Praha pod mikroskopem
Pavel Fuchs
Dvacet čtyři Nerudovek. Proč se mění jména ulic?

Část Korunovační třídy se v dubnu změnila na Ukrajinských hrdinů. Lepší jméno Koněvovy ulice hledáme už 30 let. Za většinu nových názvů veřejných prostranství ale v Praze nemůže politika. Metropole se musela vypořádat hlavně s připojováním dalších obcí. Nerudových ulic bylo v hlavním městě jednu dobu i 24, což už by pošťákům a taxikářům hodně zamotalo hlavu. Kdo má přejmenování prostranství na starosti a jak celý systém funguje? Která pražská čtvrť udělá radost houbařům? A proč se jedno z nábřeží přejmenovalo jedenáctkrát?

V centru Prahy můžete objevit i historická malovaná označení. Dnešní tabule mají přesně určený rozměr 80 × 40 centimetrů.

Zdroj: Praha.eu

V Praze je přes 7 800 ulic

Co o nás říkají tisíce názvů, které každý den automaticky diktujeme doručovatelům pizzy? Některé ulice v centru si své pojmenování drží staletí – třeba Železná už 600 let. A skoro každý třetí název v Praze vychází z polohy prostranství. Označení jako K Lesu anebo U Rybníka jsou také nejméně konfliktní. Časté je pojmenování po jiných obcích a osobnostech, ty už se ale někdy stávají jablkem sváru. 

Politika se do rozhodování začala plést až v polovině 19. století, kdy se hledali noblesnější názvy pro místa, o kterých do té doby všichni mluvili třeba jako o Dobytčím trhu. Největší historický zmatek provází cestu z Václavského náměstí k Hlavnímu nádraží, která dnes ctí oběť nacistické okupace Jana Opletala. Její různé části vystřídaly čtrnáct pojmenování. Politické režimy se snažily uplatnit hlavně na důležitých třídách – i současné Rašínovo nábřeží tak najdete na starých mapách jako Engelsovo, Heydrichovo, Palackého, Jiráskovo či (podle méně známého kolaboranta) Lažnovského.

Jméno Železné ulice je tu s námi už 600 let, dostala ho podle zde usazených obchodníků. Můžete proto objevit i variantní pojmenování „Železníků“.

Zdroj: Praha.eu

Chcete do Jiráskovy? A kterou myslíte?

Politici se sice často vyřádili na tepnách metropole, většina obměn ve dvacátém století ale byla čistě praktická. S připojením desítek dříve samostatných obcí se totiž vyskytla řada duplicitních názvů – například Jan Hus a Karel Havlíček Borovský se na cedulích objevovali 39krát. A z událostí byl nejoblíbenější 5. květen (18 výskytů). Někde se situace vyřešila docela elegantně, když se z jedné z mnoha Husových ulic stala Husitská.

Při procházkách městech můžete pátrat i po celých rodinách navzájem souvisejících jmen. V Zahradním městě najdete Pomněnkovou, Fialkovou i Jahodovou. Pitkovicím dominují houby – Žampionovou střídá Muchomůrková a Křemenáčová. Při stavbě sídliště Černý Most zase měla být prostranství věnována komunistům ze spřátelených zemí, k tomu ale díky sametové revoluci nedošlo. Přednost tu dostali letci RAF z druhé světové války.

Přejmenování ulic často doprovází oslava: bylo tomu i 7. 7. 1947, kdy se z ulice krále Alexandra stala Titova třída. V současnosti se už ale cesta do Podbaby jmenuje Jugoslávských partyzánů.

Zdroj: Archiv. hl. města Prahy

Když válka mění adresy

Často vyvolávají diskuzi samotné názvy. Specifická situace vznikla v Bubenči. Radnice přejmenování zvolila jako jednu z mála možností, jak vyjádřit nesouhlas s nedemokratickými událostmi v Rusku. Proměny názvu navíc ovlivnily běžné obyvatele jen minimálně.

Zdejší ambasáda tak byla beze zbraní postupně „obklíčena“ promenádou Anny Politkovské a náměstím Borise Němcova. Velvyslanectví nejdříve reagovalo přestěhováním své oficiální adresy do jiné vily v areálu, adresa tak byla doručována do Korunovační třídy. Její část se ovšem od dubna stala ulicí Ukrajinských hrdinů, na což ruská strana zatím nijak nereagovala a nadále používá již neexistují adresu. Přilehlý most přes kladenskou železnici navíc nově odkazuje na Vitalije Skakuna. Umístění není náhodné, tento ukrajinský voják se zasloužil o záchranu města Cherson, když sám obětoval svůj život a vyhodil do povětří strategický most.

Vasilij Skakun zemřel 24. února 2022, když odpálil most, který byl pro ruské vojáky jediným přístupovým bodem do Chersonu.

Zdroj: praha6.cz

Kdo má změny na starosti?

K pojmenování veřejných prostranství v Praze se dnes vyjadřuje místopisná komise a její návrhy schvalují radní. Myslíte, že je metropole ustáleným organismem? Expertům se na jednání každý měsíc sejde řada návrhů od občanů, firem i městských částí. U nových ulic podněty často podávají developeři. Komise v současnosti také řeší, jak pojmenovat most mezi Podolím a Smíchovem, pro který se mezitím vžil název Dvorecký. Ve hře je stále připomenutí některé z významných osobností.

Jedním ze členů komise, která se zabývá třeba také označením zastávek MHD, je i historik Václav Ledvinka. Ten se podílel i na encyklopedii Pražský uličník. Třídílný soubor vám můžeme doporučit jakožto nepostradatelnou příručku pro každého, kdo chce o názvech v hlavním městě zjistit další podrobnosti.

související

Ahoj! V září 2022 jsme spustili základní verzi nového webu. Před spuštěním jsme provedli uživatelské testování, ale to pravé uživatelské testování je to, které probíhá právě teď.

Budeme rádi, když se dozvíme, jak se Ti web používá, jestli Tě napadá, jak ho vylepšit nebo Ti na něm něco chybí, případně pokud narazíš na nějakou chybu. Děkujeme!

Dej nám feedback →

Projděte si CAMP s audio průvodcem v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.

Poslechněte si audio příspěvky od Iwana Baana v aplikaci Bloomberg Connects. Stáhněte si ji zdarma.