Klimatický plán chce za deset let snížit emise CO2 o 45 %

Letošní klimatické konference v Glasgow se zúčastnila i Praha. Primátor Zdeněk Hřib a jeho náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček tu představili v dubnu schválený klimatický plán, jehož cílem je snížit uhlíkovou stopu hlavního města do roku 2030 téměř o polovinu. Setkání organizovaná pod patronací OSN jsou často kritizována jako přehlídka nekonkrétních slibů. Plán hlavního města Prahy ale přichází s podrobným návrhem 69 opatření včetně přesného výpočtu, jak efektivní jednotlivé kroky budou. Může se jednat o finančně náročnou stavbu metra, ale také o postupnou výměnu žárovek v pražských domácnostech, kdy jediným nákladem pro město bude informační kampaň.

Největší potenciál pro snížení emisí CO2 má změna zdrojů, kterými město kryje svoji spotřebu elektřiny. To by mohlo omezit uhlíkové emise přibližně o 2,5 milionu tun ročně (což je přes 60 % z celkových úspor). Další kapitoly klimaplánu se zabývají dopravou a minimalizováním odpadů. Součástí jsou také opatření, která nemají přímý dopad na produkci CO2, ale pomohou lepšímu životu obyvatel v době klimatických změn. Pojďme se na nejzajímavější body tohoto dokumentu podívat.

I protihluková stěna může vyrábět elektřinu

Prvním krokem magistrátu bylo založení Pražského společenství obnovitelné energie, které má instalovat fotovoltaické elektrárny na městských budovách a zařízeních. Velký potenciál mají například protihlukové zdi kolem silnic. Společenství už teď pomáhá i soukromým vlastníkům domů. Mnoho lidí od umístění solárních panelů na střeše totiž odradí složitá administrativa, výběr spolehlivého dodavatele a následné starosti s údržbou. Všechna zapojená zařízení – ať už soukromá, nebo patřící městu – by pak měl propojit jeden inteligentní systém, který pomůže přebytečnou elektřinu doručit tam, kde je zrovna nejvíc potřeba.

Klíčová je i výroba tepla, kde město do roku 2030 plánuje zcela ukončit spalování uhlí. Velký potenciál ukrývá čistírna odpadních vod na Císařském ostrově. Teplota splašků se totiž stabilně pohybuje mezi 8–20 °C a je z nich možné pomocí tepelných čerpadel odebírat energii. V Helsinkách, Oslu nebo Curychu tento systém využívají nejen k vytápění, ale i chlazení budov. Pražská čistírna by mohla zásobovat teplem až 200 tisíc domácností. Technologie si přímo říká o využití při stavbě nedaleké čtvrti Bubny-Zátory.

Jak klimatu pomůže metro bez řidičů?

Další klíčová část plánu se zabývá dopravou. Výstavba metra linky D nahradí část provozu automobilů a autobusů v jižní části města, změnami projde ale i přetížená trasa C. Obě linky budou plně automatizovány. Provoz bez řidičů bude znamenat kratší intervaly odjezdů, víc přepravených cestujících a nižší náklady. Současné vozy z trasy C (přes 260 kusů) přitom nepůjdou do šrotu, ale pomůžou na zbývajících dvou linkách A a B.

Změny se nevyhnou ani dalším složkám pražské MHD. Vlaky budou nahrazovány většími, aby zvládly až 250 tisíc cestujících denně (v roce 2019 to bylo v jeden pracovní den až 160 tisíc dojíždějících). Polovina pražských autobusů (to je zhruba 600 vozů) má mít nulové emise. Nejdříve budou elektrické a v další fázi využijí také vodík. I lodě na Vltavě dostanou díky novým přípojkám na náplavkách možnost jezdit na elektřinu. A pohon popelářských vozů by měl zase zajistit přeměněný odpad. Alespoň 75 % svozových aut využije bioplyn získaný z rozložitelného komunálního odpadu nebo elektřinu, kterou bude nově vyrábět spalovna v Malešicích.

Zužitkuje se i odpad z restaurací

Bioodpad se ve městech velmi sleduje, protože tvoří až 40 % obsahu popelnic domácností i restaurací. Zbytky jídel a zeleně se dnes z části města sváží na kompostárny ve Slivenci a Ctěnicích. Dalším krokem bude výstavba bioplynové stanice, jež z odpadu vyrobí ročně 5 milionů m3 biometanu, který bude kromě už zmíněného pohonu vozidel vtlačován do sítě zemního plynu a poputuje třeba do kotle až ve vašem bytě. 

Město se plánuje polepšit i v zacházení s nerozložitelným odpadem. O lepší recyklaci se postará nová třídicí linka v Chrášťanech. Novinkou bude sbírání plastů, kovů a nápojových kartonů do jednoho kontejneru místo současných tří. Systém se už dle zahraničního vzoru zkoušel ve Štěrboholech. Nejen, že zmizí část kontejnerů z ulic, ale také se ušetří na dopravě: postačí totiž, když přijede jediný vůz. Praha chce podporovat umisťování nádob na třídění přímo do domů a vnitrobloků, což zvyšuje komfort obyvatel a omezí nepořádek kolem veřejných sběrných míst. Už od května 2019 se také na akcích podporovaných magistrátem nesmí používat jednorázové kelímky a nádobí.

Rostliny stále zaléváme pitnou vodou

Klimatický plán zahrnul také opatření, která Praze pomůžou adaptovat se na rostoucí teploty. V Praze by mělo být například vysazeno 1,5 milionu stromů, a to s důrazem na ulice v zastavěné části města. Problémem ale je, že zeleň zaléváme z 83 % pitnou vodou. To by měly částečně změnit akumulační nádrže, do kterých budou zachytávány srážky. Součástí je ale i obnova meandrujících potoků nebo mokřadů a šetrnější správa parků.

V metropoli se také stále na pozemcích hospodaří, magistrát spravuje 1650 hektarů půdy. (To je zhruba stejná plocha jako rozloha Prahy 1, 2 a 3 dohromady.) Město proto v roce 2019 vypovědělo stávající nájemní smlouvy ke svým polím a nové uzavírá jen se zemědělci, kteří se zavážou k ekologickému hospodaření.

Co dalšího se skrývá v Klimatickém plánu? Zmínili jsme jen několik nejdůležitějších bodů. Plán si už teď můžete prostudovat celý, a to včetně všech propočtů.