Trasa: Nádraží Holešovice, Holešovický přístav, Pražská tržnice, Vltavská, Štvanice

Délka trasy: 5 km

Přístupné pro: pěšky, s kočárkem

Trasa

Na začátek dnešní procházky můžete dojet nejen metrem, ale taky vlakem. Zastávka linky C Nádraží Holešovice totiž vznikla v letech 1980 až 1984 spolu s odbavovací halou nádraží, které mělo sloužit hlavně pro cestující rychlíků mířících z Prahy směrem na sever. Hlavním architektem komplexu se stal Otakar Trčka. Interiér odbavovacího vestibulu nádraží podle návrhu Zbyňka Hřivnáče se navíc dodnes zachoval v téměř nezměněné podobě, včetně vnitřního atria s malou zahrádkou.

Od Nádraží Holešovice se vydejte ulicí Plynární, na jejímž křížení s výpadovkou Argentinská jistě nepřehlédnete dům s výraznými industriálními doplňky. Ty patří hudebnímu klubu Cross, který už léta dotváří atmosféru této části Holešovic.

DOX: Když v bývalé továrně sídlí umění

Ještě než dorazíte na Ortenovo náměstí, udělejte si malou zacházku ke galerii DOX. Centrum současného umění DOX sídlí v revitalizované továrně na stroje Rossemann a Kühnemann. Právě přeměna dřívějších průmyslových budov na kulturní využití nebo třeba kanceláře je pro Holešovice typická. Po přestavbě architekta Ivana Kroupy byla v DOXu v roce 2008 otevřena galerie moderního umění, kterou o osm let později doplnila dřevěná vzducholoď architekta Martina Rajniše, v níž se konají programy propojující výtvarno a literaturu. Na protější straně ulice si ještě všimněte dlouhé řady funkcionalistických nájemních domů, které nechalo město vystavět ve třicátých letech 20. století v reakci na nedostatek bytů v Praze.

Nyní se vydejte ke břehům Vltavy do holešovického přístavu. Za ulicí Jankovcova najdete stopy po industriální minulosti místa v kontrastu s novými bytovými domy Prague Marina. Přístaviště zde vzniklo na přelomu 19. a 20. století umělým vyhloubením a postupně se dále rozšiřovalo. Z té doby pocházejí typické přístavní budovy s fasádou v kombinaci režných cihel a krémové omítky, které tu stojí dodnes, přestože už mají nové funkce. Význam nákladních přístavů sice ve druhé půlce 20. století upadl, dodnes zde ale kotví malé soukromé loďky či hausbóty. Do historie Holešovického přístavu můžete nahlédnout v rubrice Praha včera.

Kanceláře v bývalém pivovaru, divadlo v někdejší slévárně

Z přístavu vyjdeme ulicí U Průhonu, v níž stojí nově upravená budova radnice Prahy 7, otevřená v roce 2020 po výrazné přestavbě navržené Atelierem bod architekti, který za svůj návrh obdržel Národní cenu za architekturu v kategorii renovace. Vzhled budovy s fasádou z červených cihel reaguje právě na industriální minulost a současný rozvoj Holešovic.

Naproti radnici můžete vstoupit do areálu bývalého Holešovického pivovaru, který nové tisíciletí přetvořilo na kanceláře, byty a obchody, přesto dodnes nezapírá pivovarskou atmosféru. Opět se tu tak opakuje příběh Holešovic navazujících na industriální minulost a hledajících současné moderní využití i kvalitní architektonické řešení. O tom se přesvědčíme i v přilehlých ulicích. Bývalé výrobní haly, konkrétně zámečnické dílny a slévárny na výrobu heverů, využívá divadlo La Fabrika. Celý blok domů se pro potřeby zábavy a nákupů proměnil mezi ulicemi Tusarovy a Dělnické kolem kavárny Vnitroblock. Projdete tudy na zelené náměstíčko, uprostřed kterého stojí knihkupectví Knihkopec s venkovním posezením, další z mnoha příležitostí, kde se na procházce Holešovicemi občerstvit.

Nejprve jatka, dnes tržnice, v budoucnosti příjemný areál otevřený městu

Místo, které v současnosti známe jako Pražskou tržnici, vzniklo jako Ústřední jatka královského města Prahy, k čemuž ostatně odkazují i sochy mužů s býky u jejího vstupu. Obrovský areál navrhl v roce 1895 architekt Josef Srdínko jako jednu velkou funkční soustavu budov s výraznou dominantou vodárenské věže. Jako jatka sloužil areál až do 80. let minulého století, poté se postupně začal měnit na tržnici.

Místo čekají velké změny, novou podobu veřejných prostranství navrhlo Studio Perspektiv architektů Jána Antala a Martina Stáry. Jejich projekt otevírá tržinici městu a zároveň zachovává jeho lidské měřítko. Počítá také s výsadbou stromů a novým jednotným mobiliářem.

Když projdete areálem tržnice, ocitnete se na místě, kde právě vzniká nový most, který propojí holešovický i karlínský břeh s ostrovem Štvanice. Právě na břehu ostrova již vyrostl první pilíř lávky HolKa, která by měla pěším i cyklistům začít soužit na konci letošního roku. Podoba stavby, která překlene 38 metrů mezi Karlínem a Štvanicí a 149 metrů mezi Štvanicí a Holešovicemi, vzešla z mezinárodní architektonicko-konstrukční soutěže, kde zvítězil návrhu ateliéru architektů Marka Blanka a Petra Teje.

S novou filharmonií čekají Vltavskou velké změny

Největší změny čekají okolí stanice metra Vltavská, kam nyní podél řeky pokračujte. Než nahlédneme do budoucnosti, rozhlédněte se nejdřív po okolí, které za lehkou ošuntělostí skrývá nejednu zajímavost. V minulých letech se podařilo obnovit fontánu Faun a Vltava sochařů Miroslava a Olgy Hudečkových, a přímo u výstupu z metra jistě nepřehlédnete očištěnou vitráž sklářů Václava Zajíce a Jana Fišery. Na okolních zdech pak přibývají ryze současné malby, například obrovský murál zobrazující stavby v Praze 7.

Oživení se dočkaly také dříve temné podchody směrem k Hlávkovu mostu, v nichž architekti a designéři z ateliéru U / U Studio vytvořili veřejné sportoviště. Přibylo nejen vybavení pro skateboardisty, ale také osvětlení a celkově příjemnější barevné řešení prostoru, kam se lidé doteď báli vejít. 

Opravdová architektonická perla je pak mezi Vltavskou a Hlávkovým mostem – budova Elektrických podniků od architektů Adolfa Benše a Josefa Kříže ze 30. let 20. století. Ve své době byl elegantní dům s keramickou fasádou nejen největší kancelářskou budovou v Praze, ale hlavně příkladnou ukázkou nastupující funkcionalistické architektury. V dalších desetiletích se ale dostal na okraj zájmu a postupně chátral, až se v loňském roce dočkal celkové rekonstrukce podle návrhu architektonické kanceláře TaK Architects.

Právě tady u řeky má vyrůst budoucí Vltavská filharmonie, pro níž byl nedávno vybrán návrh dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG) v čele s Bjarkem Ingelsem a Brianem Yangem. Návrh na jednu stranu využívá malebného umístění v blízkosti Vltavy, jejíž břehy otevírá návštěvníkům i náhodným chodcům, a zároveň si zjednodušuje zdejší komplikovanou dopravní strukturu. Upraví se hlavně fungování automobilové dopravy – silnice na Bubenském nábřeží a sjezd z Hlávkova mostu se doslova ukryjí pod úrovní nové budovy. Stupňovitá stavba se třemi koncertními sály zpřístupní kolemjdoucím své venkovní terasy i střechu, která bude přirozeným pokračováním náměstí.

Budoucí koncertní síň i to, jak by se Vltavská proměnila, kdyby v architektonické soutěži zvítězil jiný z 19 přihlášených návrhů, si můžete až do 19. září každý den kromě pondělí prohlédnout na výstavě v CAMPu.

Na Štvanici se můžete vykoupat ve Vltavě

Protože si zatím v kavárně na terasách nové filharmonie ještě chvilku neposedíte, můžete procházku zakončit na protějším břehu na ostrově Štvanice, kde kromě dostatku zeleně v parku či občerstvení v divadelním baru zdejší Vily Štvanice můžete využít taky říční plovárny Baden Baden, které patří mezi nejoblíbenější místa pro koupání v Praze.

Mimochodem, možná netušíte, že název Štvanice pochází od zvířecích zápasů, které v 17. století na ostrově probíhaly pro zábavu Pražanů. Ještě předtím se místu, v té době tvořenému spoustou malých ostrůvků, říkalo Velké Benátky. Na ostrov původně vedly dřevěné můstky z Těšnova, současný Hlávkův most byl vybudován podle návrhu architekta Pavla Janáka až mezi lety 1908 a 1912.

Štvanice bývala vždy oblíbeným odpočinkovým místem a mohli jste tu narazit na dnes už nevídané atrakce jako představení provazolezců, balonové plavby francouzských aeronautů, ohňostroje nebo dokonce produkce indiánské skupiny Komančů a Irokézů. Bývala zde populární kruhová tančírna Růžodol i anglická zahrada s plasticky znározněným povrchem české země s horami i řekami napájenými vltavskou vodou. V roce 1932 tu byl vystavěn vůbec první zimní stadion v Česku, který ale musel být v roce 2011 pro havarijní stav zbourán. Postupně přibyla další sportoviště, najdete tu velký tenisový areál, skatepark i slalomovou vodní dráhu. Tak jako mnohá místa, kterými jste dnes procházeli, i Štvanici čekají v budoucnosti změny, i nadále by ale měla zůstat místem odpočinku a sportovního i kulturního vyžití.