných prostranství v Praze se dnes vyjadřuje místopisná komise a její návrhy schvalují radní. Myslíte, že je metropole ustáleným organismem? Expertům se na jednání každý měsíc sejde řada návrhů od občanů, firem i městských částí. U nových ulic podněty často podávají developeři. Komise v současnosti také řeší, jak pojmenovat most mezi Podolím a Smíchovem, pro který se mezitím vžil název Dvorecký. Ve hře je stále připomenutí některé z významných osobností.
Jedním ze členů komise, která se zabývá třeba také označením zastávek MHD, je i historik Václav Ledvinka. Ten se podílel i na encyklopedii Pražský uličník. Třídílný soubor vám můžeme doporučit jakožto nepostradatelnou příručku pro každého, kdo chce o názvech v hlavním městě zjistit další podrobnosti.
související
